Stále znovu se jako bumerang vrací téma odsouzené bývalé ukrajinské premiérky Julie Tymošenkové. V budoucnu bude tato kauza jistě účelově využívanou politickou kartou, nástrojem nátlaku a vydírání, rozehrávání her na poli "lidských práv a obrany demokracie". Proč tomu tak je a co stojí v pozadí?

Bývalá Ukrajinská premiérka Julie Tymošenková byla dne 11. října 2011 odsouzena "za poškození ukrajinské ekonomiky ujednáním velmi nevýhodných obchodních transakcí s Ruskem na dodávku zemního plynu". Samotný rozsudek stojí na paragrafu 365 Ukrajinského trestního zákoníku, podle kterého Tymošenková překročila jí svěřené pravomoci. Soud poslal Tymošenkovou na 7 let do vězení a navíc jí uložil zaplatit škodu, kterou svým rozhodnutím Ukrajině způsobila ve výši 189,5 milionu US dolarů.

Celá kauza vzbuzuje ve světě velký rozruch. Politici západní Evropy a USA se velmi negativně vyjadřují na adresu ukrajinského soudnictví. Čeští politici se dokonce uchýlili k vyhrůžkám na adresu Ukrajiny. Premiér Nečas po jednání Visegrádské čtyřky v Praze, konané 8. října 2011, prohlásil, že si nedovede představit schválení asociační smlouvy EU s Ukrajinou, pokud zůstane Tymošenková za mřížemi. Nečas se na tom údajně shodl s představiteli Polska a Maďarska (Slovensko nebylo na jednání účastno kvůli pádu vlády Radičové).

Proč tolik povyku? Za velmi podobný čin byl přece odsouzený i Hussein Salem, vysoký činitel bývalé egyptské mocenské kliky sesazeného prezidenta Husní Mubaraka. Mimochodem dostal naprosto stejný trest: sedm let odnětí svobody a náhradu způsobených škod. Jakožto hlavní akcionář společnosti East Mediterranean Gas (EMG) totiž ujednal pro Egypt velmi nevýhodnou smlouvu na dodávky zemního plynu, tentokrát však s Izraelem. Salem použil "nevýhodný" prodej k praní špinavých peněz a tak připravil Egypt o přibližně třičtvrtě miliardy dolarů. V případě Salema však žádný povyk nevzniká a Španělsko, na jehož území je nyní Salem v exilu, jej pravděpodobně vydá egyptské moci. Proč? Proč Nečas či představitelé USA neprotestují v tomto případě? Je zde jeden zásadní problém. Salem aktuálně není součástí stejné euroamerické mocenské kliky jako například Nečas nebo Tymošenková.

Celý problém povyku tkví v tom, že nikoliv Česká republika (jak se rádi chlubíme), ale Ukrajina je středem Evropy a proto místem setkávání politických vlivů západní a ruské buržoazie. Ruská buržoazie si na rozdíl od představitelů jiných bývalých socialistických zemí udržela autonomii a nepodléhá diktátu USA a EU. Ukrajina je místem střetu obou mocenských klik a na její politické scéně se tak projevuje boj ruské a euroamerické buržoazie. To v České republice neprobíhá. Čeští pravicoví a všehoschopní politici představují poměrně homogenně proeurounijně a proamericky orientovanou skupinu, která se vzájemně více či méně kryje. Jedním z absolutních, i když nepsaných zákonů je, že politik nikdy nesmí být potrestán za cokoliv, co ve své funkci způsobil. Jenom úvahou o tom, že by politik mohl jít za mříže kvůli podílu na bilionových ztrátách České republiky od roku 1989, se občan ČR dostává na hranici zákona. O nevýhodných zakázkách, tunelaření a rozkrádání se píše s naprostou samozřejmostí denně v tisku. Politici ČR denně rozkrádají výsledky práce občanů ČR a už se ani nesnaží nic maskovat. Není, kdo by je soudil, není, kdo by je zatknul. Soudci moc dobře vědí, co v Evropě znamená odsoudit mafiánského bosse. Neexistuje žádný způsob, jak zjistit, kdo stojí za financováním českých dálnic, které jsou ve světě jedny z nejdražších a přitom nejméně kvalitních. Poměr ceny a kvality je u českých silnic vůbec nejhorší na celé planetě. Oficiálně za to ale nikdo nemůže a nesmí být ani započato pátrání, aby se zjistilo, komu je to sype do kapes a kolik. Evropští a američtí politici si zvykli, že krást se smí před očima občanů a přitom se jim vysmívají do očí. Úsměv však ztuhl ve chvíli, když se několik zástupců proevropské mafie dostalo na Ukrajině za mříže.

