27. ledna 2011 oznámil prezident venezuelské státní ropné korporace CITGO se sídlem v USA, Alejandro Granado zahájení již šestého ročníku programu "Levná topná nafta pro chudé". "Jde o sociální iniciativu, založenou na humanitárních a solidárních principech, prosazovaných venezuelskou vládou", uvedl Granado ve svém vystoupení na slavnostním ceremoniálu.
Tento rok bude využívat výhod topení levnou naftou přes 132 000 amerických domácností, které tak ušetří celkem 60 milionů USD. Joseph P.Kennedy II, syn v červnu 1968 zavražděného progresivního politika a kandidáta na prezidenta Roberta Kennedyho, prezident "Občanské energetické korporace" americké nevládní organizace, partnera CITGO, se kterou začala spolupracovat již v roce 2005 na slavnosti prohlásil: "Jsme velmi vděční CITGO a venezuelskému lidu za jejich štědrost k těm, kdo potřebují pomoc k zajištění tepla pro své rodiny. Každý rok žádáme velké ropné společnosti a státy těžící ropu, aby pomohly našim seniorům a chudým přežít zimu a pouze jediná společnost CITGO a jediný stát Venezuela odpovídá vždy na naše prosby."
V roce 2010 pomohl program asi půl milionu chudých v USA, z toho bylo 157 tisíc rodin, žijících v samostatných domech, levnější naftu dostalo i 850 velkých nájemných domů, 245 útulků pro bezdomovce a 250 indiánských kmenů. Celkem 1 100 000 litrů. Za šest let od spuštění programu to již bylo celkem 772 milionů litrů topné nafty. V roce 2005 napsal J. P. Kennedy v "Boston Globe": "Vyšší ceny paliv a omezení sociálních dávek, znamenají pro chudé rodiny, aby se vzdaly nezbytných věcí. V zimním období se dramaticky zhoršuje výživa dětí, následkem rostoucích výdajů na topení".
Nevím, zda letos věnoval Vatikán americkým chudým prokazatelných 60 milionů USD. A i kdyby dal, je to jeho křesťanská povinnost. Dokumenty WikiLeaks však potvrzují, že se katolická církev snaží fakticky formou "plíživé kontrarevoluce" tím nejhnusnějším způsobem zbavit prezidenta Huga Cháveze, "skutečného dědice Fidéla Castra" a kdybych byl křesťan, řekl bych nového mesiáše, který již nyní zastínil Ježíše Krista.
Ve své depeši z 21.1.2010 komentuje velvyslanec USA ve Vatikánu Miguel Díaz své jednání s úředníkem Vatikánu Monsignorem Angelem Accattinem, pověřeným vztahy s Latinskou Amerikou a Karibskou oblastí:
-Vatikán je velmi skeptický pokud jde o jednotný postup EU vůči Kubě, preferuje měkčí přístup španělské vlády, který je lépe přijímán kubánskou veřejností, než jednostranně, pouze na lidská práva orientované interference Polska a ČR. Přestože otázka lidských práv je součástí programu dialogu EU ? Kuba, neměla by mít rušivý vliv na zlepšování vzájemných vztahů, podobně, jako je nemá v rozvoji vztahů EU s ČLR.
-Accattino zdůraznil, že americká vnitřní politika by neměla mít kontraproduktivní vliv na vztahy Spojených států s Kubou, proto doporučuje americké vládě, aby ustoupila od zjišťování podrobných údajů o Kubáncích cestujících do USA a to i přesto, že považuje kubánskou vládu za sponzora mezinárodního terorismu. Vzhledem ke kritické ekonomické a sociální situaci na Kubě, považuje Vatikán za potřebné podpořit vliv Spojených států na Kubánce opatřeními typu snížení ceny telefonních hovorů do USA a spíše čekat až se režim sám rozpadne
-Podle Vatikánu je zejména důležité narušovat komplexně, ale citlivě vztahy mezi Venezuelou a Kubou tak, aby nebylo možné z jejich zhoršování obviňovat USA a postavit proti sobě světové veřejné mínění. Za největšího nepřítele USA a Západu a skutečného dědice Fidéla Castra považuje Huga Cháveze, který se stal za 12 let ve funkci prezidenta nejen naději chudých ve Venezuele, ale v celé Latinské Americe.
Proč je Chávez označován za diktátora?
