Zatímco se pozornost světa soustřeďuje na finanční krizi a na dluhy států (suverénní dluhy), nová propast, snad ještě dramatičtější, se v krátkém období může otevřít. Ta propast se nazývá válka. Prasknutí přehrady, "game changer", se může odehrát příští týden s rozšířením zprávy IAEA (Mezinárodní agentura pro atomovou energii), ve které podle indiskrecí jež prosakují v posledních týdnech, bude obviněn Irán, že pokračuje v pracích na konstrukci atomové bomby. Jednalo by se o radikální obrat v chování, které až doposavad projevovala Agentura, zejména až do konce roku 2009, když byla pod vedením Egypťana Muhammada Baradeje, který přes všechna svá negativa udržoval linii dialogu s Islámskou republikou a dosáhl spolupráce s autoritami této země v tak kontroverzní otázce.

Ačkoli západní vládní místa obviňují již léta Teherán, že hodlá získat jadernou zbraň, důkazy o tom nikdy nebyly předloženy a k tomu určená instituce IAEA, doposud nemohla potvrdit, i přes neustálé kontroly a inspekce a nesprávnosti v dokladech o íránském jaderném výzkumu pro mírové účely, že by docházelo k porušení článků Dohody o nešíření jaderných zbraní, kterou Irán podepsal.

V průběhu týdne proskakovaly zprávy popisující vážné znepokojení v mezinárodním ovzduší.

Již delší dobu je téma íránského jaderného programu na prvních místech izraelského tisku s indiskrece, podle kterých předseda izraelské vlády Netanyahu a ministr obrany Barak vyvíjejí maximální politickou aktivitu, aby přesvědčili většinu ministrů o nutnosti preventivního útoku proti Iránu, který je třeba provést co nejdříve, ale nejpozději na jaře příštího roku

Zprávu jako první přinesl 28. září Nahum Barnea, významný novináře největšího izraelského deníku "Yedioth Ahronot". Podle toho co uvádí Barnea v Tel Avivu se zformovaly čtyři politická uskupení: první zahrnuje stoupence nejtvrdších sankcí, ale vylučující vojenské řešení, vzhledem k obavám z mohutných raketových represálií z Iránu a Libanonu; druhá zaujímá vyčkávací pozici s aktivitami zaměřenými na změnu režimu v Teheránu na vlně "arabského jar"; třetí, zahrnující vojenské velení a tajné služby by měla být s různou intenzitou proti preventivnímu útoku, především z důvodů technických obtíží a pochybností, že může být skutečně efektivní; konečně čtvrtá vedená Netanyahuem a Barakem představuje stoupence války, podél kterých se okno pro možnost zaútočit na strategického protivníka uzavírá, a tedy nastala správná chvíle pro akci.

Zdá se, že i země je rozdělena, pokud jde o možnost války. Deník "Haaretz" zveřejnil průzkum veřejného mínění podle kterého 41% populace Izraele je pro útok na íránská jaderná zařízení, 39% proti a 20% neodpovědělo. Nicméně většina, 52% věří hodnocením a podporují rozhodnutí, která hodlají přijmout Netanyahu a Barak

V každém případě se Izrael připravuje na ty nejhorší eventuality. 3. listopadu na čtyři hodiny zmobilizovala zemi cvičení, během kterých byly nasimulovány reakce obranných systému pro případ raketových útoků. Ozbrojené síly s úspěchem vyzkoušeli novou balistickou raketu schopnou zasáhnout Irán. A minulý týden izraelské letectvo zakončilo mohutné cvičení na Sardinii, když využilo základnu NATO Decimomannu. Šest perutí stíhacích bombardérů nacvičovalo útoky na velkou vzdálenost s doplněním paliva za letu a monitorování činnosti nepřátelských radarů.

Ačkoli se autority izraelského státu snaží definovat všechny tyto činnosti jako "rutinní cvičení", tato prohlášení v kombinaci s indiskrecemi o Netanyahuovi a Barakovi nepůsobí jinak, než jako zhoršení vnímání předválečného klimatu. Netanyuahu, jak uvádí veškerý izraelský tisk, citovaný kuvajtským deníkem "al-Arida", měl nařídit vyšetřování úniku informací, z čehož jsou podezřelí dva bývalí nejvyšší funkcionáři tajných služeb, Meir Dagan a Yuval Diskin, kteří tak učinili z důvodů osobního resentimentu. Dagan se vždy vyjadřoval jako odpůrce, a to i veřejně, preventivního útoku proti Iránu, když při jedné příležitosti označil takovou hypotézu, jako "nejhloupější věc, kterou jsem v životě slyšel".

