"Současná situace, přivedená ministrovou provokací k bodu varu, je výsledkem mnoha let podceňování hloubky problémů nastolovaných tím, co je nazýváno městskou krizí. Po sobě jdoucí vlády odmítaly reagovat na tuto krizi, preferujíce liberální logiku, jež ničí práva a podemílá solidaritu."
V dělnických čtvrtích několika francouzských měst, zejména v oblasti Paříže, právě probíhají vážné incidenty narušující veřejný pořádek. Kromě jiných činů vandalismu jsou zapalována auta a veřejné budovy. Členové hasičské služby jsou napadáni. Proběhly střety mezi mládeží a policií, v nichž byly použity gumové projektily a slzný plyn. Cílem se stala dokonce i mešita. Hlavní obětí tohoto netolerovatelného násilí je převážná většina žen, mužů a mladých lidí těchto čtvrtí, především ti nejneprivilegovanější.Tento výbuch byl spuštěn nezodpovědnou provokační politikou ministra vnitra, politikou inspirovanou politickým manévrováním a osobními ambicemi. Niče léta práce místních radních a dobrovolných organizací, Nicolas Sarkozy nevynechal jedinou příležitost, aby použil svého postavení jakožto představitele Francouzské republiky pro stigmatizování celé populace určitých čtvrtí. Použil utrpení těchto společenství - od smrti dítěte před několika měsíci, po smrt dvou mladíků před několika dny - aby tvrdil, že sociálně deprimované komunity jsou zločinnými společenstvími, po celou dobu ukazuje sebe jako neschopného řešit kriminalitu, jejíž hlavní obětí tyto komunity jsou. Stigmatizovaní, ponižovaní a diskriminovaní určití mladí lidé - velmi malé množství - se stali obětí logiky konfrontace, v níž se nesprávně domnívají nalézt způsob vyjádření svého vzteku, své rebelie a svého zoufalství.
Vláda se ukázala neschopnou udržet veřejný pořádek. Politika ministra vnitra, recyklující, jak to činí, myšlenky krajní pravice, je horší než neužitečná. Prohlubujíce existující tlaky, vede přesně k opačnému výsledku, než jaký vyhlašuje dosahovat. Nicolas Sarkozy musí být odstraněn ze své pozice. Vláda, jež ho dosud podporovala, musí veřejně uznat jeho selhání a rozhodnout o radikální změně své politiky veřejného pořádku.
Současná situace, přivedená ministrovou provokací k bodu varu, je výsledkem mnoha let podceňování hloubky problémů nastolovaných tím, co je nazýváno městskou krizí . Po sobě jdoucí vlády odmítaly reagovat na tuto krizi, preferujíce liberální logiku, jež ničí práva a podemílá solidaritu.
Veřejné bezpečí nemůže být dosaženo, když je široká a rostoucí část populace opuštěna, aby čelila nepřekonatelným potížím sama. Není to náhoda, že mladí lidé jsou mezi prvními oběťmi. Jak mohou rodiny, ničené nezaměstnaností a nejistotou, jež zažívají každý den odepírání základních práv vyhlašovaných v Ústavě Francouzské republiky - začínající bezpečností a rovností před zrakem zákona - působit jako stabilní sociální a morální referenční bod pro mladé lidi? Jak se mohou tito mladí lidé, kteří vidí nadbytek a bohatství pouze v televizi a musejí žít s hrůznou diskriminací, cítit součástí společenského řádu, jenž na ně hledí spatra a odpírá jim jejich práva? Jak může neúspěch ve škole, nedostatek vyhlídek, nezaměstnanost, nečinnost, podezření a nedůvěra, jež, jak mladí lidé cítí, je zamířena proti nim, může nedráždit nejhorší tendence, napomáhajíc dohnat určité jedince k zanedbávání povinností a kriminalitě?
Znovunastolení pořádku je naléhavou prioritou. Nebude jí dosaženo vyhrocováním násilí. Komunistická strana navrhuje řadu opatření, jež umožní toto stále nebezpečnější kolo zastavit.
