Recept proti krizi znal Kirchner

Podrobnosti

Vytvořeno 11. 1. 2011

Twitter

Devět roků po nejtěžší krizi v historii Argentiny si její obyvatelé neradi připomínají markantní momenty oného konce roku 2001: střety mezi policií a protestujícími davy, vysoká nezaměstnanost, prázdné regály v supermarketech atd.

Výrazy vzteku a lítosti byly brzo nahrazeny úlevou. Strach z nového nástupu recese je dnes pro Argentinu vzdálený, alespoň z krátkodobého hlediska, potvrdil ekonom a bývalý ředitel Ekonomické komise OSN pro Latinskou Ameriku a Karibskou oblast Bernando Kosacoff pro brazilskou agenturu Vermelho. Podle něj dnešní politická a ekonomická situace je zcela jiná ve srovnání s tou, která předcházela úpadku v roce 2001.

Koncem roku 2001 se země dostávala do recese, jejíž počátky spadají do posledního desetiletí minulého století. "Bylo nutné zajistit, že nedojde k extrémnímu pádu, proto jako první zásadní krok jsme odpojili Argentinu od MMF." Po odstoupení tehdejšího prezidenta, kterým byl Fernando de la Rúa, se vzdal funkce také jeho ministr národního hospodářství, velký propagátor neoliberalismu, a jeho skupina ekonomů.

V oněch pohnutých časech se za 12 dnů vystřídalo v Růžovém paláci, sídle šéfa státu, celkem pět prezidentů. První, který definitivně vydržel ve funkci prezidenta, byl peronista ze Strany Justicialistů (PJ) Eduardo Duhalde.

V roce 2002 byl zahájen dlouhý proces obnovy. Prvním krokem bylo zrušení pevného kurzu národní měny a zavedení sociálních opatření, jejichž realizace mohla utlumit protesty. V roce 2002, kdy HDP klesl pod úroveň z konce 60. let a výroba na osobu spadla na úroveň z roku 1948, se očekávala hluboká deprese.

Umírnění prognostici předvídali pokles výroby o více než 10 %, a to po předcházející dlouhodobé recesi. V květnu 2003 byl zvolen prezidentem Néstor Kirchner, peronista a příslušník téže strany. Jeho cílem bylo prosadit restrukturalizaci dlouhodobého dluhu a vyhlášení moratoria na 70 % dluhu, pokračování v plnění sociálních opatření, nové projednání koncesí a sazeb privátních firem, podpora školství, zdravotnictví, bytové výstavby a postupné obnovení chodu národní ekonomiky...

Obnovení ekonomiky nebylo závislé jen na jednom faktoru. Mezinárodní situace byla příznivá, zvýšila se poptávka po argentinských produktech, zejména vzrostl vývoz sóji a aut do Brazílie. Rozhodnutí udržet znehodnocený kurz pesa zvýšilo konkurenceschopnost země, do Argentiny se vrátili investoři. V březnu 2005 Argentina vyšla z moratoria, úroveň nezaměstnanosti významně poklesla na 12,5 % mezi roky 2003 a 2008, HDP rostl průměrně o více než osm procent a země se postupně vrátila ke klidu!

Přeložil Vladimír HORÁK

• < Předchozí
• Další >