Sýrie: masakr před schůzí Rady bezpečnosti OSN aneb Déjá vu

Podrobnosti

Vytvořeno 6. 8. 2012

Twitter

Ve středu večer (11. 7., pozn. překl.) oznámil syrský velvyslanec své zběhnutí, a tudíž je syrský velvyslanec v Iráku dalším "odpadlíkem" a byl podán coby skutečně vysoký diplomat, který teď změnil stranu kvůli brutalitě syrského režimu, samozřejmě. Jako kdyby opoziční síly, milice a vyzbrojení náboženští fanatici v Sýrii byli pro syrské obyvatelstvo anděly a požehnáním, zvlášť pro křesťany a Alawity.

Není překvapením, že státní sdělovací prostředky v Zálivu, al-Jazeera a al-Arabiyya, si pospíšily se šířením zpráv a prohlášení tohoto teď "bývalého" syrského velvyslance. Tento bývalý syrský velvyslanec¨vyzval lid a vojáky, aby jej následovali. Navíc oslavil jako úspěch, že první syrský velvyslanec rezignoval na svoji funkci a obrátil se proti syrské vládě. Ale pozadí tohoto činu všeobecné sdělovací prostředky států Zálivu ani západu neodkryly.

Nawaf Fares, syrský velvyslanec, který pracoval pro syrskou vládu na velvyslanectví v Iráku, je předákem kmene sunnitských muslimů v oblasti Deir az-Zor. Čili v oblasti byly zbraně a bojovníci byli z Iráku pašováni do Sýrie, a to přesně do oblasti, kde je momentálně syrská armáda ve tvrdé ofenzívě proti těmto ozbrojencům a džihádistům, kteří nejen že organizovali pašování zbraní přes hranice, ale také tu na mnoha místech terorizovali místní obyvatele. Deir az-Zor byla a je zvláštní oblastí Sýrie.

Potom co tenhle nový syrský velvyslanec v Iráku oznámil ve středu svoji dezerci, bylo řečeno, že ve čtvrtek rychle odcestoval do Kataru. Nic překvapujícího. Náhoda? Ale kdeže! Tady je pár jiných věcí, jež sehrály své v pozadí téhle dezerce Nawafa Farese. Tahle "deklarace" Nawara Farese a jeho výzva všem syrským civilistům i vojákům, aby udělali totéž, to byl pouhý začátek.

Ve čtvrtek, krátce před novým kolem vyjednávání v Radě bezpečnosti OSN, proběhla nová zpráva o dalším masakru v Sýrii. Tentokrát se stali oběťmi obyvatelé vesnice nedaleko syrského města Hamy, v pokračujícím násilí, živeném také západními vládami, nejen dvěma státy Zálivu, Katarem a Saúdskou Arábií.

Není samozřejmě dosud potvrzeno, kdo je skutečně za tímhle masakrem v Tremsehu, ani kdo je zodpovědný za zmasakrování údajně dvou set syrských civilistů. Jak už tu bylo napsáno, jsou otazníky kolem některých detailů i kolem děsivé události jako takové. Spíče by to mohla být čistka provedená syrskou armádou, než aby ji spáchala mýtická Shabiha.

Netřeba připomínat, že po posledních hrůzných masakrech v Sýrii by nepřekvapilo, kdyby Západem podporované milice a "syrští rebelové" byli zodpovědní za tenhle masakr v Tremsehu krátce před dalším zasedáním Rady bezpečnosti jako obvykle. Už bylo předpovězeno, že by mohlo dojít k dalšímu masakru, a abych byl upřímný, bylo smutné, že po posledních měsících se dá předpovídat celkem snadno.

Zdá se ale, že nikdo v redakcích na Západě ani v Zálivu nepotřebuje v těchto dnech k vydání článku důkazy. Neřku-li že je skutečně podivné, když si někdo může přečíst titulek, v němž je použito "říká se, že to udělali", zatímco obsah následujícího článku, jak se zdá, toto omezení postrádá a jen trvá na svém, bez potvrzení informace nebo prošetření (investigativní novinařina je pohádka pro děti), že za to může syrská armáda.

