Nová fáze likvidace Sýrie

Podrobnosti

Vytvořeno 18. 11. 2012

Twitter

Konference, která proběhla 16. 11. v Londýně, měla dvě etapy. V první se ministr zahraničí William Haig setkal s "Národní koalici opozice a revolučních sil", která by měla představovat všechny odpůrce prezidenta Bašára Asada, a ve druhé se k rozhovorům připojili všichni mezinárodní přívrženci západní agrese, kteří teror v Sýrii finančně podporují.

V dokumentu o výsledcích jednání se hovoří, jak již bylo uvedeno, že prioritou je potřeba řešení humanitární situace. K tomu by mělo rozhodujícím způsobem přispět mezinárodní společenství. Koalice by pak měla vytvořit mechanismus koordinace svých záměrů s OSN.

Na setkání se údajně řešily výlučně nevojenské způsoby pomoci opozici, přestože britský tisk uvádí, že Londýn je připraven spojit se s Paříží a přistoupit na dohody o vojenské podpoře teroristů.

Státy - dárci mají zajišťovat pro koalici nejen jakousi humanitární pomoc, ale, a to hlavně, společně s ní koordinovat činnost všech opozičních sil a spolupráci s mezinárodními partnery. Obě strany se rovněž dohodly na využívání pro účely ovlivňování světového veřejného mínění tak zvaných "nevládních" nadnárodních organizací typu "Human Rights Watch" a dalších.

Západ, který řídí teroristickou agresi proti Sýrii, stanovil na setkání pro "Koalici" konkrétní úkoly. Měla by s konečnou platností ukončit formování své struktury a vytvořit jediný štáb, který by sladil činnost všech mechanismů k realizaci akcí, na kterých se strany v Londýně dohovořily.

Vytvořit podmínky pro humanitární katastrofu a svést odpovědnost za její vznik na vládu napadeného státu a potažmo ovlivnit světové veřejné mínění proti vládě se stalo za poslední desetiletí jedním z hlavních nástrojů zdůvodnění záminek pro vojenskou agresi. Jako příklady je možné uvést Jugoslávii, Irák, Libyi a nyní Sýrii. Obyvatelstvo Sýrie, která je nyní na řadě pro otevřenou agresi, je složeno, stejně jako její předchůdci, z celé řady etnik a náboženství, scénář, jejichž zneužití pro vyvolání krvavé teroristické kampaně byl v imperialistických státech vypracován a postupně zdokonalován po více než sto let. Po delší nebo kratší době trvání masakrů, které imperialismus rozpoutal, musí nastoupit řešení. Dosud se na něm podílela zejména vojska Spojených států, v Afghánistánu a Libyi vojska NATO a světové reakce. Poněvadž úspěch nebyl takový, jak si ho americký imperialismus představoval, není vyloučeno, že se znovu vrátí k roli světového četníka sám a vyšle své žoldnéře do Sýrie pod rouškou zastavení humanitární katastrofy. Následující masakr nebude žádným překvapením, ale realizací dlouhodobě připravovaného strategického plánu likvidace nejvýznamnějšího spojence Íránu.

Londýnská schůzka nebyla první akcí tohoto druhu. Nyní po volbách Obamova administrativa odhodila kamufláž a vyšla na otevřenou scénu.

Ministryně zahraničí Clintonová veřejně organizuje syrské "revolucionáře". Po návštěvě Turecka, které slouží jako hlavní báze pro útoky na Sýrii, navštívila hlavní sponzory syrských teroristů Katar a Saudskou Arábii.

Clintonová provádí schůzky se všemi vládami, které cvičí teroristy, dodávají zbraně a financují syrský odpor.

Podívejme se blíže na "Národní koalici opozice sil syrské revoluce a opozice", která vznikla na setkání v Kataru. Do jejího čela postavili sunnitského šejka Maaze Khatiba, bývalého imáma mešity Umayyad v Damašku, jedné z největších a nejsvětějších na světě, nenávistného protivníka světské Asadovy vlády, který ze Sýrie emigroval v letošním roce. Vznikem "Koalice" zanikla "Syrská národní rada - SNR". Zástupci Khatiba se stali vůdce "SNR" Sabra, který opakovaně vyzýval Západ k intervenci do Sýrie, a Rijad Saif, podnikatel žijící dlouhodobě v emigraci, jeden z vůdců opozice.