1. Zapojit se do skutečného dialogu s dotyčnými komunitami a ukázat odhodlání veřejných úřadů respektovat jejich důstojnost a spolupracovat s nimi za účelem nalezení řešení jejich problémů a potíží. Tento dialog, jenž musí být rozvíjen v duchu uvolnění, a ne v rámci logiky rozmísťování represivních sil, předpokládá okamžité zavedení zvláště dvou opatření. Za prvé, zavedení police de proximité - místně založené a lokálně zaměřené policie. Za druhé, ustavení partnerství mezi všemi dotčenými aktéry: policií, četnictvem, justičním systémem, místními radními, dobrovolnými organizacemi, vzdělávacím systémem, dopravními sítěmi a sdruženími zaangažovanými v oblasti bydlení.
2. Zajišťovat ty nejpodstatnější zdroje, jež potřebují veřejné služby, na nichž zmiňované komunity, zvláště jejich mladší členové, závisejí jako na příležitostech umožňujících jim fungovat jako plně zapojení účastníci v životě společnosti:
Podpora rodin a služby péče o malé děti;
Významnější injekce zdrojů pro střední školy, jež často drží klíče k budoucnosti mladého člověka;
Významná podpora pro dobrovolná sdružení, jež jsou v mnoha případech jedinou cestou účinného působení;
Rozsáhlý rozvoj dopravy za účelem otevření určitých měst a čtvrtí;
Učinit prioritu ze sociálního bydlení vytvořením služby veřejného bydlení s cílem naplnit právo na bydlení skutečným obsahem;
3. Učinit zaměstnanost a vzdělávání základní osou veřejné politiky, se zaměřením na opravdové zajištění zaměstnanosti a vzdělávání;
4. Rozvinout v širokém rozsahu - přesně v protikladu vůči současné praxi - prostředky pro ochranu mladých lidí, zvláště opatření zaměřená na prevenci problémů dříve než se objeví.
5. Dát rodinám a mladým lidem zpět jejich důstojnost:
Respektovat naše mladé lidi, žijící na sídlištích a v městských oblastech, uvolnit je ze závislosti;
Zahájit významnější plán na vykořenění chudoby, nemocí, které napadají miliony lidí v naší zemi, zvláště děti;
Zrušit veškerou legislativu, jež má negativní dopad na občanské svobody, jež vede k diskriminaci a sytí cyklus násilí a represe;
Zavést občanství založené na pobytu, dát každému muži a ženě žijícím ve Francii právo volit.
6. Dát policii do služeb celému národu. To bude vyžadovat demokratizaci, výchovu, blízkost ke komunitě a zajištění příslušné úrovně zdrojů.
7. Vynaložit vážné úsilí k vypořádání se s neformální ekonomikou a všemi druhy nelegálního obchodování. To vyžaduje neochvějné odhodlání použít všechny možné prostředky na všech úrovních až k mezinárodním autoritám, s cílem zaměřit se v zámořských daňových rájích na ty, kdo perou špinavé peníze a kdo vytvářejí a využívají místní sítě, z nichž tyto peníze pocházejí.
8. Vrátit právu jeho význam, což vyžaduje, aby bylo uplatňováno stejně pro všechny; aby bylo zajištěno respektování práv, aby idea povinností měla pro každého smysl a oprávněnost, a aby zahrnovala všechny, což předpokládá rozvoj občanství a demokracie v každé oblasti společenského života, včetně práce veřejných služeb.
9. Dát justičnímu systému prostředky k zajištění toho, aby bylo respektováno rovné právo ve vztahu ke každému. Státní prokurátoři a vězeňský systém by měl být obdařen novými zdroji, aby zajistil, že tresty za porušení zákona budou představovat prostředek oživení a znovuposílení základních pravidel, jež nám umožní společně žít.
Francouzská komunistická strana, 3. listopadu 2005
{moscomment}
© Komunistický svaz mládeže
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .
Copyright © 2024 Your Company. Joomla templates powered by Sparky.