Jako sídlo redakce v zemi se svobodou tisku a specifickou hodnotou morálky a pravdy by se měli stydět. Například BBC, ARD, CNN, ale také německý deník Die Welt nebo televizní společnost RTL. Ale oni se nestydí. Tudíž pokles hodnot pro účely propagandy a z ekonomických důvodů by měl být pro vážené publikum obrovským varováním. To není směr, jakým by se měla rozvíjet novinařina. Ale se zřetelem na posledních 20 nebo dokonce 40 let to nepřekvapuje.

Není to tak dlouho, co se dalo všude možně číst, že syrská armáda se dopustila nového masakru. Bez důkazů, aniž by to bylo založeno na ověřitelné informaci, jen obvyklá prohlášení takzvaných aktivistů a osobností opozice, syrská armáda byla rychle zodpovědná za tenhle nový masakr v Sýrii, dokonce po zkušenostech kolem úděsného masakru v al-Houla (al-Houlah), jenž uskutečnili takzvaní syrští vzbouřenci.

Jak řekl německý novinář a bývalý politik Jürgen Todenhöfer , masakr v al-Houla (al-Hula) se po skončení válčení ukáže být tou největší propagandistickou lží (vlády, sdělovacích prostředků i takzvané "opozice"). Možná nový masakr v Tremsehu v provincii Hama je právě tím příštím hraným masakrem, jenž donutí k vojenskému zásahu.

Zatímco zahraniční syrská opozice obvinila syrskou armádu, a hovoří o dvou stech mrtvých civilistů, syrská vláda obviňuje jako pachatele masakru ozbrojené tlupy. Ale co se doopravdy stalo v syrské vesnici Trimseh nedaleko známého města Hama? Momentálně existují dvě verze, dva pohledy na událost. Názor, jenž naznačuje, že ozbrojené milice obsadily vesnici, zabily přívržence vlády a terorizovaly zbylé civilisty, je přijatelnější, než názor vyhlášený zahraniční syrskou opozicí - příklad zde již zmíněný .

Proč by kterákoli armáda použít silné dělostřelectvo, vrtulníky a další velké zbraně proti vesnici, kde žijí neozbrojení příznivci opozice, zatímco tatáž armáda začne vyčišťovat jiné oblasti, jako Idleb (Idlib) a Homs? Samozřejmě, kolem Hamy také čistka probíhá, ale s těžkým dělostřelectvem a vrtulníky proti civilistům? To je hezká verze pro západní propagandu a státní sdělovací prostředky z Kataru a Saúdské Arábie, ale realita v Sýrii se poněkud liší.

Také struktura syrské armády je jiná, než například v některých státech Zálivu. Navíc německý "Junge Welt" napsal , že, podle zpráv očitých svědků, tu bylo 50 mrtvých, a také bylo zabito 150 bojovníků "Svobodné syrské armády" (FSA).

Tato informace ukazuje, že to nebyl skutečný masakr, ale při zvážení účelových výrazů jako "občanská válka", záměrně používaných sdělovacími prostředky, je jasné, že tito novináři se stále do něčeho zaplétají, když dokáží zveřejnit v titulcích slovo masakr, nebo dokonce když definice nesedí. Budou čtenáři a diváci dbát o takové "chybičky"? Nebo Nebo některá tisková rada? Ne, samozřejmě že ne. Sdělovací prostředky mají licenci na aprílovou šaškárnu. Ve skutečnosti, a jak už řečeno, žádná informace dosud není dokázaná ani ověřená.

Ale při zvážení, že k tomuto údajně novému masakru v Tremsehu došlo jen krátce před novým zasedáním Rady bezpečnosti OSN, by se jeden měl ptát", komu že prospívají taková zvěrstva v "pravý čas"?

