Vzpomínka, která se uskutečnila 14. května na univerzitě v Tel Avivu, je historickou událostí. Místo toho, aby slavili den nezávislosti Izraele, zorganizovali studenti vzpomínku na Nakbu, katastrofu, kterou prožil palestinský lid, kdy po vzniku státu Izrael v roce 1948 byl vyrván z kořenů a okraden. Před vchodem do univerzity byla vzpomínka zorganizována iniciativou studentů Hadash, což je koalice pod vedením komunistů, kteří dokázali rozšířit účast tak, že si tisíce studentů, Židů i Arabů připomnělo tento bolestný moment v dějinách palestinského lidu.
Je to odvážný čin, protože v březnu Knesset přijal "Zákon o Nakbě", který stanoví, že každá vzpomínka dne nezávislosti Izraele jako dne smutku je považována za zločin.
Pod tlakem studentské mobilizace univerzita tolerovala tuto událost, i když za drakonických podmínek: odmítla původní návrh, aby ke shromáždění došlo v blízkosti budovy, kde se studují společenské vědy, úhrada platů bezpečnostním agentům univerzity ze strany studentů a také zákaz vyvěšování plakátů, nošení transparentů, symbolů a vlajek.
Iniciativa nebyla zásadně rušena, pouze protimanifestací stovky militantních stoupenců sionistické pravice, kteří pokřikovali na manifestující s výkřiky "Vraťte se do Sýrie", "Ne fašistickému islámu" a také "Levicoví zrádci".
Manifestace byla díky počtu účastníků a ekumenickému charakteru beze sporu úspěchem, jelikož vzpomínka nebyla koncipována jenom jako společná manifestace, ale spíše jako demonstrace jednoty mezi Židy a Araby před humanitární katastrofou.
"Jedná se o novou myšlenku, vzpomínka v sídle univerzity nejen pro arabské studenty, ale pro všechny", prohlásil před zahájením manifestace Safí Kadaan, student sociologie a jeden z organizátorů.
"Hovoříme o katastrofě, které si musí být vědomo celé lidstvo, protože se jedná o lidskou otázku a nejen o národní problém", dodal Safí Kadaan.
Další organizátorka iniciativy, členka ÚV KS Izraele, Noa Levy, studentka práv se vyjadřuje ve stejném duchu a trvá na uznání této tragedie.
"Myšlenka, která stojí za manifestací, je, že musí dojít ke konkrétnímu uznání utrpení a bolesti, kterou způsobila vláda lidem žijícím na této půdě. Je to méně otázka národně politická a více problém uznání tragédie, ke které došlo tady u nás."
Noa Levy uzavírá zdůrazněním nutnosti posílení jednoty mezi Židy a Araby proti bojovníkům za koloniální status quo: "Každý rok různé politické formace organizují iniciativy zaměřené na připomínku Nakby, ponechávajíce stranou zásadní otázku vztahů mezi Židy a Araby. To, co nebylo nikdy učiněno, připomínat Nakbu jiným způsobem, učinit ji přístupnou izraelské veřejnosti: událost připomínající tragédii a velké utrpení těch, kdo zde byli před rokem 1948 a z nichž jsou mnozí ještě živí."
Zdroj: jeunescommunistes-paris15.over-blog.com
Překlad: Komunistický svaz mládeže
© Komunistický svaz mládeže
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .
Copyright © 2024 Your Company. Joomla templates powered by Sparky.