Němečtí ministři obrany a vnitra na návštěvě Spojených států

Podrobnosti

Vytvořeno 6. 5. 2013

Twitter

Minulý týden byli na státní návštěvě Spojených států ministr vnitra Hans Peter Friedrich a ministr obrany Thomas de Maiziére. Cílem jejich návštěvy bylo upevnění vzájemné spolupráce v prohlubující se globální krizi. Je dalším z příznaků intenzifikace německého militarismu a přijímání represivních opatření v očekávání sociálních bouří, které nevyhnutelně zasáhnou i Německo.  

Pod záminkou boje proti terorismu v Německu využili oba ministři "teroristickou akci" v Bostonu k rozšíření vlastních útoků na demokratická práva Němců a posílení státního represivního aparátu. Opatření přijatá Obamou po "akci" v Bostonu jako bylo zavedení "stanného práva" se zřejmě stanou i vzorem pro konzervativní německou vládu. 

Ministr vnitra Friedrich se netajil svým nadšením nad zásahem americké policie a tajných služeb. Zdůraznil, že Německo a USA jsou blízkými spojenci v boji proti terorismu a jejich spolupráce má na všech stupních vysokou úroveň.

Ve Washingtonu se Friedrich setkal s generálním prokurátorem Erikem Holderem, s ministryní vnitra Janet Napolitanovou a poradkyní prezidenta pro vnitřní bezpečnost Lisou Monakovou. Jednání byla zaměřena na situaci v německém a evropském bezpečnostním systému.

Friedrich zdůraznil potřebu přísnější kontroly vstupu do EU. Jako příklad uvedl americký kontrolní systém pro kontrolu cestování (Electronic System for Travel Authorisation - ESTA). Systém ESTA vyžaduje od bezvízových cestujících do Spojených států ještě před jejich odjezdem mnoho osobních údajů, včetně uvádění cílů cesty. Po příjezdu do USA se musí cestující podrobit výslechu a zanechat své otisky prstů a fotografie. Friedrich požaduje zavedení stejné kontroly i ve všech 26ti státech Schengenského prostoru EU jako prostředku, který vyváží ztrátu kontroly v důsledku rušení vízové povinnosti.

Ministr zdůvodňuje své návrhy poukázáním na charakter bostonského bombometčíka. Podle vlády Spojených států tyto osoby nejsou součástí žádných teroristických organizací, ale působí samostatně. Friedrich nezapomněl zdůraznit, že podobná "samo - radikalizace" vzniká i v Německu a jinde v Evropě.  

Tvrzení ministra, že extremistickými teroristy se stále více stávají jednotlivci, kteří útočí nezávisle na teroristických skupinách, má jednoznačně sloužit represivnímu aparátu jak v USA tak i v Německu a EU k označení libovolného občana za potenciálního teroristu a tedy přijetí zákonných opatření k jeho preventivnímu sledování.  

Friedrich se rovněž zmínil o účasti asi tří desítek německých občanů v řadách teroristické opozice, bojujících proti zákonné syrské vládě, jako o jednom z důvodů upevnění systému kontroly imigrantů.

Tento argument je naprosto cynický. Německé ministerstvo zahraničí (stejně jako české) podporuje islámskými fundamentalisty vedenou teroristickou válku proti Asadovi ve jménu "svobody a demokracie". Paralelně s tím označuje německý ministr vnitra stejnou klientelu jako záminku pro upevnění německého a evropského represivního aparátu ve jménu "války s terorismem".  

Kromě požadavků na zajištění elektronických a biometrických dat od cestujících v EU Friedrich požaduje i rozšíření sledování veřejných prostor videokamerami, jako jedné z nejlepších technických prostředků ke zvyšování bezpečnosti. (Zatím se nezmiňoval o vyžití prostřednictvím satelitů řízených bezpilotních prostředků ke sledování a případné likvidaci vlastních občanů.)

Posilování státního aparátu je úzce svázáno s německou agresivní zahraniční politikou. Při setkání s ministrem obrany Chuckem Hagelem německý ministr obrany Thomas de Maiziére ujistil, že Německo bude podporovat USA v jejich neokoloniálních válkách.  

Pokud jde o otázku možnosti přímé vojenské intervence do Sýrie, De Maiziére zdůraznil nutnost těsné spolupráce obou států, ale zatím se nezmínil o rozhodnutích, která by měla být přijímaná okamžitě. 

De Maiziére je prvním ministrem obrany států NATO, který přislíbil vysílání vojenských kontingentů do Afghánistánu i po roce 2015. Přes 800 příslušníků Bundeswehru zůstane v zemi i po oficiálně ohlášeném odchodu ze země v roce 2014. Krytím pro okupaci a zajištění strategického přístupu k surovinám ve Střední Asii je "zajišťování výcviku afghánské armády a pozorovatelská miseů.  

Krátce před návštěvou uvedl týdeník Der Spiegel, že USA daly zelenou pro dodávky bezpilotních letounů "Reaper" pro Bundeswehr. De Maiziére potvrdil, že Německo o tyto zbrojní systémy Spojené státy požádalo. Z taktických důvodů bylo konečné rozhodnutí přesunuto až na období po německých zářijových parlamentní volbách. Dosud si neozbrojené, průzkumné drony Bundeswehr od Spojených států pronajímal. 

I v této oblasti jsou Spojené státy pro Německo vzorem. Washington dislokoval bezpilotní letouny v Pákistánu, Afghánistánu, Jemenu a dalších státech k terorizování místního obyvatelstva. Prezident Obama považuje použití těchto prostředků k vraždění "podezřelých teroristů" za své právo a se svými 
"věrnými" se osobně účastní výběru osob odsouzených k tomuto druhu popravy bez soudu.  

Nákup bezpilotních letounů rozšíří kapacitu Bundeswehru nejen k nasazení v dobyvačných koloniálních válkách, ale i ke sledování vlastní opozice v Německu.

Stejně jako v USA došlo i v Německu v posledních letech k vytváření nových zákonů umožňujících "zákonné" masové sledování občanů. Zákony se vztahují i na použití Bundeswehru k plnění policejních úkolů v Německu. Rovněž došlo i rozšíření antiteroristické databáze. V posledním období tak došlo v post-nacistickém Německu k eliminaci historického oddělení armády od policie a bezpečnostních agentur.  

Společná návštěva ministrů obrany a vnitra ve Washingtonu zřejmě naznačuje, že se Německo připravuje nejen na nové koloniální války, ale i k potlačování třídního boje ve vlastní zemi.

Podle Svena Heymanna, WSWS

K.K.

• < Předchozí
• Další >