Syrský president Bashar al-Assad ví, co je pro něho v sázce, a dokonce s veškerým hladem syrské elity po moci, jenž se dá přičíst jim, a také syrskému presidentu Assadovi, by rozhodně takové zmasakrování civilistů nestrpěl. Navíc jsou tyhle masakry pro syrskou vládu a vedení kontraproduktivní, zvlášť před dalším zasedáním Rady bezpečnosti.

Ozbrojené síly opozice mají z takových masakrů prospěch mnohem větší, protože se tím posiluje možnost vojenského zásahu zahraničních sil v Sýrii. Prosím bombardujte nás, zničte naši zem, aby tak mohla být úspěšná "demokratická, poklidná revoluce". Jasně, samozřejmě! To všechno dělá nesmírný dojem.

Shrňme to. Ve skutečnosti islamistická "Syrská národní rada" (SNC) se sídlem v Turecku začíná být právě před zasedáním Rady bezpečnosti hlasitější, a opět požaduje vojenský zásah v Sýrii a příchod mezinárodních jednotek na ochranu civilního obyvatelstva.

Zatímco ve skutečnosti většina stále podporuje syrského presidenta a jeho reformní proces a zahraniční zásah v Sýrii odmítá. Ale kdo říká, že zaková opozice kvůli tomu, aby měla podporu západních demokratických vlád, musí zastupovat většinu obyvatelstva? Nikdo! Dějiny učí pravdu. Afghánistán, Somálsko, El Salvador, Nicaragua, Libye - abychom jmenovali aspoň některé.

Ale ve skutečnosti se takzvané "mezinárodní společenství" poučilo z libyjského experimentu, a tudíž tu někteří stále jsou skeptičtí o možných výsledcích dalšího opakování tohohle scénáře v Sýrii.

Když se podíváte na události v Sýrii a potom zvážíme jednotlivé zájmy různých stran, měli byste dojít k závěru, že takzvaná "Svobodná syrská armáda" (FSA) měla na nedávném masakru v Tremsehu ne právě bezvýznamný podíl a přinejmenším vyprovokovala reakce pravidelné syrské armády.

Zbývá se podívat, jaká poučení lze získat v několika příštích dnech, dokonce i kdyby běžný tisk Západu i Zálivu již vynesl tento scénář, podobný masakru v al-Houlahu, ačkoli to nakonec nic neznamená. Jak poučné.

Rada bezpečnosti se pět nedokázala shodnout na společném přístupu. Už v úterý Rusko předložilo Radě bezpečnosti nový návrh rezoluce.

Tento další ruský návrh rezoluce dává podklad k rozšíření pozorovatelské mise OSN v Sýrii (na další tři měsíce), ale stále se vyhýbá jakýmkoli sankcím vůči Sýrii a navíc také zcela upouští od uplatnění Listiny VII Charty OSN, což je známý základ k vojenským akcím "mezinárodního společenství". Tato listina je také užitečná coby využití fráze "humanitární důvody" coby záminky pro zásahy. OSN jako taková hodně ztratila na důvěryhodnosti.

Spojeným státům a Británii se samozřejmě rezoluce, předložená Moskvou, nelíbí. Nic překvapujícího. Oba zoufale chtějí Článek VII Charty OSN položit na stůl a zahájit zásah, aby pomohli islamistům získat konečně moc v Sýrii, protože tito lidí jsou tak užitečnými loutkami.

Nehledě na to, že Sýrie, která je destabilizovaná, na důvodech nezáleží, je pro Spojené státy lepší Sýrií než stabilní Sýrie, jež by byla lepším místem pro syrské civilisty. Tohle je pouhý jeden bod z obrovského dvojího metru a pokrytectví zahraniční politiky USA a prázdných frází Hillary "AIPAC" Clintonové (AIPAC - American Israel Public Affairs Committee, Izraelsko-americký výbor pro veřejné záležitosti; pozn.překl.). Zvlášť ministryně zahraničí USA Hillary Clintonová se chopila případu ke svržení Assada a pravděpodobně se nevzdá, dokud nedosáhne svého. Ale jako obvykle, když si vezmete Hillary Clintonovou, Susan Riceovou či Condoleezzu Riceovou, neznamená to, že jsou korektní. Často je tomu naopak.

