Vztahy Ruské federace se Spojenými státy

Podrobnosti

Vytvořeno 3. 8. 2009

Twitter

Jak dalece jsou věrohodná tvrzení levicového tisku o pozitivních změnách za vlády nového prezidenta Baracka Obamy? Válečný rozpočet USA na rok 2010, který bude schválen letos v červenci, je nejvyšší v historii USA a, jako již dlouhou dobu, převyšuje sumu vojenských výdajů všech ostatních států světa. Po pádu bipolárního světa v roce 1991 se naskytla Spojeným státům unikátní možnost realizovat svůj věčný sen o světové nadvládě. Staly se jedinou supervelmocí a již v roce 1992 prohlásil prezident George Bush starší, že nedopustí, aby v budoucnosti vznikl na postsovětském prostoru stát, schopný se postavit Spojeným státům. USA ihned zahájily, prostřednictvím Jelcina a některých ruských generálů, likvidaci ruských ozbrojených sil a jejich hlavního prvku strategických útočných jaderných sil . Sovětský svaz a po něm Rusko přesně dodržovaly smlouvy o snižování počtů jaderných nosičů a bojových hlavic, likvidovaly novou bojovou techniku, zatímco USA ukládaly hlavice podléhající povinnosti likvidace do skladů a modernizovaly své strategické jaderné síly.

V posledním období, kdy se ruský vojenský potenciál začal trvale snižovat a vojenská převaha USA, díky technologickému předstihu americké vojenské techniky nad ruskou, dosáhla historicky nejvyššího stupně, začaly Spojené státy dislokovat systém PRO. Jeho hlavním úkolem je zlikvidovat, v případě amerického přepadení Ruska, strategické jaderné rakety v okamžiku startu a zabránit jakémukoli pokusu o odvetný úder.

Dne 18. 1. 2003 podepsal George Bush mladší směrnici o rozpracování koncepce globálního úderu několika desítkami tisíc křídlatých raket. Současně s tím se americké vedení zaměřilo na pronikání do ruského teritoria a postsovětského prostoru cestou vyvolávání národnostních konfliktů na severním Kavkazu a v Povolží, rozšiřováním NATO a oslabováním vlivu Ruska v bývalých sovětských republikách, které zatím vyvrcholilo gruzínskou agresí do Jižní Osetie. Alfou a omegou americké politiky zůstala snaha o udržení svého postavení jediné supervelmoci. Formule udržení stávajícího postavení, kterou není schopen změnit ani nový prezident Obama, je uvedena v americké vojenské doktríně:

Zabezpečit trvalý přístup ke klíčovým regionům světa, strategickým komunikacím a globálním surovinovým zdrojům. Jinými slovy, trvalá kontrola Ruska, jako nositele všech uvedených charakteristických znaků.

Otazníky kolem snižování

Výsledky jednání prezidenta Obamy v Rusku potvrdily pokračování v politice jeho předchůdce. Obama podepsal dohodu o budoucí smlouvě s názvem: Společné pojetí otázky dalšího snižování a omezení strategických útočných zbraní. Podle něho by mělo dojít ke snížení počtu jaderných hlavic na 1500-1675 kusů a počtu nosičů na 500-1100 kusů. Takové rozpětí čísel vyvolává pochybnosti o připravované smlouvě START-3 nejen u vojenských expertů, ale i u laiků. V dokumentu není věrohodně řešena otázka další dislokace americké PRO a nekontrolovatelný růst množství strategických konvenčních zbraní - křídlatých raket, a strategických bezpilotních prostředků, bez kterých je jakákoli nová smlouva nesmyslná.

Za současného stavu a úrovně rozvoje amerických strategických jaderných prostředků, PRO a množství i kvality vysoce přesných úderných konvenčních křídlatých raket potřebuje Rusko minimálně 1700 bojových hlavic a odpovídající množství nosičů, aby strategické jaderné síly přežily úder křídlatými raketami a ještě do okamžiku výbuchů amerických jaderných hlavic na teritoriu Ruska mohly zasadit odvetný úder a americkou PRO mohlo překonat 800-1000 jaderných hlavic, které by způsobily USA zničující úder. Pouze obavy z ruské odvety nutí americkou administrativu nenapadnout nejen Rusko, ale ani další velmoci jako ČLR, a jsou podstatou jaderného zadržování.

