Nový právní souhrn Kubánské pětice

Národní výbor pro osvobození Kubánské pětice

Ve svých právních informacích, vyplněných v únoru u Miamského federálního soudu, dva z Kubánské pětice - Fernando González a Ramón Labaňino - odpověděli žalobcům USA pádnými argumenty, proč musí být jejich rozsudky - i rozsudky jejich krajanů - vyvráceny.

V srdci jejich odvolání je senzační odhalení, že mnozí miamští novináři, kteří hanobili Pětici v době procesu z let 2000-2001, byli na výplatní listině vlády USA, té samé vlády, která Pětici obžalovala.

Ve Spojených státech dovoluje po vyčerpání přímého odvolacího procesu vězňům habeas corpus napadnout jejich vazbu, zvlášť ve světle očišťujícího důkazu, jenž nebyl v průběhu procesu znám. Ale kvůli zákonu Billa Clintona z r. 1996 proti terorizmu a za účelný trest smrti (Anti-terrorism and Effective Death Penalty Act), mají obhájci na využití tohoto práva jen jednu možnost, omezenou na jednoroční okno podle své volby.

Tajné vládní platby miamským novinářům odhaleny

V r. 2006 reportér Miami Heraldu Oscar Corral pronikl na titulní stránku s odhalením deseti miamských novinářů, kteří pravidelně dostávali od vlády USA zaplaceno za programy v Radio Martí a TV Martí, propagandistické vládní nástroje za mnoho miliónů dolarů, jejichž účelem je prosazovat kontrarevoluci na Kubě. Žádný ze zpravodajů zaměstnaných v miamských nejprominentnějších a nejvlivnějších redakcích nikomu neprozradil, že by dostával tisíce dolarů od vlády.

Odkrytí utajované vládní mediální operace v Miami je životně důležité. Tým obhájců Kubánské pětice od samého začátku případu bojoval za přesunutí procesu z Miami - i když o vládních platbách novinářům nevěděl. Miami je město natolik zasažené protikubánskou podjatostí a hysterií, že spravedlivý proces tu byl pro Pětici nemožný. Samozřejmě Kubánská pětice především neměla být nikdy uvězněna, neboť jejich posláním bylo chránit Kubu před terorismem, vycházejícím z Miami a podporovaným USA. Na druhé straně obžaloba, jež zužitkovala korupční, zamořené mediální prostředí, bojovala zuby nehty k zajištění toho, aby Pětice byla souzena právě v Miami, právě z těchto už drtivě zřejmých důvodů.

Pouhá špička ledovce

V patách za Couralovým odhalením Národní výbor pro osvobození Kubánské pětice rozvinul teď už tříletý boj za další odhalování spojení mezi vládou USA a miamskými novináři ve vztahu k případu Pěti.

Zákon o svobodě informací, aby jej Národní výbor a deník Liberation naplnily, vyžaduje - s právní pomocí pro bono Fondu Partnerství pro občanskou spravedlnost - odhalení mnohem širšího a hlubšího propojení, než je dosud známé. Řídící agenturou Rádia a TV Martí je Broadcasting Board of Governors (BBG), což je součást ministerstva zahraničí USA. Tisíce stránek vydaných smluv dokazují, že BBG zaměstnávala celý tým pravicových miamských novinářů. Smlouvy ukazují, že vláda zaplatila sedmadvaceti zpravodajům téměř milión dolarů.

Rozhodující je, že smlouvy ukázaly, že platby se prostírají zpět do roku 1999, rok před zahájením procesu s Pěticí. Jinými slovy, titíž novináři, kteří vedli nebývalou mediální kampaň proti Pětici před procesem i během něj, byli tajně placeni žalobcem v případu, vládou USA! To je silný důvod věřit, že platby jdou ještě dál, ale BBG odmítá vydat všechny údaje.

Toto výbušné odhalení, v době procesu neznámé, je základní částí odvolání habeas corpus Kubánské pětice. Kdyby bylo známo v době procesu, proces by se v Miami konat nemohl.

Gerardo Hernández, který si odpykává nespravedlivé dvojí doživotí, jedno za falešné obvinění ze spiknutí k vraždě, zaměřil své odvolání habeas corpus na neúčinnou žalobu a svoji nevinu v sestřelení dvou letadel Bratří k záchraně, jež narušila kubánský vzdušný prostor. Jeho odvolání také odkazuje na reportéry, placené USA.

Odvolání habeas corpus a absurdní výmluvy vlády

Prvním krokem v procesu habeas corpus bylo vyplnit dokument, úřední listinu odvolání. Potom právníci zapracovali do argumentů memorandum, vyplněné každým z odvolávající se Pětice.

Vládní reakce na memoranda Fernanda a Ramóna byla soudu předložena koncem roku 2011. Ve vládní odpovědi zástupkyně prokurátora Carolyn Heck-Millerová, než aby vyvracela, že vládní agentura dávala značné sumy peněz miamským novinářům, jednoduše tvrdila, že novináře tyto platby neovlivnily. "Spekulativní dedukce [obžalovaného], že platby BBG za služby rádia Martí musely také ovlivnit a utvářet nevládní publikace novinářů, aniž by byl nabídnutý jakýkoli průkazní základ."