Revolucionář Hugo Chávez je kromě prezidenta Alexandra Lukašenka nejvíce pomlouvaným politikem světa. Pokud bychom použili definici třetího amerického prezidenta Thomase Jeffersona a nazvali bychom oba dva nedemokratickými vůdci chátry. Hugo Chávez je synem dělnických rodičů a byl vychován svou babičkou v nesmírné bídě. Již poprvé v roce 1998 byl zvolen zdrcující většinou pracující chudiny. Nezdá se však pravděpodobné, aby prvním krokem diktátora bylo vypracování nové ústavy, která nahradila ústavu buržoazních elit. Je vůbec myslitelné, že by se údajný diktátor zbavil osobní limusiny a osobního platu ve prospěch chudiny? Většina diktátorů cestuje v obrněných autech a chrání si své bohatství. Cháveze však zahlédneme jak řídi terénní vozidlo, sedí společně s chudými lidmi na korbách náklaďáků anebo s nimi diskutuje na ulicích. Nemá strach. Při státní návštěvě Kolumbie nebo USA klidně vystoupí z vládního vozidla a dá se do řeči s kolemjdoucími lidmi. Ve své předvolební kampani slíbil, že bude pracovat ve prospěch pracující chudiny. Venezuela je známá svým nesmírným přírodním bohatstvím, ale do jeho zvolení šly všechny zisky z exportu surovin do kapes kompradorské buržoazie a nadnárodních těžebních a ropných společností. Pouhou změnou části toků zisků se mu v historicky krátké době téměř podařilo vymýtit negramotnost, za pomoci kubánských lékařů zásadně změnit zdravotní péči pro chudé a postupně likvidovat slepotu, zdokonalit pensijní systém a provést řadu sociálních opatření.
Program postupného znárodňování bankovnictví, přírodních zdrojů a průmyslu, spolupráce s ČLR, Kubou a progresivními režimy v sousedních státech v rámci ALBA z něj zákonitě učinily v očích buržoazních elit, diktátora.
Nová venezuelská ústava neobsahuje pouze 18 článků potvrzujících lidská práva, ale uzákoňuje další rozvoj první demokratické vlády světa od zániku Řecka a byla využita jako vzor pro vypracování bolivijské ústavy. Pokus o vznik podobné ústavy v Hondurasu skončil pučem, řízeným Spojenými státy. Původcem propagačních sloganů, prohlašujících prezidenta Cháveze za diktátora (podobně jako Lukašenka) jsou světoví imperialističtí vládci, označující za pravou demokracii vlastní buržoazní diktaturu a jak potvrzují současné sociální bouře na Blízkém a Středním Východě je jejich hlavním motivem strach z revolučních procesů ve vlastních zemích. Většina západních zemí nikdy ani nepomyslela na vybudování demokratické společnosti. Již zmíněný prezident USA Thomas Jefferson, vlastník černých otroků a spoluautor ústavy USA řekl: "Demokracie neznamená nic více než zákon chudiny, kdy 51% občanů učiní bezprávnými zbývajících 49%." Proto se také slovo demokracie v americké ústavě vůbec nevyskytuje. Všichni despotové, diktátoři, oligarchové se bojí lidové vlády, která by vznikla na základě výsledků referend. Původní řecké slovo demokracie znamená lidovou vládu vzniklou na základě výsledků přímých voleb, nikoli prostřednictvím politických stran, jejichž zvolení reprezentanti pak v koaličních vládách podvádějí své voliče, bez ohledu na volební sliby. Ve Venezuele (ostatně jako i v Bělorusku) jsou referenda, organizována v souladu s novou ústavou naprosto běžná a v současnosti nevykonává legislativní ani výkonnou moc ani jeden představitel, včetně prezidenta, který by neprošel sítem lidového hlasování. Při tom prezident je volen v referendu nikoli jako představitel politické strany, ale jako samostatný subjekt.
Pravicoví extrémisté nejen v USA, kteří nyní označují Cháveze za největší hrozbu pro americké zájmy ve světě mají pravdu, poněvadž prosazení přímé demokracie podle Cháveze je hrozbou pouze pro buržoazní elity, nikoli pro lidové masy.
Ani úspěšný atentát agentů CIA nebo Mossadu na Huga Cháveze ani vojenská intervence již nejsou sto zastavit lidová hnutí v Latinské Americe.
