Obavy německých elit z další fáze krize

Podrobnosti

Vytvořeno 21. 12. 2009

Twitter

Ekonomická a finanční krize není zdaleka minulostí, varovali předminulý víkend kancléřka Merkelová i ministr financí Wolfgang Schäuble (oba CDU). Apelovali na bankéře, aby to nepřeháněli se svými finančními bonusy. Podle prezidenta Evropské centrální banky Tricheta by druhá vlna bankrotů finančních institucí vedla k sociálnímu kolapsu EU. Na Evropském kongresu bankéřů ve Frankfurtu Trichet uvedl: Naše demokracie nebudou dvakrát za sebou akceptovat tak rozsáhlou sanaci finančního sektoru penězi daňových poplatníků. Za největší zdroj nebezpečí dalšího krachu je považována rozsáhlá bublina, která vznikla za posledních osm měsíců na akciových trzích.

Nejvýznamnější indikátory hodnot akcií na burzách DAX, Dow Jones a Nikkei zaznamenaly od března růst 50-60 %. Ceny ropy, mědi a dalších surovin se zdvojnásobily. Enormní zvýšení cen není založeno na odpovídající konjunktuře. Ekonomiky v mnoha zemích naopak dále klesají. Oživení na burzách je zapříčiněno nesmírnými finančními prostředky napumpovanými do ekonomik vládami a centrálními bankami. Finanční ústavy si tak mohou půjčovat od centrálních bank neomezené sumy peněz za téměř nulové úroky. Ty však nejsou využívány k investicím do průmyslu, ale na spekulativní operace, vysoké výplaty podílů akcionářům a přehnané odměny bankéřům. V důsledku krize jen v USA přicházejí o práci každý měsíc statisíce dělníků a zaměstnanců, mnozí z nich jsou nuceni přecházet na omezenou pracovní dobu a nechat se platit pouze zálohově. Omezování sociálních vymožeností se stalo pravidlem.

Současně s tím pokračují orgie obohacování horních vrstev společnosti, které často přesahují předkrizovou úroveň. Velké investiční banky a hedgeové fondy letos vyplatí svým manažerům 100 miliard USD. Jen americká banka Goldman Sachs 17 miliard USD. Na 30 největších německých podniků chce na jaře 2010 vyplatit svým akcionářům 20 miliard eur - 71 % svého čistého zisku. Vloni to bylo pouze 41 %. Proporcionálně k tomu se sníží investice. To je pozadí toho, před čím varují Merkelová, Schäuble a Trichet. Obávají se, že nestydaté obohacování finanční oligarchie, spojené s novou krizí na finančních trzích, by mohlo vyvolat nezvládnutelné sociální bouře. Mnozí finanční experti tvrdí, že dalšímu finančnímu krachu se nelze vyhnout. Podle týdeníku Der Spiegel není hlavní otázkou, zda trilionová bomba vybuchne, ale kdy k tomu dojde.

Následuje popis devastačního stavu současné kapitalistické společnosti: V době světové ekonomické krize finanční elita znovu shromažďuje miliardy, stará nenasytnost a žravost se vrátily. Ještě nikdy v dějinách nemělo finančnictví tak otevřený přístup k veřejným financím jako nyní. Der Spiegel otevřeně varuje před rizikem hyperinflace, podobně jako ve 20. letech minulého století. Významný je i ideologický efekt krize. Nejde pouze o bankroty jednotlivých bank, ale i krizi intelektuálního myšlení. Dosud se mělo za to, že ceny nesou významnou informaci, že se trh chová racionálně a je schopen sám sebe korigovat. Nyní jsou jak svobodný trh, tak i kapitalismus zcela kompromitovány. Der Spiegel obviňuje zejména ministerstvo financí USA, ve kterém vedoucí funkce vykonává management pocházející z bankovního sektoru a prosazující jeho zájmy. Vznikla tak různorodá struktura složená z významných představitelů administrativy a bankéřů. Der Spiegel vyjádřil zájmy skupiny německé elity, která požaduje ukončení státem financovaných reflačních opatření (měnová opatření ke zvýšení peněžního oběhu a cenové úrovně na předkrizovou úroveň) a politiky levných peněz. Místo toho prosazuje snížení daní podnikatelům a omezování výdajové části rozpočtu. Přestože tato opatření povedou zákonitě k omezování sociálních vymožeností a růstu bankrotů podniků, považuje je za lepší než náhlý ekonomický kolaps s nepředvídatelnými sociálními důsledky. Východiska obhajovaná týdeníkem Der Spiegel v podstatě odpovídají záměrům berlínské vlády. Předcházející koalici SPD-CDU/CSU se podařilo krátce před parlamentními volbami prosadit jako ústavní zákon tzv. dluhovou brzdu, která nyní nutí novou vládu dodržovat drastický kurz omezování výdajů. Deficit státního rozpočtu má být do roku 2016 snížen ze současných 86 na 10 miliard eur.

Ministr Schäuble už několikrát zdůraznil, že bude usilovat o plnění plánu stability EU, který stanoví úroveň státního dluhu pod tři procenta HDP. Lze předpokládat, že plnění záměru bude odloženo nejméně o rok. Merkelová se obává, že okamžité snižování sociálních výdajů by vedlo ke ztrátě voličů CDU/CSU ve volbách do Bundesratu (Senátu).

Německá restriktivní politika vyvolala již před schůzkou G20 v Pittsburghu odpor jejích dvou hlavních rivalů, USA a Velké Británie, kteří přesunuli většinu průmyslové výroby na rozdíl od SRN do rozvojových zemí a mají mnohem menší zájem o restriktivní monetární politiku než Německo, jehož vlastní produkce a zahraniční obchod patří k nejsilnějším na světě. Německá vláda se obává, že silné euro a oslabený USD negativně ovlivní konkurenceschopnost německého zboží.

Karel Kluz

• < Předchozí
• Další >