Ale k úniku informací nedošlo jen v Izraeli, kdy časová shoda je taková, že vytváří pocit rozhořívání plamenu v popelu. 2. listopadu britský Gaurdian zveřejnil reportáž, podle které armáda Spojeného království zintenzivnila přípravy s ohledem na možnost raketových útoků USA proti íránským cílům. V takovém případě Londýn poskytne bez připomínek svému spojenci veškerou vojenskou podporu, kterou bude požadovat, i když ve vládní koalici jsou hluboké rozpory vůči scénáři preventivního útoku.

Strategové Royal Navy měli posuzovat nejlepší možné rozmístění námořních sil ve středomořské oblasti, kdy se jedná o ponorky vybavené křídlatými střelami Tomahawk, které jsou připraveni poskytnout k použití pro síly USA základnu na ostrově Diego Garcia v Indickém oceánu

Podle toho co uvedl Guardian, mnozí vysocí funkcionáři britské vlády a ozbrojených sil zdůrazňují, že se Irán vrátil po revoluci v Libyi do centra diplomatických obav.

Irán měl údajně začít využívat nové a efektivnější centrifugy pro obohacení uranu, jež prý přesunul do podzemních a opevněných prostor poblíž města Chom. Z tohoto důvodu, podle vysokého nejmenovaného britského vládního funkcionáře, "více jak 12 měsíců si nemůžeme být jisti, že naše rakety mohou být efektivní. Okno se zavírá a Spojené království bude muset pokračovat v racionálním plánování. Spojené státy by to mohli učinit samy (útok), ale neučiní tak. Z tohoto důvodu musíme předvídat jejich požadavky. Domnívali jsme se, že máme čas alespoň do doby po skončení voleb v USA v příštím roce, ale teď si nejsme tak jistí".

Také Američané přeskupují své síly v oblasti. Na konci října "New York Times" oznámil záměr generála Karla Horsta, šéfa generálního štábu Central Command (neboli rozšířený Střední východ, který jde o Střední Asie po Africký roh a Egypt), spustit operaci "návrtu do budoucnosti". Představa je kompenzovat stažení bojových jednotek z Iráku, rozšířením vojenské přítomnosti na Arabském poloostrově, jako v dobách první války v zálivu, s novými základnami v Kuvajtu, ale také v Saudské Arábii a SAE, jakož i vysláním námořních sil do mořské úžiny dělící arabské monarchie od Iránu.

Nehledě na škrty ve vojenském rozpočtu USA, Spojené státy neoslabují své síly v této oblasti, ale naopak je posilují. Strategickým cílem je vytvoření vojenské aliance, stále více strukturované, se zeměmi Rady pro spolupráci zemí Perského zálivu (Kuvajt , Saudská Arábie , Katar , Spojené arabské emiráty , Bahrajn a Omán ), když se stane trvalým to, co prošlo generální zkouškou při intervenci v Libyi. Téměř NATO perského zálivu. Je zřejmé, že taková restrukturalizace je zacílena na stále těsnější obklíčení Islámské republiky.

Všechny doposud zmíněné scénáře směřují přímo k vojenské konfrontaci, nebo snad, jak se domnívají někteří analytici, únik informací a vojenské plánování slouží ke zvýšení tlaku na Teherán, když jsou vysílána důvěryhodná upozornění s cílem získat větší diplomatické úspěchy? Na tu, či druhou odpověď nebudeme čekat dlouho. Mezitím ve vztahu k možnému konfliktu, který by měl zničující důsledky, mírové hnutí se zdá být zcela netečné a nepřipravené. Začne se agitovat, až bude příliš pozdě. Což je podle mého názoru právě teď.

Simone Santini - clarissa.it.  

Zdroj: http://www.clarissa.it/esteri_int.php?id=1517

PS. Tisková agentura ANSA zveřejnila 4. 11. 2011 ve 20:37 následující zprávu:  

Vojenské řešení vůči Iránu, ze strany Izraele a dalších zemí se zdá přibližovat: to dnes prohlásila hlava izraelského státu Šimon Peres v rozhovoru pro komerční televizi CANALE 2. "Tajné služby celého světa chápou, že čas tlačí a následně upozorňují příslušné představitele," dodal.

  "Jak se zdá" - řekl Peres - "Irán se přibližuje k získání jaderných zbraní. V čase, který zbývá, musíme požadovat od zemí světa, aby jednaly a říct jim, že musí respektovat závazky, které přijaly, aby splnily svou odpovědnost: ať se bude jednat o přísné sankce nebo o vojenské řešení."