USA vojensky obsadily Latinskou Ameriku

Podrobnosti

Vytvořeno 8. 11. 2010

Twitter

Zvýšení vojenské přítomnosti Spojených států v Latinské Americe cestou zvýšení počtu jejich vojenských základen a koordinovaná činnost mezi nimi a IV. flotilou by mohlo vystavit nebezpečí stabilitě v oblasti. Podle zprávy Washingtonské kanceláře pro Latinskou Ameriku (WOLA) by mohla tato strategická expanze vyprovokovat odpověď ve formě zbrojních závodů v oblasti ne nepodobných těm z doby studené války.

Nové rozmístění USA ukazuje, že diplomacie je znovu nahrazována agresivní formulí, zjišťuje WOLA. V odpověď na to vlády latinskoamerických zemí posilují své vztahy s vojenskými mocnostmi, jako jsou Rusko, Čína nebo Francie, a realizují velké investice do nákupů nebo technologie špičkových zbraní. V posledních pěti letech výdaje Latinské Ameriky na získání zbraní vzrostly o 150 %, jak uvádí rozbor Mezinárodních strategických studií Spojeného království.

Nicméně generál Douglas Fraser, šéf Jižního velitelství USA, prohlásil pro Deník Amerik, že nevidí konvenční vojenskou hrozbu pro jeho zemi. Dodal, že severoamerická přítomnost v Latinské Americe je odpovědí na ?souhrn nešťastných okolností?. Mezi nimi jmenoval obchod s drogami a s lidmi, jakož i přírodní katastrofy, které by také, podle jeho soudu, mohly vyvolat masivní exodus do USA; i když uvedl také postoje některých vlád, např. Venezuely. Podle Geopolitické latinskoamerické observatoře vojenské rozložení USA se v poslední době soustřeďuje na kontrolu území, kde zvýšily počet svých základen. Existence těchto enkláv, zapojená do zavádění nových strategií, by mohla zaručit téměř absolutní kontrolu celé oblasti, ujišťuje observatoř.

Strategické základny

Pentagon nyní vlastní nebo má pronajato více jak 700 základen v asi 130 zemích, odhaluje ročenka Base Structure Report Ministerstva obrany Spojených států. To znamená, že se tyto útvary nacházejí v cca 70 % států celého světa. V Latinské Americe měly až do nedávna 28 vojenských základen, tento počet vzrostl až na 39, když panamská vláda souhlasila s dalšími 11 na svém území. To je oficiálně uznávaný počet, ale specialisté ujišťují, že se aktivně pracuje na širokém počtu tajných základen špionážní sítě Echelon. Washington projevil zájem o zřízení nových zařízení v Paraguayi, Salvadoru a Argentině, jakož i o kontrolu letecké základny Alcantara v Brazílii. Během roku 2009 tehdejší vláda Uribeho podepsala spornou vojenskou dohodu, která umožní Spojeným státům využívat sedm základen na kolumbijském území. Ačkoliv Kongres této andské země prohlásil tuto smlouvu za neústavní, nový kolumbijský prezident Juan Manuel Santos ujišťuje, že bude hledat jiné metody, jak ji změnit na schůdnou. V celém tomto časovém úseku severoameričtí vojáci, kteří přijíždějí do této jihoamerické země po dohodě s Uribem, zůstávají na kolumbijském území.

V červenci 2010 autorizovala Kostarika vstup severoamerických jednotek s cílem provádět vojenské operace, protidrogovou činnost a humanitární akce, jak informuje místní tisk. Podle tehdejších zpráv mezi červencem a prosincem 2010 mělo realizovat operace ve výsostných vodách Kostariky 46 lodí, 200 helikoptér, 10 letadel, dvě ponorky a více jak 7000 severoamerických vojáků. To se děje za situace, kdy ústava této země zakazuje existenci ozbrojených sil tak, že od roku 1940 nepočítá s národní armádou a ani s vlastními obrannými zařízeními.

V lednu po zemětřesení na Haiti poslaly USA více jak 20 000 vojáků s vojenským materiálem do Karibské oblasti. Prohlášení Bílého domu uváděla, že vyslání jednotek se snažilo pomoci Haiťanům v průběhu katastrofy a poskytovat humanitární pomoc. Za této situace dávaly vlády z tamní zóny najevo znepokojení nad disproporcí vojáků a vojenského válečného vybavení, které zahrnovalo několik lodí, jedna z nich určená k formě obojživelného přepadení.

Nedávno vláda Alana Garcíi v Peru přes lidové protesty vyjádřila svou připravenost přijmout další vojenské síly v zemi, kde již jsou tři základny. Experti vysvětlují, že tato forma vojenské intervence je zvláštní tím, že se neděje násilím, hrozbou nebo nátlakem, ale že USA mohou počítat s podporou a souhlasem místních vlád. Proto severoamerická armáda ospravedlňuje svou přítomnost všeobecně jako záležitost ve prospěch a pro stabilitu v Latinské Americe. Dokumenty Pentagonu tvrdí, že v zemích, s nimiž mají dohody, je zajištěna jeho jednotkami vojenská spolupráce, humanitární pomoc a sledování přírodních katastrof, námořní bezpečnost a boj proti drogám. To ukazuje na novou variantu ve vztazích USA s Latinskou Amerikou, založenou na přeměně vlád v oblasti ve ?spojence?, tvrdí Latinskoamerická geopolitická observatoř.

