Lidská práva v Palestině a na dalších okupovaných arabských územích I.

Podrobnosti

Vytvořeno 31. 10. 2009

Twitter

Přinášíme Goldstonovu zprávu "Lidská práva v Palestině a na dalších okupovaných arabských územích." Je to Zpráva Mise OSN zjišťující fakta o konfliktu v Gaze. Zde bude vycházet po částech, celý dokument si můžete stáhnout i přímo v pdf zde.

ČÁST PÁTÁ. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍXXX. ZÁVĚRY A. Závěrečná pozorování 1874. Objektivní posouzení událostí, které zkoumala, a jejich příčiny a kontext je zásadní pro úspěch jakéhokoliv úsilí dosáhnout spravedlnosti pro oběti násilí a míru a bezpečnosti v regionu, a jako taková jsou v zájmu všech zúčastněných a dotčených touto situací, včetně stran pokračujících v nepřátelství. Je to v tomto duchu a s plným zhodnocením složitosti jejího úkolu, že Mise dostala a splnila svůj mandát.  

1875. Mezinárodní společenství, jakož i Izrael, a v rozsahu daném jejich autoritou a prostředky též palestinské úřady nesou odpovědnost za ochranu obětí násilí a zajistí, že nebudou nadále strádat metlou války nebo útlakem nebo okupačním ponižováním nebo náhodnými raketovými útoky. Lid Palestiny má právo svobodně rozhodovat o svém vlastním politickém a ekonomickém systému, včetně práva bránit se silou proti deprivaci svého práva na sebeurčení a práva na život v míru a svobodě ve svém vlastním státě. Lid Izraele má právo žít v míru a bezpečí. Oba národy mají právo na spravedlnost v souladu s mezinárodním právem.

1876. Při provádění svého mandátu se Mise jako svými jedinými směrnicemi řídila obecným mezinárodním právem, mezinárodními lidskými právy a humanitárním právem, a tak pojímala povinnosti, které ukládá státům, povinnosti, které ukládá nestátním činitelům a především práva a oprávnění, která poskytuje jednotlivcům. To žádným způsobem neimplikuje srovnání postavení Izraele jako okupující mocnosti a postavení okupovaného palestinského obyvatelstva nebo oprávnění je representovat. Rozdíly týkající se moci a schopnosti způsobit škodu nebo se bránit, včetně zajištění spravedlnosti, když dochází k násilí, jsou zřetelné a jejich srovnání není ani možné, ani potřebné. To co vyžaduje stejnou pozornost a úsilí, je ochrana všech obětí v souladu s mezinárodním právem.

B. Izraelské vojenské operace v Gaze: Souvislost a spojení s politikou Izraele vůči okupovanému palestinskému území. 

1877. Mise je názoru, že vojenská operace Izraele v Gaze mezi 27. prosincem 2008 a 18. lednem 2009 a její dopad nelze chápat a posoudit izolovaně od předchozího a po něm následujícího vývoje. Operace zapadá do pokračování politiky zaměřené na soustavné provádění politických cílů Izraele vůči Gaze a vůči okupovanému palestinskému území jako celku. Mnohé z těchto politických kroků jsou založeny nebo vyúsťují v porušování mezinárodních lidských práv a humanitárního práva. Vojenské cíle, jak jsou udávány vládou Izraele, nevysvětlují fakta, která Mise zjistila, ani se neshodují s obrazci, které Mise v průběhu šetření identifikovala.

1878. Kontinuita je nejbezprostředněji zřetelná s politikou blokády, která operacím předcházela a která se podle názoru Mise rovná kolektivnímu trestu, jejž vláda Izraele záměrně uvalila na pásmo Gazy. Když operace začaly, pásmo Gazy se po téměř tři roky nacházelo pod krutým režimem zákazů a omezení pro pohyb lidí, zboží a služeb. To zahrnovalo základní životní potřeby, jako pohonné hmoty, elektřinu, školní pomůcky a opravárenské a stavební materiály. Tato opatření Izrael uložil údajně proto, aby oslabil Hamas po jeho volebním vítězství v názoru, že je trvající hrozbou pro bezpečnost Izraele, kterou představoval. Jejich účinek byl kombinován se zadržováním finanční a jiné pomoci, kterou poskytovali někteří dárcové, a to na stejném základě. Doplňujíce útrapy již tak obtížné situace v pásmu Gazy, účinky dlouhodobé blokády neušetřily žádný aspekt života obyvatel Gazy. Ekonomika Gazy byla před vojenskou operací vyčerpaná, sektor zdravotnictví sužován, obyvatelstvo bylo nutně pro přežití a pro vedení denního života závislé na humanitární pomoci. Muži, ženy a děti psychologicky strádali v důsledku dlouhodobé chudoby, nedostatku bezpečí a násilí, jsouce uvězněni v těžce přelidněnému území. Důstojnost lidu Gazy byla krutě nahlodána. Taková byla situace v pásmu Gazy, když izraelské ozbrojené síly zahájily v prosinci 2008 svou ofenzivu. Vojenské operace a způsob, jakým byly vedeny, značně ztížil výše uvedené účinky blokády. Výsledkem byla ve velice krátké době bezprecedentní dlouho trvající škoda jak pro lid, tak pro jeho rozvoj a perspektivy obnovy.

1879. Analýzy modalit a dopadu prosincových a lednových operací je rovněž podle názoru Mise začleňuje do kontinuity s řadou dalších dříve existujících izraelských politických kroků vůči okupovanému palestinskému území. Postupná izolace a oddělení pásma Gazy od Západního břehu, politika, která začala mnohem dříve a která byla upevňována zvláště uvalením tuhých zákazů, omezení pohybu a případně blokádou, to vše patří k nejzjevnějším. Přísná opatření, která Izrael přijal na Západním břehu v průběhu a po vojenských operacích v Gaze, rovněž dále prohlubují kontrolu Izraele nad Západním břehem, včetně Východního Jeruzaléma, a ukazují na konvergenci cílů s vojenskou operací v Gaze. Taková opatření zahrnují rostoucí vyvlastňování půdy, demolice domů, demoliční příkazy a povolení stavět domy v osadách, větší a více formalizovaný přístup  a omezení pohybu pro Palestince, nové a přísnější postupy pro obyvatele pásma Gazy změnit jejich usídlení za usídlení na Západním břehu. Systematické úsilí brzdit a kontrolovat palestinské samosprávné demokratické procesy, včetně zadržování zvolených politických představitelů a členů Vlády, a trestání obyvatelstva Gazy za jeho vnímanou podporu Hamasu kulminovalo v průběhu ofenzivy v Gaze útoky na vládní budovy, nejzřetelněji na budovu Palestinské legislativní rady. Kumulativní dopad těchto politických záměrů a akcí perspektivu politické a ekonomické integrace mezi Gazou a Západním břehem oddálilo.

• < Předchozí
• Další >