Ukrajinská justice není žádná spravedlnostižádostivá instituce, která by mohla být světu vzorem. Konkurence ruských a euroamerických mocenských vlivů však z ukrajinské justice dělá nástroj poněkud více nebezpečný pro nerozmyšlené kriminální činy. To je například rozdíl proti České republice, kde za zničení ekonomické soběstačnosti nikdo potrestán být nemůže. Nelze vyloučit, že se na Ukrajině pravděpodobně jedná o politický boj mezi Janukovičem a Tymošenkovou. Dokonce je to velmi pravděpodobné. Na druhou stranu byla Tymošenková zatčena a odsouzena za trestné činy, které jednoznačně spáchala a za které by v regulérně fungujícím právním systému dostala trest nejspíše ještě vyšší.

Tymošenková však rozhodně s Ruskem nevytvářela nějaké přátelské vazby nebo mafiánské spolky. Jednalo se spíše o vzájemně nevyslovenou výhodu oboustranné finanční machinace, velmi podobné té, co proběhla mezi Egyptem a Izraelem. Rusko vydělalo na vyšší ceně za svou surovinu, čemuž se v žádném případě nebude bránit. Přece platí přísloví, že hloupý je kdo dává, hloupější kdo nebere. Ptát se v takové chvíli, proč je za plyn nabízena vyšší cena, je hloupost. Rusové prostě hrábli po penězích, dokud se nabízí. Rozdíl reálné ceny za plyn a skutečně zaplacené je objem financí, který bylo možno vzít odkudkoliv a prohnat jej přes sice divný, ale v podstatě legální obchod. Tím se tyto "odkudkoliv vzaté peníze" staly penězi s doložitelným původem. Lidově se tomu říká praní peněz. Kde a za co je Tymošenková vzala, pro koho je prala, to ví asi jen Tymošenková a ukrajinská rozvědka.

Vraťme se k samotné Tymošenkové. Co je to vlastně za člověka? Již za studií byla údajně velmi ctižádostivá a pád Sovětského svazu dokázala využít doslova od první sekundy. Již v roce 1991 založila se svým manželem korporaci "Ukrajinský benzín", kde vystupovala jako generální ředitel. V roce 1995 se firma přeměnila na průmyslově-finanční korporaci "Jednotný energetický systém Ukrajiny". Prezidentem této korporace byla od 1995 do 1997. Následovaly politické výstupy v různých hnutích (Gromada, Baťkivščina, BJUT), vstup do poslanecké kariéry a od roku 1999 byla vicepremiérkou odpovědnou za palivo-energetické záležitosti. Za podivné obchody s ruskými zbrojovkami byla z politiky shozena již v roce 2001, ale tzv. Oranžová revoluce v roce 2004 ji opět vynesla na výšiny a další rok se na několik měsíců stala premiérkou, aby se na tento post o dva roky později (2007-2010) vrátila. Od jara roku 2010 však čelila obvinění z obchodů poškozujících Ukrajinu. Tato obvinění se po vyšetřování a soudu staly podkladem pro rozsudek ze dne 11. října 2011, kterým byla shledána vinnou ze zneužití (překročení) pravomoci při sjednávání nákupu ruského zemního plynu pro Ukrajinu. Již z tohoto velmi zkráceného sumáře je evidentní, že střet zájmů byl u Tymošenkové do očí bijící. Majitelka monopolu na Ukrajinské plynárenství zastávala ve státě nejvyšší funkce spravující tento resort. To má obdobu v euroamerické kultuře, kde jsou podobné kliky podstatou společnosti (například takřka 100% vlastnictví českého tisku německými a švýcarskými majiteli řídí politickou propagandu proněmeckých politiků, kteří pak nechávají Němcům privatizovat české podniky, protože na to mají mandát od voličů čtoucích zmanipulovaný proněmecký tisk).

