Němečtí studenti za kvalitní vzdělání

Podrobnosti

Vytvořeno 18. 6. 2009

Twitter

Protesty až 200 tisíc německých studentů vysokých i středních škol proti stále se zhoršujícímu systému školství, které brání kvalitnímu vzdělávání se, včera vyvrcholily demonstracemi ve zhruba 80 městech Německa. Cílem akčního týdne je upozornit především na celkové podfinancování německého školství a také na neopodstatněné přetěžování studentů vysokých škol a univerzit. Celoněmeckou stávku podporují odborový svaz pracovníků služeb ver.di, učitelské odbory (GEW) i protiglobalizační síť Attac. Lepší financování celého školství je společným jmenovatelem požadavků protestujících z vysokých i středních škol. Zvýšení prostředků určených pro školství je ústředním požadavkem protestujících. Např. 18 miliard eur (téměř 483 miliard Kč), jimiž chce spolková vláda s jednotlivými spolkovými zeměmi do roku 2019 podpořit vysoké školství a výzkum, podle stávkového výboru nestačí.

Studenti se rovněž chtějí domoci větší demokratizace a posílení svého vlivu na správu vzdělávacích zařízení. A nejvíce jsou protesty namířeny proti konzervativním vládám šesti spolkových zemí, které zavedly poplatky za studium. Studenti chtějí, aby byly zrušeny.

Podobné protesty proti systémovým nedostatkům školství v SRN se v posledních letech konaly už čtyřikrát. Loni vyšli do ulic školáci v Berlíně, Hamburku a Stuttgartu s požadavkem lepšího vybavení škol a snížení počtu žáků ve třídách, propouštění učitelů, ale také na protest proti nadměrnému školnímu stresu. Tentokrát tvoří jádro protestujících studenti vysokých škol a univerzit. Zvláště studenti bakalářských cyklů si stěžují na nepružnost studijních programů, velké množství zkoušek i na povinnou účast na přednáškách. Přitom bakalářské cykly byly zavedeny teprve nedávno. V červenci 1999 totiž podepsalo 30 evropských států tzv. boloňskou deklaraci, jejímž cílem je vytvoření společného prostoru vysokého školství v Evropě do roku 2010. Teď je pod projektem podepsáno 46 států. Ministryně školství z CDU proto pro požadavky demonstrujících pochopení nenašla a označila je za částečně včerejší . Kdo říká, že musíme opět zrušit bakalářské a magisterské cykly, nebere v potaz, že je Německo součástí evropského prostoru vzdělávání, poznamenala. Vysokoškoláci si stěžují, že v bakalářských cyklech zaváděných v posledních letech musí během šesti semestrů splnit povinnosti, které byly dříve v osmi semestrech.

Vysokoškoláci chtějí mít větší vliv na časové rozvržení studijních programů tak, aby více odpovídaly jejich individuálním potřebám a možnostem. To má podle organizátorů protestních akcí vést k uvolnění strnulého časového rámce, tlaku na výkon a konkurenčního tlaku. Mnozí studenti souběžně se studiem pracují, což je často nevyhnutelné hlavně v těch spolkových zemích, kde se za studium platí.

V Berlíně se včera tisíce demonstrantů sešly před radnicí, pořádali však také diskuse a improvizované kulturní akce. Studium je náročné a učební plány nabité. Času k vlastnímu nezbytnému přemýšlení, k pokládání souvisejících otázek či jen k přečtení knihy z jiného oboru, je stále méně, uvádí leták studentů Humboldtovy univerzity. Své transparenty studenti a středoškoláci opatřili i nápisy Prostuduj se k chudobě . Na Hegelově náměstí před sídlem univerzity vypouštěli podle ČTK nafukovací balonky s přáníčky , na nichž jsou vzkazy jako Bezplatné vzdělání pro všechny nebo Žádná podpora elitám .

Středoškoláci demonstrovali proti už uskutečněnému či plánovanému zkracování délky školní docházky nutné k dosažení maturity z 13 na 12 let, což se týká hlavně studentů osmiletých gymnázií. Hlučné protestní průvody s tisíci účastníků se včera zformovaly i v západoněmeckých městech Düsseldorf, Kolín nad Rýnem, Bonn či Münster.

Demonstrace jsou vyvrcholením celého tohoto akčního týdne. Už v pondělí a úterý studenti bojkotovali přednášky a obsazovali budovy svých fakult a vytrvat by v tom chtěli do zítřka. Dnes pak mají pod heslem Peníze na vzdělání místo do bank symbolicky přepadávat banky.

• < Předchozí
• Další >