Pohled na Tibet a úlohu dalajlamy je falešný

Podrobnosti

Vytvořeno 4. 1. 2010

Twitter

České veřejné mínění se pod tlakem státem financovaných nevládních organizací a buržoazních médií přiklání k vnucovanému názoru, že jedinou silou, která by mohla spasit obyvatele Tibetu od čínské tyranie , je reinstalace dalajlamy a obnova světské moci buddhismu. Kým však je a oč usiluje tato výstřední osobnost, která dává před pobytem v chudých buddhistických chrámech přednost pětihvězdičkovým světovým hotelům?

Považuji za nezbytné uvést stručný přehled historických faktů, kterými prošel Tibet od temného lámaistického středověku k současnému stavu sociálně ekonomického rozvoje jako autonomní oblasti Čínské lidové republiky. Autonomní součástí Číny se stal Tibet již v roce 1727. Až do revoluce podporovalo čínské vedení tibetskou teokratickou autoritativní vládu, která soustřeďovala veškerou pozemskou moc do rukou dalajlamy. Veškerá půda byla vlastnictvím dalajlamy a teokratické lámaistické hierarchie. Polofeudální sociálně ekonomický systém byl založen na nevolnictví. Část obyvatelstva tvořili otroci. Dalajlama byl vždy jmenován čínským císařem. Tato praxe pokračovala i v době, kdy byl u moci Kuomintang.

Vláda ČLR převzala kontrolu Tibetu 23. května 1952. Od té doby pokračuje dlouhý proces sociální transformace zaostalého území a jeho obyvatelstva, zahrnující zrušení nevolnictví a otroctví. Stát rozdělil bezzemkům pastviny (orná půda je velmi limitována a nemá praktický význam) a podpořil vytváření družstev. Byla zahájena alfabetizace obyvatelstva, které bylo, kromě mnichů, zcela negramotné. Autonomní status Tibetu je zakotven v ústavě ČLR a zahrnuje právo na vlastní jazyk, kulturu a náboženství.

Poražený pokus o převrat v roce 1959 bandami připravenými v Kalifornii a řízenými CIA donutil dalajlamu prchnout do Indie. Počet obyvatel, který se od roku 1951 zdvojnásobil a činí nyní 2,7 milionu obyvatel, vyvrací lži o genocidě. V současnosti žije v Tibetu 90 procent Tibeťanů a pouze 10 procent jiných národností. Průměrný věk se od roku 1951 zvýšil z 35 na 69 let. Z těchto údajů vyplývá, že poslední osobou na světě, která má právo hovořit o lidských právech v Tibetu, je současný dalajlama.

Od poloviny devadesátých let minulého století se hrubý domácí produkt Tibetu zvyšuje ročně o 13 procent. Výstavba nových bytů se zdvojnásobila a obchod, který existoval pouze s Nepálem, se od roku 1995 zvýšil osmnáctkrát. Stejně rychle se rozvíjí systém zdravotnictví a školství, který za vlády dalajlamů vůbec neexistoval. V roce 2001 uvolnila vláda ČLR 65 miliard jüanů na financování projektů infrastruktury. To umožní Tibeťanům definitivně opustit svou neblahou buddhistickou minulost a využívat sociálně ekonomických vymožeností, které nabízí rozvoj čínské ekonomiky. Ještě před několika měsíci tvořila spojení mezi Tibetem a Čínou pouze jediná silnice, která umožňovala kamionům dosáhnout Lhasy po 50 až 60 hodinách jízdy. Stejnou vzdálenost nyní překonávají vlaky nebeské železnice za pouhých 16 hodin jízdy. Trať je dlouhá 1200 kilometrů a dosahuje nadmořské výšky 5000 metrů.

Sami nyní musíme posoudit tvrzení dalajlamy, zda jde o devastaci národa, chladnokrevně realizovanou čínskou diktaturou, která likviduje tradice a náboženskou kulturu tibetského lidu .

Karel KLUZ

• < Předchozí
• Další >