Kdybyste skutečně chtěli přistupovat k celé záležitosti objektivně a chtěli konat tak, aby to bylo politicky účinné, museli byste souhlasit s Moskvou, která mimochodem vždycky žádale všechny strany, aby se zapojily do dialogu a složily zbraně, na rozdíl od OSN či Spojených států nebo Evropské unie, které vždy konaly jednostranně, vzhledem k nejasným důvodům a pochybným úmyslům.

Samozřejmě, i Moskva má své úmysly v Sýrii i kolem ní, ale postoj Ruska je demokratičtější a objektivnější, než postoj takzvaně demokratického Západu. Bohužel Američané i Saúdové spolu s Katarem mají větší zájem na ještě rozvinutějším dodávání zbraní, munice a výstroje "Svobodné syrské armádě" a dalším milicím, aby tyto loutkové síly mohly pokračovat v rozvíjení vnitřního zápasu o moc a dalšího boje proti syrské armádě a vládě.

Destabilizace Sýrie tudíž pokračuje, ale syrské síly na to teď odpověděly. Ve skutečnosti žádné straně prvotně na syrském obyvatelstvu nezáleží. Ale při zvážení, že kterákoli armáda je povinna chránit obyvatele a také odrážet násilí a teror, jichž se dopouští tyto opoziční síly vůči civilistům, je normální a dokonce oceňované, že se syrská armáda snaží vyčistit oblasti obsazené ozbrojenými milicemi, které také terorizují místní obyvatelstvo.

Zájmová skupina Západu, v těsné spolupráci s dalšími státy jako je Turecko, Jordánsko, Katar a Saúdská Arábie, stále společně pracuje na zajištění, aby Sýrie byla rozdělena na malé státní útvary, jak bylo původně zamýšleno v Balfourské declaraci (mezi Francií a Anglií) o rozdělení oblasti.

Že chtějí svrhnout Assada už skutečně není tajemstvím, ani že Západ také nemá zájem nadále chránit syrský lid, zjišťuje stále více lidí. Alternativní sdělovací prostředky jsou ve srovnání s hromadnými malé, ale množství čtenářů jim nepřetržitě narůstá. Nic překvapujícího, když nelze pravdu nalézt v denících.

Zasedání rady bezpečnosti OSN skončilo bez dohody. Čím déle trvá v Sýrii stávající situace, tím víc je pro lid devastující . Je smutná pravda, že EU, OSN i západní politici všeobecně toto vědí.

Syrská ekonomika je na dně, oběťmi jsou Syřané, a západ je údajně chce chránit a osvobodit od Assada. Mnoho jihoamerických a afrických zemí je pod nesmírným tlakem Spojených států, aby se přidaly k sankcím proti Sýrii, a Spojené státy uvalí sankce na ně - nebo, mnohem hůře, mohou do těchto zemí vyslat Jeffreyho D. Feltmana (zástupce gen. tajemníka OSN pro zahraniční věci; pozn.překl.).

Je stále sporné, jak dlouho bude trvat zatahování války kolem Sýrie. Sýrie je značně složitá země s mnoha různými etniky a náboženstvími, jež předtím žily společně v míru. Teď se zdá, že je obzvlášť velkou angažovaností zvenčí všechno rozbité. Vidět situaci v Sýrii černobíle je zcela špatné a vede to k nedorozuměním a chybám.

To jediné, co Sýrie skutečně potřebuje, je politicko-diplomatické řešení, ale zdá se, že na politických řešeních mají zájem jen dvě ze zúčastněných stran. Zbývající chtějí rozvířit boj a nadále zachovávat propagandu, ačkoli to pro mnohé znamená smrt.

Jerry Dandridge, http://www.syrianews.cc/world-politics/ , 14. 7. 2012

Překlad Vladimír Sedláček

• < Předchozí
• Další >