Soud nad Tymošenkovou dává vzniknout zajímavému precedentu. Politik může být potrestán za to, že poškodil stát. To bylo na západě dosud neslýchané. Je jasné, že havlovské heslo "nebát se krást" dostalo na Ukrajině na frak. To vzbuzuje u politiků s havlovsky mafiánským přístupem k morálce vyslovenou hysterii. Jedná se totiž o to, že rozkradeno bylo už mnoho a i když se lidé ještě dlouho nebudou bouřit, tak se může stát nebezpečným buržoust z jiné mocenské kliky, na což si pražští bossové jaksi nechtějí zvyknout (a nejen oni).

Vypadá to, že buržoazie se vzájemně přestává tolerovat a vyhlašuje si vzájemně opravdové války. Přestože většina občanů je krize-nekrize stále spokojených a s hamburgerem a Coca Colou v ruce ječí na přeplněných fotbalových tribunách, tak se krize začíná projevovat tam, kde to laickým pohledem nemusí být až tak zjevné - mezi multimilionáři a jejich mocensko-zájmovými bloky. Ti sice mají na víc, než na hamburger a Coca-Colu, ale o to víc nesnášejí konkurenci. Nečas svým výrokem na adresu Ukrajiny ukázal svou nervozitu a asi si uvědomuje, že i jemu a jeho soukmenovcům časem někdo nahlídne na prsty. Je sice směšné, když Nečas vyhrožuje Ukrajině nepřijetím do EU (je to jako vyhrožovat někomu, že ho nevezmete na Titanik v době, když už se potápí), ale prozrazuje to zároveň jeho uvědomění, že doba neomezeného rozkrádání se blíží ke konci.

Zajímavé bude sledovat paralelu exministra ekonomiky Ukrajiny Bogdana Danylyšina, zapleteného spolu s Tymošenkovou do plynové kauzy a představitele egyptské plynové kauzy Husseina Salema. Oba utekli před spravedlností do exilu. Danylyšinovi poskytla 13. ledna 2011 exil Česká republika a Salemovi Španělsko. Oba čelí prakticky stejným obviněním s hrozbou podobných trestů, za zločiny spáchané v podobnou dobu. Postaví se ČR za Salema, nebo vydá Danylyšina na Ukrajinu? Nebo bude měřit každému jiným metrem? Trapná situace ... Svého času prohlásil expremiér ČR Topolánek: "budeme zkoušet, co lidi vydrží". Občané vydrží hodně. Zapomněl však na konkurenční mafie, ty tu trpělivost mít nebudou. Začátkem ledna 2012 získal azyl v České republice manžel odsouzené expremiérky Tymošenkové Oleksandr Tymošenko. Česká buržoazie tím jen opět potvrzuje, že mafiánskými praktikami prorostlá, zkorumpovaná a prolhaná vláda našeho státu je ochotna pro své zisky vyvolat i mezinárodní konflikt. Lidé jako Nečas, Kalousek, Schwarzenberg si tak zajišťují kontakty na dobu, kdy se i oni budou před svými občany u soudu zodpovídat z rozkradení ekonomického zázemí České republiky. Lze předpokládat, že jim azyl poskytnou ty země, ve kterých ukradený majetek českých občanů a Českého státu zmizel ... Německo, Švýcarsko, Francie, Británie, USA. Vzpomeňme si jen na Klausovu měnovou reformu v těsně polistopadovém období, kdy náhlým propadem kursu koruny k marce převedl Klaus 90% úspor českých občanů do vlastnictví německých bank. Němci jistě neprotestovali a Klaus má jistotu azylu, až to jednou někdo všechno u soudu nebo jinde sečte.