Venezuela nehrozí násilím a nepředstavuje pro své sousedy žádnou vojenskou hrozbu. Její armáda je mnohem menší než na příklad v sousední Kolumbii. Pravdou je, že venezuelská vláda začala přípravu miličních jednotek. Ty však nejsou určeny pro podporu regulérní armády, ale k vedení partyzánského boje v případě invaze. Byla zahájena i výstavba a vyzbrojování rolnické milice k obraně drobných farmářů před nájezdy vražedných komand, vyzbrojovaných a placených latifundisty. Nezdá se, že by některý diktátor vyzbrojoval lidové masy. Proč by to dělal, aby nakonec vystoupily proti němu? Chávez to dělá proto, aby lidu umožnil bránit svá práva a získanou svobodu. A navíc, nyní kdy byly ve Venezuele potvrzeny největší zásoby ropy na světě, není potřeba pochybovat o správnosti rozhodnutí revolučního vedení Venezuely. Jako většina zemí světa se i Venezuela potýká s rozsáhlou zločinností a korupcí, prorostlou do policejního a soudního systému. Odvolávání a souzení zkorumpovaných soudců vyvolalo mnoho pochybnosti. Výstavba nového federálního policejního systému založena na humanitárních a etických principech započala před dvěma léty. V přípravě policistů je kladen důraz na dodržování ústavních a lidských práv. Nová policie bude chránit lid a nikoli pouze elity a jejich vlastnictví. Banky a podniky, nedodržující zákony země, byly znárodněny s cílem ochránit před jejich aktivitami veřejnost. Většina bývalých vlastníků uprchla před soudy do USA.
Od nástupu prezidenta Cháveze v roce 1999 získaly miliony prostých občanů přístup k výpočetní technice a Internetu. Přístup občanů k internetu se za 12 let, kdy je u moci, rozšířil ze 3% na 30%. V programu "Canaima" bylo zabezpečeno notebooky 875 tisíc žáků základních škol. V loňském roce pak 500 tisíc studentů středních škol. Vláda zabezpečila bezplatné vyučování pro více než 4 miliony žáků základních škol, 2 miliony studentů středních a stejný počet studentů vysokých škol. Z celkového počtu 28 milionů obyvatel je 8 milionů žáků a studentů. Hugo Chávez může být elitami oprávněně kritizován za dodávky zlevněné topné nafty americké chudině. Kritika opozice se zaměřila i na dodávky levnější ropy sesterským zemím Latinské Ameriky a Karibské oblasti. Je obviňován i ze ztrát, které vyvolávají barterové obchody ? ropa za služby nebo zboží, zejména s vládou prezidenta Lukašenka. Je kritizován za prosazování rozvoje sociálních programů, zdravotnictví, školství a mnoha dalších a to nikoli proto, že by Venezuela se svými přírodními zdroji na to neměla, ale proto, že by podobné vymožeností mohly vyžadovat na svých vládách ostatní národy světa, včetně USA.
Po katastrofě způsobené uragánem Katrina odmítl prezident Bush Chávezem nabízenou pomoc a poslal místo toho do New Orleansu americkou armádu. Venezuela společně s Kubou vyslaly první záchranné týmy na Haiti, ještě před tím, než americká armáda uzavřela letiště a okupovala zemi. Za loňských záplav ve Venezuele poskytl Chávez prezidentský palác a mnoho státních budov povodněmi zasaženým rodinám. Dovedete si podobnou akci představit v jiné zemi? Není třeba dumat na tím, proč lid miluje Cháveze. Je jedním z nich a jedná s ním jako se sobě rovným. Hugo Chávez usiluje o restauraci přirozeného práva lidu na sociální rovnost, proti vůli buržoazie s jejími nároky na vlastnictví výrobních prostředků a přírodních zdrojů. Přehled všeho, co učinil prezident Chávez pro svůj národ i pro chudé v jiných zemích jen potvrzuje, že je mimořádný politik, snad jediný na světě, kdo plní své předvolební sliby, které dal pracujícímu lidu. Americká administrativa, která od počátku společně s Vatikánem a světovou reakcí označuje Cháveze za největší světovou hrozbu nejen pro americký, ale i světový imperialismus, dostala zveřejněním ve WikiLeaks svých utajovaných záměrů proti Chávezovi a jeho spojencům další ránu, přestože nejde o něco nového, o čem by Castro, Correa Chávez, Morales, Ortega, Rojas a další progresivní vůdci Latinské Ameriky a Karibské oblasti nevěděli. Přesto mnohým pochybovačům otevře oči. Revoluční proces je nyní již v takovém stádiu, že eliminace Cháveze anebo pokus o vojenskou intervenci ho nemůže zastavit. Nicméně je třeba zdůraznit, že nyní, kdy se potvrzují předpoklady, že Venezuela má na svém území největší světové zásoby ropy, budou nadnárodní energetické monopoly koncentrovat své úsilí na odstranění revolučního vůdce. Dokonce i česká vláda se rozhodla zasáhnout a zrušit svou ambasádu v Caracasu, jako součást dlouhodobého procesu útoků proti Kubě a levicovým režimům v Latinské Americe.
Karel Kluz
© Komunistický svaz mládeže
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .
Copyright © 2024 Your Company. Joomla templates powered by Sparky.