Boj za veřejné vlastnictví je bojem za demokracii

Podrobnosti

Vytvořeno 1. 8. 2013

Twitter

Tenhle nádherný extrakt edwardiánského spisovatele - komika Sakiho jsem použil do sloupku o veřejném vlastnictví v den voleb do Evropského parlamentu v roce 2009. Neomlouvám se za to, že jsem jej teď použil znovu, když naše vládní elita dovršuje své plány na prodej Britské pošty (the Royal Mail), která je v rukou státu od dob Jindřicha VIII. 

Kdyby Británie byla skutečnou demokracií, nebyl by prodej tolik milované národní poštovní služby ani předložený k diskusi. Navzdory záplavě komentářů a glos ve stylu "musíme privatizovat Královskou poštu, abychom ji zachránili", symbolizujících vládní oznámení a propagandu na podporu privatizace a jimž jsme den co den v neoliberální Británii vystaveni, průzkum na téma vláda odhalil, že 67 % Britů je proti prodeji a 36 % jej ostře odmítá. Pouhá 4 % říkají, že jej silně podporují.  

Samozřejmě ale v tak falešné demokracii, jakou je Británie, to jsou 4 procenta, kdo nakonec prosadí svou. Je to příběh, který se podobá jiným privatizacím.

Průzkum z roku 2012 pro Sunday Express ukázal, že 71 % lidí chce, aby bylo v Anglii znovuznárodněno vodohospodářství. Přes 76 % lidí starších 55 let, kteří si pamatují, jaké to bylo, než byla voda prodána, chce, aby skončila ona velká krádež, jíž byla privatizace vody. Ale navzdory průzkumu i hanebnému šmelinaření vodních společností žádná z našich stran "velké trojky" navrácení vody do veřejného vlastnictví nepodporuje. Co se týče železnic, průzkumy ukázaly 70 - 93 % ve prospěch znovuznárodnění. Opět, přesto to není oficiální politika žádné z našich tří velkých stran.  

Místo navracení národního majetku, rozprodaného v 80. a 90. letech, zpět do veřejného vlastnictví, jak si to přeje drtivá většina obyvatel, přichází další privatizace, k uspokojení bank a zahraničních finančníků, unisono očekávajících, že zatáhnou naše pramínky do tohoto věku urychlené globalizace. A premiér David Cameron, jehož strana se ze všech sil snaží uspokojit své prachaté podporovatele v City, je v tom správném privatizačním válci.

Pouhý týden po oznámení prodeje Královské pošty (the Royal Mail) tu byla vládní koalice znovu, tentokrát s prodejem státem vlastněného dodavatele plazmy Národní zdravotní služby soukromé kmenové firmě Bain Capital, jejímž spoluzakladatelem je multimilionář, neokonzervativní prezidentský kandidát Mitt Romney - dobrý příklad, jak se supí kapitalizmus mění v upíří.

A už dříve v tomto roce vláda přiřkla kontrakt za 1,6 mld. liber texaské firmě Bristow Group k provozování pátrací a záchranné služby.   

Pozoruhodné na tom je, jak málo pozornosti věnují těmto výprodejům sdělovací prostředky. Elita ví, že veřejnost tyto privatizace nepodporuje, takže "nechme to být a změňme téma" je oblíbená strategie.  

Jediným způsobem, jak zastavíme tenhle extremistický neoliberální projekt na privatizování celého britského státu, je demokratická revoluce. Nikoli výměna jedné tlupy neoliberálů za jinou ve všeobecných volbách, ale skutečně radikální změna, jež zaručí, že politika, již provozuje vláda, bude mít podporu většiny voličstva, a ne toliko mužů, kteří pracují pro pojišťovací fondy Mayfair a pro Goldman Sachs.

Lidové shromáždění z minulého měsíce nám ukázalo, jak na to. Když Labour Party nedokáže pro příští volby podepsat program opětovného znárodnění - a já pro tentokrát nezatajím dech nad tím, jak se Ed Miliband zdá být vyděšený z porážky blairistů - potom svazy i jednotlivci, už mající privatizace až po krk, by jednoduše měli vystoupit ze strany a zakládat seskupení a strany, jež navrátí veřejné vlastnictví. Boj za skutečně demokratickou Británii a boj za veřejné vlastnictví jdou ruku v ruce - nebudeme mít to druhé, dokud nedostaneme to první.

Autor: Neil Clark

Zdroj: The MorningStar, 26. 7. 2013

• < Předchozí
• Další >