1. ledna 2012 vstoupila v Maďarsku v platnost nová ústava. V souvislosti s tím západní tisk uveřejnil mnoho materiálů uvádějících, že to, co se v Maďarsku doopravdy děje, "vede k ožebračení lidu" a "ohrožuje to demokracii a utahuje vládní svírání sdělovacích prostředků a soudní moci, navzdory kritice z Evropy i ze Spojených států".
2. ledna proběhla rozsáhlá demonstrace před budovou Opery v Budapešti. Oficiální organizátor demonstrace, nově zformované hnutí Solidarita, má pár tuctů členů. Jeho předákem je bývalý předseda odborového svazu příslušníků armády a policie, on sám je bývalý armádní důstojník, vycvičený mj. v jednom z vojenských institutů USA.
Za demonstrací najdete Maďarskou socialistickou stranu a liberální síly, a také "občanské" organizace - socialisty a liberály nově zformované. Této demonstrace se ale nezúčastnila žádná občanská organizace, která doopravdy bojuje proti chudobě, za ochranu rodin, proti soudním vystěhováním atd., nebo např. tradiční studentské organizace. Přítomna nabyla ani hnutí zemědělských dělníků, ani odborové svazy.
Mezi hesly demonstrace jste nenašli nic o novém zákoníku práce, žádný protest proti tlaku a zásahům Mezinárodního měnového fondu. Reakce západních sdělovacích prostředků na tyto události vycházejí ze stejných zdrojů, které předtím podporovaly předešlou sociálně-liberální vládu a její politiku tzv. úsporných opatření.
1. V dubnu 2010 drtivě vyhrál konzervativní Fidesz - Maďarský občanský svaz parlamentní volby a vystřídal předešlou vládu sil socialistů a liberálů, vedených Maďarskou socialistickou stranou (MSZP).
Parlamentní strany považují volby z roku 2010 za přelomový bod v maďarských dějinách. Fidesz deklaruje, že to byl "počátek nové revoluce". Socialisté a jejich spojenci je považují za "počátek autokracie a diktatury".
2. Maďarská komunistická dělnická strana (Munkáspárt, MKMP) je toho názoru, že ke skutečně historické změně došlo ne v roce 2010, ale v letech 1989-90, kdy byl v Maďarsku zničen socialismus. Byla to kapitalistická kontrarevoluce. Moc dělnické třídy byla nahrazena mocí kapitalistických sil. Státem vlastněné průmyslové závody a banky, zemědělské kolektivní statky byly privatizovány. Maďarsko se v roce 1999 připojilo k NATO a v r. 2004 vstoupilo do EU. Kapitalistický systém založený na soukromé ekonomice a buržoazní demokracii byl stabilizován.
Byl to přechod od socialismu ke kapitalismu, co vedlo ke všeobecnému zbídačení maďarského lidu. Maďarsko má 10 milionů obyvatel. Na 1,5 milionu Maďarů žije pod hranicí chudoby, což znamená, že žijí z příjmu nižšího než 200 euro měsíčně. Téměř čtyři miliony žijí z příjmu 250 euro měsíčně. Oficiální počet nezaměstnaných je 0,5 milionu, ale ve skutečnosti tu je kolem jednoho milionu lidí bez šance dostat práci.
Omezování demokracie nezačalo v roce 2010, ale v letech 1989-90. Politické síly, které bojují proti kapitalistickému systému, především náš Munkáspárt, nemají přístup do veřejných sdělovacích prostředků. Rudá hvězda, kladivo a srp byly v roce 1993 zakázány coby "symboly tyranie". V r. 2007 bylo celé vedení MKMP obviněno z "urážky na cti na veřejnosti". Protikomunistické kampaně běží bez ohledu na to, která strana je u moci.
3. Maďarská kapitalistická třída má různé strany k vyjádření svých zájmů. Na jedné straně to je ta, která vyjadřuje zájmy konzervativní, nacionalisticky smýšlející části kapitalistické třídy. Je tradičně orientovaná na Německo.
Na druhé straně tu jsou MSZP a strana Politika může být jiná, které zastupují liberální a sociálně demokratickou část kapitalistické třídy. Jsou blízké Spojeným státům a Izraeli.
Boj mezi těmito dvěma stranami maďarské kapitalistické třídy má hluboké historické kořeny. Před rokem 1989 tu existovaly dva hlavní proudy protisocialistického opozičního hnutí, národně naladěná konzervativní linie a liberální tendence. V roce 1990 první kapitalistickou vládu vytvořili konzervativci. Zároveň liberálové souhlasili s dlouhodobou spoluprací s MSZP, pravicovými sociálními demokraty. Mnozí předáci této strany vzešli z bývalého období socialismu, ale své postoje zcela změnili a mnozí z nich se stali bohatými kapitalisty.
Po zničení socialistického systému kapitalistické síly vytvořily novou politickou strukturu, která existovala do roku 2010. Byla založena na následujících principech:
Všechny parlamentní volby v letech 1990-2006 demonstrovaly rovnováhu mezi těmito dvěma stranickými skupinami. Situace se dramaticky změnila po roce 2006.
Začalo být zřejmé, že maďarský kapitalismus je v hluboké krizi. Mělo to tři hlavní důvody. 1) maďarská ekonomika je hluboce závislá na zahraničním kapitálu. 2) Maďaři jsou chudí, vyčerpali své rezervy. 3) vážným problémem se stala korupce, která paralyzovala normální fungování státu.
V roce 2010 kapitalistické síly zjistily, že socialisticko-liberální síly nejsou schopny zaručit vnitřní stabilitu kapitalismu, nedokáží zabránit sociálním bouřím. Proto se rozhodly vyměnit socialisticko-liberální koalici a otevřít cestu vpřed pro Fidesz.