V odpovědi Ramóna Labaňina Heck-Millerové napsal 19. února jeho obhájce William M. Norris: "Upřímně, odpověď vlády na procesní argument stěžovatele je šokující. Vláda ani v nejmenším nepřipouští, že by tu bylo nevhodné nebo v rozporu se základními normami poctivosti tajně platit v místě konání procesu novinářům, aby vydávali články, ujišťující o vině obžalovaného zahraničního agenta. Ale každý objektivní pozorovatel, od Pracovní skupiny OSN pro sporná zadržení přes bývalé presidenty USA k Amnesty International, prohlásil, že verdikt v tomto případu vznáší vážné obavy, co se týče procesu, právě z tohoto důvodu."

Heck-Millerová vyšla s tvrzením, že platby byly "skromné" a proto nemohly názory novinářů ovlivnit. Norris jí připomněl: "Platby byly všechno, jenom ne skromné - jediný novinář, Pablo Alfonso, dostal od vlády během procesu 58 600 $ (z celkových víc než 250 ,000), a vydával články přímo o procesu, v nichž bylo uvedeno, že obžalovaný je pravděpodobně vinen."

V jednom zvlášť absurdním argumentu vlády Heck-Millerová tvrdila, že žalobci ani ministerstvo spravedlnosti o platbách ministerstva zahraničí miamským novinářům vědět nemohli. Norris to ve své odpovědi opět vyvrátil. "Je pravděpodobné, že v případě této charakteristiky, zahrnující tak složité problémy zahraniční politiky, ministerstvo zahraničí (které dohlíží na Úřad pro kubánské vysílání [kam spadá rádio Martí]) bylo přinejmenším požádáno o konzultace před podáním žaloby."

Joaquin Méndez ml., obhájce Fernanda Gonzáleze, zašel ve své odpovědi Heck-Millerové 17. února ještě dále: "Tento případ byl schválený na nejvyšší úrovni národní vlády, nejen u místního žalobce. A tento případ se netýká nějakého samostatného zločinu, ale čistě jednoho aspektu zvlášť důležitého národního úkolu, pokud jde o kubánskou vládu, jenž se zabývá věcmi v něm obsaženými ... údajným spiknutím ke špionáži; instituce v problému (BBG, ministerstvo zahraničí, ministerstvo spravedlnosti atd.) nebyly pouhými "složkami téže vlády", ale pracovaly na dosažení téhož cíle."

V případě falešných obvinění ze spiknutí ke špionáži by ten, kdo chce uvěřit tvrzení americké obžaloby, že ministerstvo zahraničí se na tom nepodílelo, musel odložit realitu někam stranou.

Vláda tvrdí nemožné

Poté, co Heck-Millerová tvrdila, že vládní žalobci nevěděli - a neměli za povinnost vědět - o vládou placených miamských novinářích, nelogicky prohlašovala, že Kubánská pětice a její obhájci o tom vědět měli (!) a protože během přímého odvolání předložit relevantní fakta nedokázali, nemohou je teď předkládat coby důkaz! Což lze považovat za velké finále ohromující absurdity Heck-Millerové.

Obhájci Ferdanda a Ramóna se střídali v napadání jejího rozporuplného tvrzení; Joaquin Mendez řekl: "... představit si, že by obhajoba byla v roce 1999 nebo 2000 věděla o tom, co Miami Herald vydal, od svých vlastních zpravodajů, v roce 2006, přesahuje cokoli, byť i vzdáleně, co bylo vysloveno v případě zákona, na nějž se vláda spoléhá." A William Norris ml. dodal: "Příslušná informace, tj. že vláda platila těmto novinářům, nebyla veřejně dostupná - Miami Herald ji získal jen skrze požadavky Zákona o svobodě informací (Freedom of Information Act) - a když vyšla najevo [v roce 2006], "rozpoutala bouři protestů Kubánoameričanů i dalších v oblasti Miami". Autor původního článku v Miami Herald dostal četné výhrůžky smrtí od proticastrovských aktivistů, a musel se odstěhovat z domova. Je jasné, že fakta v případu nebyla obyčejnými skutečnostmi, čekajícími, až budou citovány."

Nové důkazní slyšení?

Zda směrodatné právní argumenty, ve spojení s celosvětově mohutnící podporou veřejnosti, vyústí v záruku důkazního slyšení, kde problém spojení vlády se sdělovacími prostředky může být vynesen na plnější světlo, se ještě uvidí. Právníci obhajoby čekají, až uslyší, zda soudkyně Joan Lenardová slyšení zaručí či ne. Lenardová byla soudkyní v procesu.

Tohle je dlouhý spor. Pětici okradl o 14 let života a času s rodinami, za "zločin" zachraňování životů. Vyžádá si pokračování odhodlané snahy tisíců aktivních příznivců, právníků Pětice i kubánského lidu vybojovat Pětici svobodu. Zatím Národní výbor, list Liberation (Osvobození) a Partnerství za občanskou spravedlnost budou pokračovat na schraňování dalších informací a burcování veřejnosti, aby tak spolu s celosvětovým hnutím bojovali za svobodu Pětice.

Chris Banks, autor této analýzy, je organizátorem (amerického) Národního výboru na osvobození Kubánské pětice.

Zdroj: www.freethefive.org 2012

Překlad: Vladimír Sedláček