"Koalice" vznikla pod tlakem Západu a monarchií Perského zálivu a její členové byli do ní v podstatě najmenováni. Jejím úkolem je, po sjednocení opozice, vytvořit prozatímní vládu. Je třeba uvést, že ke "Koalici" se nepřipojily všechny opoziční skupiny. Liga arabských států sice "Koalici" uznala, ale pouze jako představitelku syrské opozice, nikoli všeho syrského lidu.

USA i Velká Británie, které vytvoření "Koalice" organizovaly, si oddechly. Nejdále šla Francie, která jako první ze zemí EU a druhá po Libyi uznala "Koalici" jako reprezentanta syrského lidu.

Vznik "Koalice" svědčí o tom, že "SNR" nesplnila úkol stanovený Západem - svržení Asadovy vlády. Je k diskusi, zda tento úkol mohla vůbec splnit,vždyť až 75% obyvatel podporuje současnou vládu. Syrská armáda patří k nejbojeschopnějším v regionu Blízkého a Středního východu a zatím úspěšně čelí teroristům z různých ozbrojených uskupení. Jejich větší část (asi 5 000 osob) tvoří, podle zvláštního představitele OSN a Ligy arabských států Lakhdara Brahimiho, zahraniční žoldnéři, radikální islamisté včetně Al Kájdy. Jejich hlavním úkolem je unášení a vraždy rukojmích, zabíjení zajatců z řad armády, policie, státních úředníků, učitelů, likvidace škol, křesťanských chrámů a klášterů.

Vytvoření Koalice je přímým narušením ženevských smluv, podepsaných i představiteli Západu. Smlouvy předpokládaly politické řešení syrské krize, avšak již z prvního prohlášení "Koalice" vyplývá, že jejím cílem je svržení režimu prezidenta Asada a odmítání jakéhokoliv dialogu. Jde zjevně o cynické ignorování postojů Ruska a ČLR, některých arabských a muslimských států, což dokazuje, že zemím podporujícím "Koalici" nejde o prosazování demokracie a dodržování lidských práv. Hlavním cílem je likvidace Asada, rozčlenění státu a hlavně ukončení jeho úlohy v podpoře Íránu. Vyřešení tohoto problému ulehčí letecký úder na jaderná zařízení Íránu, omezení jeho vlivu v Iráku a potlačení hnuti Hisballahu v Libanonu.

Cíle Západu úzce souvisí s cíli sunnitských Turků, Izraele a monarchií Perského zálivu, usilujících o porážku šíitské moci v Íránu a vytvoření státu na způsob sunnitského kalifátu.

Je evidentní, že současné dělení radikálních islamistů na hodné, které Západ podporuje v Sýrii, a zlé, proti kterým bojuje v Afghánistánu a Jemenu, je scestné. Nyní radikální islamisté, protože potřebují podporu Západu, skrývají svůj antiamerikanismus a svou nenávist vůči křesťanství do doby, než dosáhnou splnění svých cílů. Pak se teprve projeví jejich pravé úmysly podobně jako při zavraždění amerického velvyslance v Benghází.

V poměrně složité situaci se nachází Rusko a ČLR, vzhledem k tomu, že se muslimské enklávy v Rusku a to jak v Povolžském Tatarstánu, tak i v autonomních státech na Severním Kavkaze pod vlivem vítězství muslimských teroristů radikalizují, podobně jako v čínském Ujgursku.

Jistě, problémy tohoto druhu se dají násilím řešit. Snadněji v Číně než Rusku. Stačí si připomenout, kolik životů stála válka v Čečně.

Západem vytvořený a uměle rozvíjený syrský problém se bez vnější podpory Asadova režimu nedá vyřešit a nelze vyloučit, že nakonec bude Asad sdílet osud Muammara Kaddáfího. Zatím se Rusko i Čína pokouší jít cestou jednání s "partnery". Úspěšnost této cesty se však nedá předvídat.

Karel Kluz

• < Předchozí
• Další >