Propuštění "politických vězňů" v souvislostech

Podrobnosti

Vytvořeno 16. 7. 2010

Twitter

Katolická církev na Kubě oznámila 7. července dohodu mezi vládou Raúla Castra a kardinálem Jaime Ortegou, havanským arcibiskupem, za spolupráce ministra zahraničních věcí Španělska Miguela Ángela Moratinose, o propuštění 52 zbylých vězňů po odhalení konspirace v letech 2002-03 - usilující o zničení socialistického zřízení na ostrově.

Kromě humanitárních otázek řeší toto téma politické aspekty týkající se protiimperialistického odporu Kuby, což nemůže být ponecháno stranou. Dohoda vyznívá ve prospěch 52 vězňů, z nichž pět bude propuštěno okamžitě a zbylých 47 ve lhůtě tří až čtyř měsíců. Budou moci odjet do Španělska a vrátit se kdykoliv na Kubu, budou-li si to přát. V květnu, když byly rozhovory mezi vládou a církví zahájeny, byl propuštěn první. Vězni byli členy zadržené skupiny, souzené a odsouzené v roce 2003, protože se podíleli na protisocialistické konspirační akci v rámci tzv. Projektu Varela, do kterého bylo za aktivní spolupráce Spojených států zapojeno 48 kontrarevolučních organizací (pět z nich se sídlem v USA) s cílem zahájit a uskutečnit, jak oni hlásali, "přechod ke kapitalismu." Plán podle brazilské agentury Vermelho předpokládal vytvoření velké opoziční aliance, která měla obnovit platnost ústavy z roku 1940 a podle slov předsedy Výboru pro změnu Angela Polanky získávat stoupence, prosadit odstoupení socialistické vlády a cestou změny politického režimu a svoláním Kongresu republiky dosadit k moci provizorní vládu a odbourat socialistický stát.

Projekt Varela, který byl konzervativním tiskem předkládán jako mírové opoziční hnutí proti režimu vzniklému v roce 1959, byl součástí severoamerického pokusu o destabilizaci režimu a vznikl v podmínkách, kdy hrozby proti svrchovanosti a nezávislosti Kuby narůstaly. Prohlášení severoamerických autorit jasně dokazovala, že to byla příprava invaze na Kubu. V roce 2002 guvernér Floridy Jeb Bush (bratr George Bushe ml.) požadoval od svého bratra, prezidenta Spojených států, provedení invaze.

Velvyslanec Spojených států v Dominikánské republice Hans Hertell řekl, že útok na Irák byl velmi pozitivní a příkladný pro akci Kuba, bylo to zahájení "křižáckého tažení za osvobození mnoha zemí světa, včetně Kuby". Ministr obrany Donald Rumsfeld řekl, že ""Kuba se musí změnit" a že evidentně "režim Fidela Castra se nezmění z vlastního rozhodnutí".

V prosinci kolovaly zprávy, že různé vládní orgány Spojených států rozpracovávaly plány napadení Kuby. Na ostrově pod koordinací Jamese Casona, šéfa Zájmové kanceláře Spojených států, byly urychleny přípravy akce proti socialistické vládě. Rozdělování dolarů bylo velkorysé, od podpory zřizování rozhlasových vysílaček k proplácení 100 dolarů měsíčně těm, kteří udržovali styky se zmíněnou kanceláří, která je svého druhu neformálním velvyslanectvím Spojených států. Byl to přítok přinejmenším 45 milionů dolarů na financování konspirační akce. V roce 2000 Mezinárodní agentura Spojených států pro rozvoj (USAID) vydala 670 tisíc dolarů na vytištění protikomunistických letáků. Dalších 1,6 milionu bylo určeno pro kontrarevoluční organizace, více než 2,4 milionu dolarů bylo určeno pro plánování "přechodu" a vyhodnocení programu. Centrum pro "Svobodnou Kubu" dostalo 2,3 milionu dolarů pro vytváření opozičních skupin. Pracovní skupina vnitřní disidentury dostala 250 tisíc, Dům svobody a jeho program přechodu Kuby dostal 1,3 milionu, Skupina pro podporu disidentury obdržela 1,2 milionu a Agencie Cubanet 1,1 milionu v letech 2001 a 2002. Americké centrum pro práci mezinárodní solidarity 168 tisíc a Kubánská demokratická akce 400 tisíc v roce 2002. Asistent státního tajemníka pro západní polokouli Curtis Struble řekl, že USAID investovala více než sedm milionů do proticastrovské konspirace a geneál Colin Powell, státní tajemník Bushe, oznámil investici 26,9 milionu do Radia Martí a televize Martí, vydržované organizací CIA k vysílání kontrarevolučních programů a řízení akcí konspirátorů. Byla to aktivní činnost v této zahraniční konspiraci proti vládě své země, která dovedla do vězení ty, kteří nyní byli zvýhodněni dohodou mezi vládou Raúla Castra a kardinálem Jaime Mendoncou. Byli odsouzeni na základě obvinění ze zločinu proti nezávislosti a teritoriální celistvosti Kuby. Byli odsouzeni za zradu socialistické vlasti ve službách hlavní imperialistické mocnosti současné doby, Spojených států.

Hillary Clintonová, státní tajemnice v Obamově vládě, reagovala jemnou kritikou na rozhodnutí kubánské vlády: "Myslíme si, že jde o pozitivní signál, byť trochu pozdní, i tak je však vítaný. Clintonová by ale měla využít příkladu Kuby a zasadit se o propuštění vězněných pěti kubánských hrdinů z Miami5. Za nové situace také Španělsko přehodnocuje své stanovisko. "Není žádný důvod k tomu, aby Evropská unie trvala na pozici přijaté v roce 1996,"" která omezuje dialog členských států EU s Kubou o lidských právech. "To bylo to, co ode mne požadovali mí kolegové, očekávám nyní, že odpoví na závazek," řekl 8. července ministr zahraničních věcí Španělska Miguel Ángel Moratinos (Haló noviny informovaly).

Kubánská katolická církev dále oznámila jména šesti vězňů, kteří budou přemístěni do věznic v blízkosti míst, kde žijí jejich příbuzní. K přemístění došlo den poté, co bylo oznámeno připravované propuštění 52 vězňů.

Vladimír HORÁK

• < Předchozí
• Další >