Hlavním úkolem konzervativního Fidesz a jeho vlády vedené Viktorem Orbánem bylo zabránit jakémukoli vývoji, který by se podobal událostem v Řecku. Fidesz vyhrál volby sociálními hesly (plná zaměstnanost, sociální zabezpečení atd.). Většina lidí byla se socialisticko-liberální vládou hluboce nespokojená. Fidesz ji tak snadno zmanipuloval a získal v novém parlamentu nebývalou dvoutřetinovou většinu.
4. Konzervativní vláda uskutečnila změny v různých směrech:
Posílila svoji vlastní třídní základnu. Fidesz dosadil své lidi do všech pozicí v politickém životě, ve sdělovacích prostředcích a v kultuře. Vyhlásil svoji ideu vytvoření nové střední třídy.
Uspokojil nacionalistické síly v Maďarsku předložením dvojího občanství lidem maďarské národnosti žijícím v cizině a ustavením nových pamětihodných událostí spojených s Trianonskou mírovou smlouvou z roku 1920. Provedli tak zřetelný obrat ke konzervativním a nacionalistickým tradicím v politice, kultuře a vzdělávání.
A rozhodli se i různými prostředky bránit sociální bouři. 1) předložili nový zákoník práce, který dává velmi široká práva vlastníkům-kapitalistům a mění dělníky prakticky v otroky. 2) rozdělili pracující masy tím, že dali značné peníze železničním dělníkům a zvýšili minimální plat. 3) uzavřeli smlouvu s předními odborovými konfederacemi. Ty tak uchránily svoje výsady a zároveň se vzdaly třídního boje.
Nová vláda spustila všeobecnou protikomunistickou kampaň. V roce 2010 byl změněn trestní zákoník. Vyhlásili, že komunismus a fašismus jsou totéž a ti, kteří odmítají "zločiny komunismu a fašismu", mohou být odsouzeni až na tři roky vězení (dosud ovšem žádné rozsudky nepadly)...
V posledních dnech roku 2011 byl přijat nový zákon, který upravuje proces přechodu k nové ústavě. Mezi jiným vyhlašuje, že období socialismu (1948-90) bylo nezákonné, plné zločinů. Vedoucí osobnosti období socialismu mohou být žalovány a souzeny. Jejich penze lze snížit. Zákon obsahuje všeobecné prohlášení: současná MSZP coby právní nástupce vládnoucí strany období socialismu je zodpovědná za všechno, co se tehdy událo. Ještě není jasné, k jakým následkům to povede...
5. Socialisticko-liberální síly proto logicky nedávno zahájily vážný protiútok proti vládě.
Socialistická strana převzala mnohá sociální hesla a požadavky MKMP. Začala používat rudou barvu, tradiční barvu komunistů.
Socialisté a liberálové začali vytvářet nové občanské organizace a hnutí. V říjnu 2011 vzniklo Hnutí solidarity s viditelně prosocialistickou orientací. Vzneslo nový požadavek: pryč s Orbánovou vládou! Jeho programem je vytvořit novou socialisticko-liberální vládu.
6. Do vnitřních záležitostí Maďarska otevřeně zasáhly Spojené státy. Velvyslanec USA v Budapešti otevřeně kritizuje oficiální vládu a podporuje postoj socialisticko-liberálních sil. Ministryně zahraničí Clintonová učinila ve svém dopise z 23. prosince 2011 totéž. Dopis uveřejnil liberální tisk.
7. MKMP má za to, že: Maďarský kapitalismus je v krizi. Všeobecná krize kapitalismu v Evropě činí maďarskou situaci ještě horší a nepředvídatelnější.
Maďarská kapitalistická třída chápe, že pokud se systém eura nebo samotná EU zhroutí, povede to k sociálním bouřím, ještě dramatičtějším než v Řecku. Chápe, že lidé jsou nespokojení a mnozí mají za to, že socialismus byl lepší než současný kapitalismus.
Obě skupiny kapitalistické třídy, konzervativci i socialisté-liberálové, chtějí jakékoli sociální bouři zabránit. Neliší se v hlavních snahách, ale v metodách, jaké chtějí použít.
To, k čemu teď v Maďarsku dochází, je na jedné straně společný boj kapitalistické třídy proti dělnickým masám a na druhé straně boj dvou skupin kapitalistické třídy mezi sebou. Ještě víc to je ale boj mezi předními kapitalistickými mocnostmi, USA a Německem, o nadvládu v Evropě.
MKMP nepodporuje žádnou z buržoazních stran. Prohlašujeme, že hlavními problémy pracujícího lidu jsou nezaměstnanost, nízké platy, vysoké ceny, vykořisťování a nejistá budoucnost. Tyto problémy jsou následky kapitalismu. Kapitalistické vlády je řešit nemohou a nechtějí.
Jediným řešením problémů pracujícího lidu je neustálý boj proti kapitalismu a boj za socialistickou perspektivu. MKMP nepodporuje masové demonstrace sil socialistů a liberálů. Jejich cílem není změnit kapitalismus. Jejich cílem je změnit konzervativní kapitalistickou vládu ve vládu socialistů a liberálů.
MKMP (samozřejmě) nepodporuje ani Fidesz. Jeho cílem není vytvořit socialistickou společnost, ale reformovat a posílit kapitalismus.
MKMP považuje za svůj závazek vysvětlit lidem, že existuje jen jeden způsob, jak jejich problém řešit. Měli bychom bojovat proti kapitalismu...!
Předsednictvo MKMP
Přeložil Vladimír SEDLÁČEK
10. 1. 2012 Předsednictvo MKMP
© Komunistický svaz mládeže
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .
Copyright © 2024 Your Company. Joomla templates powered by Sparky.