Komunistická strana Venezuely varuje před opozičními plány destabilizace

Podrobnosti

Vytvořeno 3. 7. 2012

Twitter

Komunistická strana Venezuely (KSV) varuje před opozičními plány destabilizace vnitropolitické situace a vnější intervencí před říjnovými prezidentskými volbami

Národní tajemník KSV Pedro Eusse upozornil na tiskové konferenci 4. dubna 2012, že koalice pravicové opozice (Kulatý stůl demokratické opozice - MUD) se připravuje na otevřené vystoupení bezprostředně po prezidentských volbách 7. října 2012, ve kterém chce zpochybnit výsledky voleb, obvinit státní volební komisi z falšování výsledků a prostřednictvím ozbrojených skupin složených z kriminálních živlů a teroristických skupin rozpoutat násilí, které by mohlo vést ke svržení progresivního režimu vedeného prezidentem Chávezem.

(O převrat podle stejného scénáře se světová reakce pokusila před dvěma léty v Bělorusku.)

Pedro Eusse poukázal na rostoucí násilí doprovázející období před prezidentskými volbami, ve kterém byl zavražděn člen "Jednotné socialistické strany Venezuely" (PSUV) bývalý guvernér státu Apura Jesús Aguilarte a poslanec Národního shromáždění.

Eusse rovněž zdůraznil, že tyto skupiny zřejmě zůstanou v ilegalitě, až do svého nasazení v den voleb - 7. 10. 2012 a vyzval občany k obraně revolučního procesu před ozbrojenými útoky opozice proti funkcionářům komunálních rad, sociálních hnutí a odborů.

18.6.2012 uvedl prezident Hugo Chávez v národní televizi VTV, že si je vědom utajovaných plánů ultrapravé opozice buď bojkotovat, nebo odmítnout uznání výsledků letošních říjnových prezidentských voleb. Pokud se opozice vydá touto cestou, odpovíme velmi rázně. Budeme bránit socialistickou revoluci stejně jako při nástupu kontrarevoluce v roce 2002 a při pokusu o sabotáž v ropném průmyslu. Postavíme se za obranu demokracie, institucionalismu a míru v zemi." Uvedl prezident a zdůraznil, že k pokusům o zvrácení vývoje patří i nepřetržité útoky na "Národní volební radu" armádu a bezpečnost. Varoval opozici, aby se nepokoušela vyvolat násilné akce a uchopit politickou moc pod legendou obhajoby lidských práv a ukončení násilí vlády proti opozici za pomoci vojenského zásahu USA, NATO a OSN.

Je evidentní, že společný opoziční kandidát Henrique Capriles Radonski je v zoufalé situaci, protože zahájil svou volební kampaň dlouho před zákonným termínem (1. 7. 2012). Jak ukazuje nezávislý průzkum veřejného mínění společnosti GISXXI, je jeho rejting zhruba o 20% nižší než prezidenta Cháveze, který dosahuje asi 63%. Přestože je zahraniční financování voleb ve Venezuele zakázáno zákonem, vyslovil Chávez pochybnost o zákonném financování opoziční kampaně.

Rovněž bývalá kolumbijská senátorka a mírová aktivistka Piedad Cordobová obvinila ve svém vystoupení ve venezuelské státní televizi VTV Radonského, že přijímá finanční podporu od kolumbijských spolčeností, spolupracujících s polovojenskými, teroristickými organizacemi, dislokovanými v Kolumbii. Zdůraznila, že Radonski spolupracoval i s bývalým kolumbijským prezidentem Alvarem Uribem. Cordobová stojí v čele nevládní organizace "Kolumbijci za mír". Podílela se na jednáních o vydávání rukojmích držených "Revolučními ozbrojenými sílami Kolumbie" (FARC).

Při této příležitosti je důležité se zmínit o vztahu KSV k Bolivarské revoluci a k Jednotné socialistické straně Venezuely, hegemonu revoluce.

KSV revoluci, PSUV a prezidenta Cháveze podporuje od samého počátku a to zejména proto, že program revoluce se v podstatě neliší, lépe řečeno kopíruje program KSV přijatý na 6. sjezdu KSV v roce 1980. KSV podporuje Cháveze v jeho boji s imperialismem, za národní osvobození, kontinentální jednotu a socialismus.

Komunisté uznávají, že jeho vedení nemá pouze národní, ale kontinentální a dá se říci i globální charakter. Rozsáhlá latinskoamerická antiimperialistická fronta, vedena Kubou a Venezuelou vyžaduje pro svou aktivní činnost a další vývoj v čele osobnost typu současného prezidenta Cháveze.

Komunisté podpořili jeho kandidaturu v roce 1998 a vždy aktivně podporovali antiimperialistickou orientaci jeho vlády, stejně jako většinu prezidentových pokrokových a revolučních návrhů.

V současnosti se komunisté, spolu s PSUV a ostatními sociálními a politickými progresivními hnutími, podílejí na výstavbě politické a volební "Patriotické Aliance". Komunisté považují stávající etapu Bolívarské revoluce za pokračování své vlastní historie. KSV nadále působí jako samostatná politická strana.

