Více naděje zotročeným a neprivilegovaným světa

Podrobnosti

Vytvořeno 11. 10. 2010

Twitter

Přestože k dosažení absolutní dvoutřetinové převahy, představující 111 poslanců ve 165členném venezuelském parlamentu, potřebné k prosazování ústavních změn, chybí "socialisticko?komunistické koalici" 13 poslanců, je vítězství ve volbách nad domácími reakčními kruhy podporovanými všemi nenávistnými sílami světa, jasným důkazem toho, že má smysl bojovat za práva bezbranných nejchudších vrstev.

Vůdci opoziční koalice ? ?Kulatý stůl demokratické jednoty (Mesa de la unidad democratica - MUD?), kteří měli v předvolební kampani na své straně všechna soukromá masmédia a organizovanou podporu světové pravice, včetně Socialistické internacionály a očekávali jisté vítězství, se dlouho nezdržovali a ihned po vyhlášení výsledků voleb začali vyhrožovat vítězům. Že to s hrozbami myslí vážně potvrdil 30. září neúspěšný puč v ekvádorském Quitu a pokus o likvidaci jednoho z nejbližších Chávezových spojenců, prezidenta Rafaela Correy.

Volby byly doprovázeny průtržemi mračen a bouřkami. Do nejkritičtějších oblastí v hlavním městě a na pobřeží musela být k odstraňování následků přírodních katastrof vyslána armáda, aby umožnila přístup voličů k urnám. Anomáliím počasí věnovala pozornost i světová média. Na internetu se objevily i poznámky o použití klimatických zbraní. K účasti ve volbách a podpoře revoluce vyzval Venezuelany i Fidel Castro. K udržení klidu a pořádku v zemi byl spuštěn plán "Republika". Desítky tisíc vojáků byly použity k ochraně volebních míst a dopravní infrastruktury. K vyloučení teroristických útoků musela být zvýšena i ostraha hranic s Kolumbií. Volby, letošní hlavní politickou událost Latinské Ameriky, sledovalo 8000 zaregistrovaných domácích a zahraničních žurnalistů. Příčina zájmu byla zřejmá. Pokud by Chávez ztratil "kontrolní balík" hlasů, přeměnilo by se Národní shromáždění v centrum kontrarevoluce. Nejčerstvějším příkladem je Honduras, v jehož parlamentě začala příprava státního převratu.

Volební kampaň již od prvního okamžiku ukázala silné stránky i slabiny protivníků. Socialisticko?komunistická koalice šla objasňovat obsah svého programu mezi nejchudší rolníky, původní obyvatelstvo i střední třídu. Pravice se zaměřila na využití vlastních masmédií. Nemohla ani jinak. Jejími kandidáty jsou představitelé buržoazních elit, prosazujících zájmy kapitálu, vzdálení zájmům prostého lidu. Sebevědomě se cítí pouze ve vlastních kruzích voličů luxusních okrsků velkých měst. Jejich pokusy bojovat o hlasy chudiny na shromážděních s převahou levicových voličů se ukázaly jako směšné. Vzhledem k tomu, že osobní vliv nezabral, musela se pravice uchýlit k předstírání "přátelství" s lidem a natočit řadu videoklipů, ve kterých se kandidáti bratřili s chudinou. Objevily se i případy, že chudí voliči přijali opoziční kandidáty s důvěrou, pokud však došlo na polibky, kandidáti si bez ohledu na přítomnost státní televize a k její radosti rychle utírali obličeje. Národní "Kanál 8" to dokonale využil k výzvě: "Venezuelané, nevěřte jim, oni vámi pohrdají".

Grimasy ošklivosti nedokázala ukrýt ani hlavní představitelka opozice, vedoucí MUD ? Maria Corina Machadová - když ji políbila žena z lidu. Machadové se podařilo za posledních pět let přeskupit a reorganizovat kontrarevoluční síly. V roce 2003 podpořila puč proti Chávezovi. Nyní změnila taktiku. V boji s levicí využívá všech legálních možností kritiky nedostatků, které se nepodařilo Chávezovi za historicky velmi krátkou dobu vyřešit, jako je kriminalita, problémy s dodávkami elektřiny a inflace. Své příznivce získává ve vrstvách maloburžoazie. Jedním z jejích hlavních cílů je vyvolávat rozpory mezi příznivci Cháveze. V roce 2005 ji přijal dokonce prezident Bush. Podle španělské nevládní organizace FRIDE, která rozkrývá vnější zásahy do suverenity států, obdržela opozice z USA na kampaň 40 až 50 milionů dolarů. Není pochyb o tom, že Washington na Machadovou sází a vytváří její obraz čestného symbolu demokratických zásad v podmínkách Chávezovy komunistické diktatury. I jiné ženy Latinské Ameriky sehrály v režii CIA podobnou úlohu. Mireya Moscosová v Panamě (prezidentka 1999?2004) po svém zvolení propustila do USA nejznámějšího teroristu Carillu, současná prezidentka Kostariky Laura Chinchillová přeměnila zemi v permanentní základnu amerických vojsk a mnohé další. Nelze pochybovat o tom, že atraktivní Machadová, katolička, matka tří dětí, dokonalá řečnice, ovládající techniku "barevných revolucí", vystoupí v roce 2012 v prezidentských volbách jako hlavní kandidát opozice. Je evidentní, že MUD vůbec nejde o vyřešení již uvedených problémů, které Chávez zdědil po staletém panství venezuelské kompradorské buržoazie, prosazující zájmy nadnárodních monopolů. Hlavním bodem jejich programu je "bránit právo na soukromé vlastnictví a ekonomickou svobodu". Faktem je, že revoluce dospěla do stadia, kdy ohrožuje samotnou existenci kapitalismu. Oligarchie dosud kontroluje dvě třetiny ekonomiky, je si vědoma, že Chávez pod tlakem mas může přistoupit k dalšímu znárodňování. Proto se bude snažit s pomocí USA a EU zastavit revoluci všemi dostupnými prostředky.

 Karel KLUZ

• < Předchozí
• Další >