Cesty, které vedou do záhuby

Podrobnosti

Vytvořeno 30. 3. 2012

Twitter

Zamyšlení Fidela Castra, 21. března 2012

Toto zamyšlení by mohlo být psáno dnes, zítra nebo kterýkoli jiný den, aniž by hrozilo, že se bude mýlit. Náš živočišný druh stojí před novými problémy. Když jsem před 20 lety na Konferenci Spojených národů o životním prostředí a rozvoji v Rio de Janeiru říkal, že jeden živočišný druh je ohrožen zánikem, měl jsem méně důvodů než dnes, abych varoval před nebezpečím, které jsem viděl možná v horizontu 100 let. Tehdy řídilo svět několik představitelů nejmocnějších zemí. Mým slovům zatleskali z pouhé zdvořilosti a dál klidně kopali hrob našeho druhu.

Zdálo se, že na naší planetě vládne zdravý rozum a řád. Hospodářský rozvoj opírající se o technologii a vědu se již dlouho zdál být alfou a omegou lidské společnosti.

Teď je všechno mnohem jasnější. Do povědomí se postupně dostaly hluboké pravdy. Politickou organizaci, jež by teoreticky měla řídit osudy světa, tvoří téměř dvě stovky údajně nezávislých států.

Práva miliard lidí se virtuálně proměnila v prach díky dvaceti pěti tisícům jaderným zbraním v rukách spojenců či protivníků ochotných bránit z nutnosti nebo v nějakém zájmu proměnlivý pořádek. Nedopustím se takové naivity, abych po monstrózních jatkách v Hirošimě a Nagasaki nařízených Trumanem po Rooseveltově smrti činil za vývoj tohoto druhu zbraní odpovědnými Rusko nebo Čínu.

Také se nedopustím takové chyby, abych popíral holokaust, který způsobil smrt milionů dětí i dospělých, mužů či žen, zejména Židů, Cikánů, Rusů a dalších národů, jež se staly obětí nacismu. Proto je nehorázná politika těch, kdo upírají palestinskému lidu jeho právo na existenci, tak odporná.

Myslí si snad někdo, že Spojené státy budou schopné jednat tak nezávisle, aby je to ochránilo před nadcházející nevyhnutelnou katastrofou?

40 milionů dolarů, které prezident Obama slíbil vybrat na svou volební kampaň, poslouží za několik málo týdnů jen k tomu, aby ukázalo, že měna jeho země je příliš devalvovaná a že Spojené státy, se svým nevídaným a stále narůstajícím veřejným dluhem blížícím se 20 000 bilionů dolarů, žijí z peněž, které si tisknou, a nikoli z toho, co vyrobí. To, co oni promrhají, zbytek světa zaplatí.

Nikdo také nevěří, že demokratický kandidát je lepší než jeho republikánští protivníci, ať se jmenuje Mitt Romney nebo Rick Santorum. Všechny tři dělí od tak význačných osobností jako Abraham Lincoln nebo Martin Luther King celé světelné roky. Je opravdu nezvyklé, vidět národ technologicky tak silný a současně vládu tak chudou na ideje a morální hodnoty.

Irán nevlastní nukleární zbraně. Je obviňován, že vyrábí obohacený uran, který slouží jako palivo pro energetiku nebo komponenty pro lékařské účely. Ať se to někomu líbí, či nikoli, jeho vlastnictví nebo výroba není ekvivalentem k výrobě nukleárních zbraní. Obohacený uran používají desítky zemí jako zdroj energie, na výrobu nukleární zbraně ho však nelze použít bez toho, aby nejprve prošel složitým procesem čištění.

Ovšem Izrael, který s pomocí a za spolupráce Spojených států vyrobil nukleární výzbroj, aniž o tom kohokoli informoval, nebo mu skládal účty a, aniž by dnes přiznával jejich držení, disponuje stovkami těchto zbraní. Aby zabránil rozvoji výzkumu v sousedních arabských zemích, napadl a zničil reaktory v Iráku a Sýrii. Současně deklaroval svůj záměr napadnout a zničit centra na výrobu nukleárního paliva v Iránu.

Kolem tohoto klíčového tématu se točí mezinárodní politika v tomto složitém a nebezpečném regionu světa, který produkuje a dodává většinu paliva, jež pohání světovou ekonomiku.

Selektivní odstraňování nejpřednějších íránských vědců Izraelem a jeho spojenci z NATO se stalo praxí, jež podněcuje nenávist a touhy po odvetě.

Vláda Izraele otevřeně deklarovala svůj úmysl zaútočit na závod vyrábějící v Iránu obohacený uran a vláda Spojených států investovala stamiliony dolarů do výroby bomby k tomuto účelu.

16. března 2012 publikovali Michel Chossudovsky a Finian Cunningman článek odhalující, že "jistý významný generál leteckých sil USA popsal největší konvenční bombu - protibunkrová bomba o váze 13,6 t - jako "grandiózní" pro vojenský útok na Irán.

Tak výmluvný komentář k nástroji hromadného vraždění byl vysloven ve stejném týdnu, kdy prezident Barack Obama vystoupil s varováním přede všemi kdo "mluví lehkomyslně" o válce v Perském zálivu.

...Herbert Carlisle, zástupce náčelníka štábu pro operace letekcých sil USA /.../ dodal, že bomba by byla pravděpodobně použita při jakémkoli útoku na Irán, k němuž by Washington dal rozkaz.

MOP (Massive Ordnance Penetrator), o níž se také hovoří jako o "Matce všech bomb", je vyrobena tak, aby masivní bomba před odpálením pronikla 60ti metry betonu. Říká se, že je největší neatomovou konvenční zbraní v americkém arzenálu.

Pentagon plánuje rozsáhlé ničení infrastruktury Iránu a masové civilní oběti kombinovaným nasazením taktických nukleárních bomb a monstrózních konvenčních bomb s mrakem ve tvaru hřibu, včetně MOAB (Massive Ordnance Air Blast bomb) a větší pritbunkrové bomby GBU-57A/B nebo Massive Ordnance Penetrator (MOP), jež předčí svou ničivou silou MOAB.

MOP je popisována jako "silná nová bomba mířící přímo na podzemní nukleární zařízení Iránu a Severní Koreji. Obrovská puma, delší než 11 lidí stojících vedle sebe rameno vedle ramene, nebo měřící více než 6 metrů od základny ke špičce."

Žádám čtenáře, aby mi prominul tuto spletitou řeč vojenského žargonu.

Je zřejmé, že tyto kalkulace vycházejí z předpokladu, že íránští bojovníci čítající milion mužů a žen známých svou náboženskou horlivostí a bojovými tradicemi, se vzdají bez jediného výstřelu.

V poslední době viděli Íránci, jak vojáci Spojených států, kteří okupovali Afganistán, během necelých tří týdnů močili na těla zavražděných Afgánců, pálili knihy Koránu a zavraždili přes 15 bezbranných občanů.

Představme si síly Spojených států, vrhající na průmyslová zařízení monstrózní bomby schopné proniknout 60 metry betonu. Nikdo nikdy nenaplánoval obdobné dobrodružství.

K pochopení vážnosti takové politiky není zapotřebí více slov. Takovou cestou bude náš druh nevyhnutelně veden do záhuby. Nenaučíme-li se chápat, nenaučíme se nikdy přežít.

Za sebe nemám nejmenší pochybnost, že Spojené státy stojí na pokraji rozhodnutí dopustit se a vést svět k největší chybě v jeho historii.

• < Předchozí
• Další >