Nové hranice

Strategická kontrola Spojených států, zdá se, se neomezuje na obsazení základen. Ale k tomu se přidává námořní střežení čtvrtou flotilou USA. Tato flotila, jedna ze 13 skupin severoamerických námořních sil, které hlídkují ve světových oceánech, přestala operovat od konce 2. světové války. Ale od roku 2008 se plaví v zóně vojenských operací, za které zodpovídá Jižní velitelství (USSOUTHCOM), pověřené kontrolou sil USA v Latinské Americe. Oblast kontroly tohoto velitelství, jednoho z 10 oddělení ministerstva obrany, zahrnuje 19 zemí Střední a Jižní Ameriky, a 12 zemí Karibské oblasti, což představuje prostor působení v cca 16 milionech čtverečních mílí. Průvodní dokument severoamerických leteckých sil (White Paper - Bílý papír - Air Mobility Command Global en Route Strategy) stanoví, že proplouvání flotily podél pobřeží Ameriky musí být přímo spojeno se dvěma enklávami. Flotila se tak mění na další mobilní základnu a může sloužit jako bod strategické podpory a může zaručit okamžitou vojenskou reakci nebo ?rychlou akci?.

Z toho se vyvozuje, že kontrolní strategie je narýsována tak, že není důležité být na místě, ale moci se tam dostavit co nejrychleji. K tomu se přidává cesta, kterou provádí od května do různých zemí Latinské Ameriky HSV, loď velkých rozměrů a rychlosti, jako součást měněného programu v oblasti. Tato loď svou konstrukcí umožňuje dostavit se rychle ke každému úkolu, bez nutnosti zůstávat dlouho v přístavu, uvádí USSOUTHCOM. Ze společné akce těchto sil by se mohl stát ?ochranný štít?, strategie k dosažení jakéhokoliv místa v krátkém čase a zajištění téměř úplné supervize pozemními, námořními a vzdušnými silami.

Příčiny záležitostí

Na typu těchto operací se podílejí ostatní severoamerické agentury jak pozemní armády, tak námořnictva, vzdušných sil a pobřežní stráže, jakož i velké soukromé firmy, sděluje oficiální list USSOUTHCOM. Tato skutečnost znovu zvedla opozici pokrokových skupin Latinské Ameriky, a to jako důkaz, že militarizace slouží také k zajištění zisků nadnárodních korporací. Dokumenty Kampaně za demilitarizaci Amerik (CADA) sdělují, že tyto vojenské projekty stojí cca 100 bilionů dolarů ročně ve prospěch sejfů velkých společností. Pro sociologa Jamese Petrase architekti vojenské strategie Spojených států v Latinské Americe sledují zejména ekonomické zájmy při formulování své politiky

Takže zisky, trhy a přístupy k surovinám, obzvlášť k pramenům energie, tvoří základy této politiky USA v oblasti, zjišťuje Petras. Mezitím specialisté potvrzují, že toto není hlavní osa, kolem které se má posuzovat současné vojenské rozmístění v oblasti.

Ač USA popisují dohody jako pokračování vojenské spolupráce s Latinskou Amerikou, jiní v tom vidí reakci na politiku levicových vlád, takových jako ve Venezuele a v Bolívii. Samotný Bílý papír stanoví, že pohyby flotily budou také řízeny k boji z důvodů národní bezpečnosti, což nazývá "ideologickou konkurencí". To jsou podle dokumentu ony ideologie, které USA označují za ohrožení stability a demokracie v oblasti. Studie Centra pro politiku polokoule Univerzity v Miami považovala nedávno venezuelského prezidenta Hugo Cháveze za hrozbu pro bezpečnost USA. Tento latinskoamerický představitel uvedl na poslední vrcholové schůzce Aliance pro národy Naší Ameriky (ALBA, složená ze zemí: Antigua a Barbuda, Bolívie, Kuba, Dominikánská republika, Ekvádor, Nikaragua, Svatý Vincenc a Grenadiny a Venezuela), co rozuměl militarizací Latinské Ameriky Washingtonem s cílem zastrašovat pokrokové vlády.

Jako další příčiny této rostoucí vojenské přítomnosti studie uvádějí možnost kontrolovat v budoucnu aktuální model brazilské bezpečnosti (směřující k obraně Amazonie a velkých podmořských ropných rezerv) a vytvořit kruh kolem kolumbijského konfliktu. Zároveň, jak tvrdí, se snaží dát signál Rusku a Číně, dvěma mocnostem s rostoucím vlivem v mezinárodní vojenské a energetické spolupráci, a Íránu, s investicemi v různých oblastech. Kolaterální následky této politiky jsou různé a mj. se soustřeďují v ničení životního prostředí a ku ztrátě svrchovanosti a sebeurčení národů. Na nedávné vrcholové schůzce Amerik v Porto Espaňa ujistil prezident USA Barack Obama, že jeho země zažívá novou etapu ve vztazích s Latinskou Amerikou, založených na přátelském dialogu a hledání stability. Síť základen a flotil USA v oblasti - by ale možná byl lepší slogan pro jeho projev...

Liomán LIMA,

Prensa Latina

Přeložil

Vladimír HORÁK

• < Předchozí
• Další >