Charakteristické rysy jejího programu:

• KSV prosazuje vytvoření kolektivního vedení revolučního procesu, které by zahrnovalo i prezidenta Cháveze.
• KSV se snaží prosazovat vedoucí úlohu dělnické třídy v revolučním procesu.
• Prosazuje konstruktivní kritiku, vztahující se na chyby, kterých se dopustila vláda i na sebekritiku vlastních chyb komunistů.
• Bojuje za likvidaci starého buržoazního, byrokratického, zkorumpovaného a korumpujícího státu. KSV odsuzuje způsob, jakým starý stát s novou buržoazií akumuluje privilegia a vede protidělnickou a korupční politiku.
• Prosazuje upevnění stranických řad, bojuje za to, aby komunisté neprosazovali své soukromé zájmy a neposkvrnili osmdesátileté dějiny KSV, ale prosazovali strategické zájmy dělnické třídy.
• KSV provádí zásadovou politiku proletářského internacionalismu, která podporuje vládní zahraniční politiku, ale přijímá nezávislá rozhodnutí, pokud jde o podporu těch kauz a bojů, která si ji zasluhují a to bez ohledu na "státní zájmy", které jsou někdy spíše zájmy buržoazního státu.
• Principem politiky KSV je marxismus-leninismus a Bolívarovo poselství.

KSV a tak zvaný "Socialismus pro 21. století"

Od roku 1999 prošel "Bolívarský proces" mnoha etapami vývoje. Zpočátku se definoval jako "anti-neoliberální", pak pod vlivem britské "Labour Party" uvažovalo Chávezovo vedení o přijetí koncepce tzv. "třetí cesty", následovaly různé rozvojové programy. Jednu dobu započalo vedení zvažovat nejasně definovanou teorii tzv. "Socialismu pro 21. století, na jejímž autorství se podílel spisovatel Heinz Dieterich Steffan. Teorie se stavěla otevřeně proti výstavbě socialismu ve 20.století, která pokračuje v ČLR, na Kubě, v Laosu, KLDR a Vietnamu, stejně jako proti vědeckému socialismu označovanému maloburžoazními teoretiky za dogmatický.

Na svém mimořádném sjezdu v červnu 2007 vedení KSV potvrdilo svou marxisticko-leninskou linii. Generální tajemník strany Oscar Figuera zdůraznil, že pro komunisty je jediným socialismem vědecký socialismus. Společnost, ve které převažuje společenské vlastnictví základních výrobních prostředků a služeb.

Komunisté vítají, že v souladu se zásadami třídního boje se prezident Chávez a Jednotná socialistická strana Venezuely (PSUV)stále rozhodněji přiklánějí na stranu vědeckého socialismu. Mimořádný sjezd PSUV deklaroval jako své základní principy vědecký socialismus a antiimperialismus, což je ekvivalentní oficiálnímu pohřbení "Socialismu pro 21 století". To odpovídá i zvyšující se vyspělosti lidových a dělnických sil, angažovaných v antiimperialistickém procesu a rostoucímu oslabování maloburžoazních a buržoazních skupin, které se snaží ovlivňovat proces ve stylu "hnutí je vším, cíl je ničím".

O páté internacionále

KSV podpořila výzvu prezidenta Huga Cháveze k vytvoření 5. Socialistické internacionály. Důvodem pro souhlas je názor, že svět potřebuje jednotu progresivních, revolučních a levicových stran, hnutí a sociálních organizací a vytvoření široké mezinárodní fronty k posílení a koordinaci boje s imperialismem. Pro venezuelské komunisty by znamenal vznik nové Internacionály logický posun v procesu dosahování politického a ideologického svazku k realizaci společných cílů, který vznikl založením I. Komunistické internacionály v roce 1864.

21. Mezinárodní seminář komunistických a dělnických stran, který se uskutečnil 18. - 21. v Bruselu ve svých závěrech zdůraznil:

Připravit komunistické a dělnické strany na plnění příštích úkolů:

Úkolem našich stran je vedení boje za sociální pokrok, demokratická práva, proletářský internacionalismus, mír, ochranu životního prostředí a socialistickou perspektivu. Svou aktivitou v odborech, v demokratických, ekologických a mírových hnutích rozšiřují komunistické a dělnické strany svůj vliv a zdůrazňují, že socialismus je jedinou cestou k dosažení sociálního pokroku, dělnické demokracie, ochrany životního prostředí a míru. V žádné z těchto oblastí nemůže být při existenci kapitalismu dosaženo podstatného pokroku. Přítomnost komunistů v prvních řadách boje pracujících, vytváří nejlepší podmínky k posílení autority strany, rozšiřování její členské základny a k upevňování jejího proletářského charakteru.

K vedení každodenního boje a jeho orientace na perspektivu výstavby socialismu, je hlavním úkolem komunistů energická, vytrvalá a neústupná činnost v masových organizacích a odborech. Odbory se musí stát masovými organizacemi odporu dělnické třídy a úsilí k vytvoření a upevnění jejich třídního charakteru je prvořadým úkolem stran v jejich boji za dosažení vlivu na pracující masy.

V současnosti dozrály objektivní podmínky pro vytvoření společenských antimonopolních, antiimperialistických svazů. Cílem takových svazů je odrazit nástup všech forem imperialistické agrese, boj o moc a za realizaci hlubokých radikálních a revolučních přeměn.

Uvedené závěry potvrzují oprávněnost orientace vedení Komunistické strany Venezuely, která tak může v koalici progresivních levicových stran, vedených PSUV, rozvíjet svou politiku a ideologii a podílet se významně na boji se světovým kapitalismem.

Karel Kluz

• < Předchozí
• Další >