Růst potenciálu vysoce přesných křídlatých raket velkého doletu a rozvoj PRO, která umožňuje likvidaci značného počtu nosičů při startu a hlavic za letu, zpochybňuje možnost nanesení odvetného úderu. 1700 hlavic postačí Rusku do roku 2017, kdy má být PRO uvedena do plné bojové pohotovosti

Obama při návrzích snižování jaderných zbraní vychází ze znalosti stávajících ruských možností a z vlastních programů rozvoje zbraňových systémů, jejichž společným jmenovatelem je omezování úlohy strategických jaderných zbraní a jejich nahrazování stejně účinnými konvenčními, především údernými křídlatými raketami a rozvoj nejrůznějších prostředků protiraketové obrany (kosmických, vzdušných, pozemních, námořních a radio-elektronických). Jaderné možnosti Ruska, ČLR a jiných států brání Spojeným státům nastolit globální vojenský diktát a ty učiní všechno pro to, aby se těchto soupeřů mohly zbavit.

Přes složitou ekonomickou situaci a kombinované tlaky USA a EU by se nyní Rusko nemělo z mnoha důvodů ukvapovat, hluboce analyzovat stávající situaci a hledat pro sebe nejefektivnější východiska.

Využít prohlubování globální krize a vyhrocování rozporů mezi jednotlivými velmocemi i mnoha státy světa k vypracování vlastní, nezávislé bezpečnostní koncepce mezinárodní bezpečnosti a obnovit obranný průmyslový komplex.

Vyčkat, jak se bude měnit situace v USA, zasažených nejen hlubokou ekonomickou krizí, ale i zvyšující se nutnosti změny záměrů vnitřní i zahraniční politiky. Pozitivní kroky (pokud je Obama učiní) by mělo Rusko podpořit.

Vyniká důležitost ČLR

Za současné situace je pro Rusko důležitější než vztahy s USA relace s ČLR. V předvečer schůzky s Obamou se konaly summity Šanghajské organizace pro spolupráci a vznikající skupiny Brazílie, Rusko, Indie a ČLR, na kterých čínský prezident podpořil ve všech otázkách Ruskou federaci. Čínský postoj se však může změnit, pokud by Rusko souhlasilo s pokračováním výstavby americké PRO, a to i v případě, že by se začalo byť i jen částečně podílet na společném rusko-americkém projektu, který by měl jasně protičínský charakter. ČLR dosud nedeklarovala svůj postoj k rusko-americké smlouvě o povolení přepravy vojenských nákladů do Afghánistánu přes ruský vzdušný prostor. Je zřejmé, že ČLR spojuje události v Tibetu a Ujgursku s válkou v Afghánistánu a šířícím se americkým vlivem ve Střední Asii.

Za americké převahy v kvalitě konvenčních zbraní sehrávají ruské strategické a operačně taktické jaderné síly hlavní funkci v obraně ruského teritoria. Nutí potenciální protivníky brát v úvahu ruské národní zájmy, určují geostrategický status Ruska a udržují ho na úrovni tří hlavních velmocí (USA, Rusko, ČLR) a díky nim dosud není zpochybňováno jeho stálé členství v RB OSN.

Vlastnictví nesmírného přírodního bohatství, zejména v etapě globální ekonomické a sociální krize, láká světový kapitál hledat jedno z východisek v rozsáhlém válečném konfliktu, kterým by stejně, jako před sedmdesáti léty vyřešilo situaci na úkor Ruska. Pro ruskou vládu je nyní rozhodující udržet dobré vztahy se svými spojenci, zvláště s ČLR a Íránem. Ztráta ČLR respektive válka proti Íránu by mohly vést k jeho oslabení a dalšímu dělení.

Karel Kluz, HaNo

• < Předchozí
• Další >