V době, kdy celý svět slavil zahájení olympiády, symbolu míru a přátelství mezi národy, gruzínský prezident zvedl pochodeň války a nenávisti a vyslal do Jižní Osetie svoje vojenské jednotky, které zabily jen v první den agrese na 1500 civilistů a nutily další desítky tisíc uprchnout před běsněním etnické čistky. Saakašvili, jehož vojenské jednotky představují ve válce proti terorismu v Iráku třetí nejpočetnější jednotky po USA a Velké Británii, chce několik měsíců před nelítostihodným odchodem G. Bushe z Bílého domu dosáhnout touto agresí několika cílů najednou.
Za prvé vnutit status quo, který je v rozporu se všemi dosaženými dohodami a který nemusí být schvalovatelný novou americkou administrativou, která se dostane ke kormidlu po prezidentských volbách v USA v listopadu tohoto roku.
Za druhé chce posílit svoji pozici proti vnitřní gruzínské opozici, která jemu vyčítá neschopnost a nečinnost vůči Abcházii a Jižní Osetii.
Za třetí chce ukázat, že je spolehlivým partnerem a zasloužilým budoucím členem NATO.
Za čtvrté chce prohloubit propast mezi Ruskou federací a USA.
Jenže Saakašvili, který se opírá ve své provokaci proti Ruské federaci o podporu USA a pomoc více než tisíce izraelských vojenských expertů, dříve či později zjistí, že překalkuloval. Už dnes svět je svědkem odhalení skutečného cíle, rozšíření NATO na východ, i úsilí o budování amerických základen ve východní Evropě.
Svět brzy zjistil, že Saakašvili je rozmazleným dítětem, hrajícím si s ohněm. Podpora USA takovému dobrodruhovi může zavléct celou oblast do krveprolití. Saakašvili používá stejné manýry jako Izrael při každé agresi. Obviňuje totiž oběť z agrese a staví sám sebe do role oběti, která se jen brání. Podporují jej v této propagandě nejsilnější americké a evropské sdělovací prostředky. Ve skutečnosti již rok a půl Gruzie odmítá podepsání dohody o nepoužití síly proti Jižní Osetii.
Ukrajina, která stejně jako Gruzie usiluje o vstup do NATO a EU, nejen prohlásila, že je připravena poskytnout agresorovi Saakašvilimu veškerou pomoc, ale zároveň prohlásila, že nedovolí ruským lodím vrátit se do svých základen na Krymu.
Pozorovatel politického vývoje na Balkáně a Kavkazu lehce zjistí, že členské země NATO a jeho noví kandidáti usilují používáním dvojího metru o prosazování geopolitických zájmů a změn bez ohledu na mezinárodní právo a morální etiku. Přičemž jasně ukazují, že NATO není kolektivním bezpečnostním systémem, nýbrž nástrojem ohrožování míru a světové bezpečnosti.
Hassan CHARFO
© Komunistický svaz mládeže
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .
Copyright © 2024 Your Company. Joomla templates powered by Sparky.