Ukrajina je trojským koněm USA proti Rusku

Podrobnosti

Vytvořeno 6. 8. 2014

Twitter

JOHN FOSTER (tajemník pro mezinárodní vztahy KS Británie) zkoumá machinace, jež hrají ústřední úlohu pro americký Projekt pro nové americké století, a na stopy toho, co mohou obsahovat pro Ukrajinu i pro jiné... 

31. července vyzval redakční sloupek deníku the Financial Times (FT) k systematickému posilování NATO před jeho zářijovým summitem v Cardiffu. Článek 5 aliance, její záruka kolektivní obrany, potřebovala pilíř a hlavní štáb aliance se přiklonil k jedné z "východních zemí", aby dal důvěryhodnost odhodlání aliance k zásahu, bude-li to nutné, na ruských hranicích. Její Síly rychlého nasazení by měly být systematicky posilovány. 

FT není obvykle bojechtivý demagog. Je to deník odrážející strategické myšlení anglo-americké finanční elity. Sloupek dále hovořil o potřebě překonat rozkoly uvnitř NATO - vyvolané, jak tvrdí, energetickou závislostí některých zemí na ruské ropě a plynu. Zmínil Itálii, ale ne Německo. O Ukrajině se nezmínil vůbec.

Ale právě Ukrajina je samozřejmě tím, kde celý příběh začíná. Ministryně zahraničí pro Evropu a Eurasii je Victoria Nulandová. Někdejší poradkyně Dicka Cheneyho pro zahraniční politiku, mimochodem vdaná za Roberta Kagana, spoluautora Projektu pro nové americké století (Project for a New American Century). Tento projekt byl plánem k restrukturalizaci světové politiky, dokončený rok před nástupem George W. Bushe k moci a inspirující ho k zásahům na Středním východě a ve Střední Asii.

19. února, pouhých pět dní před pučem v Kyjevu z 24. února, the Wall Street Journal, domácký časopis neokonzervativců USA, přišel s názorovým článkem, citujícím zdroje Ministerstva zahraničí. Tvrdil, že po sobě jdoucí porážky politiky USA aliancí zemí vedených Ruskem, kulminující neúspěchem iniciativy USA k ozbrojenému zásahu v Sýrii, nakonec posílil řešení v podobě ofenzívy. Teď existovala příležitost, alespoň to tvrdily zdroje, k využití "politické asymetrie" ve východní Evropě. Zásahem na Ukrajině mohl Západ zasadit smrtelný úder plánům Ruska na ekonomický svazek, a to za malou vlastní cenu.  

Dva týdny předtím bylo zaznamenáno, jak Nulandová mluví s velvyslancem USA v Kyjevu a napadá Německo a EU za kompromis na Ukrajině. Její jazyk byl nepochybně ještě ostřejší, když předáci EU podepsali 21. února smlouvu s tehdejším ukrajinským prezidentem Viktorem Janukovyčem o předčasných volbách a zklidnění protestů. O dva dny později pravicové a fašistické síly vtrhly zběsile do parlamentu a uspíšily puč, Spojenými státy uznaný bezprostředně poté za legitimní. To je geopolitické pozadí tragédie, odehrávající se nyní na Ukrajině - a také rozkolů, otvírajících se v řadách popřevratové vlády v Kyjevu.

Počátkem minulého týdne (psáno 1. srpna; pozn. překl.) komisař OSN pro lidská práva odhadl počet obětí civilistů v Donbasu na 1 129 mrtvých a 3 442 zraněných. Boj od té doby zesílil. CNN přinesla záběry balistických raket, vystřelených na město Doněck. Francouzská agentura AFP odhaduje počty uprchlíků na víc než 2 000 denně. Za hranicemi v Rusku je jich teď 515 000; 4 000 v uprchlických táborech. A jak kyjevský režim zabírá území, vnikají tam pravičácká komanda smrti. Za poslední týden byli uneseni a zavražděni dva představitelé místních samospráv, oba komunisté. V samotném Kyjevu pučistická vláda přijala 31. července zákon, dovolující "preventivní zadržení" podezřelých bez soudu. Uvalila rovněž na všechny občany "vojenskou daň" a zvýšila daně z příjmu, aby měla z čeho platit svou vojenskou kampaň na východě.  

Zároveň dochází k roztržkám, jež odrážejí nevraživou rozpolcenost v ukrajinské oligarchy ovládané politice - a také mezi Německem a USA. Proeurounijní strana Udar a ex-fašistická Svoboda odešly minulý týden z vlády, ovládané stranou Vlast, a uspíšily tak podzimní volby. Vládu teď provozuje jen strana Vlast, jež uctívá nacistického kolaboranta Stěpana Banderu. Vypadá to tak, že tyto posuny představují pokus "čokoládového krále" prezidenta Petro Porošenka posílit si pozici proti Vlasti. 

Volby pravděpodobně povedou k větší podpoře pro Udar, pro Porošenkovu vlastní, nově založenou stranu Solidarita a pro Svobodu. V roce 2006 byl Porošenko, tehdejší vládní ministr, obviněn Spojenými státy za sestavování obvinění z korupce proti proamerické šéfce Vlasti Julii Tymošenkové. Její uvěznění nakonec vedlo k zániku Oranžové revoluce z roku 2004. Uniklé e-maily ukazují, že Ministerstvo zahraničí mělo důkaz o Porošenkově vlastní korupci.

Dnes tato banda fašistů, fanatiků a zlodějů ovládá to, co zbylo z kyjevského parlamentu, kde přežívá pouhých 240 poslanců z původních 450. Minulý týden se sešla, aby rozpustila parlamentní reprezentaci Komunistické strany Ukrajiny a požádala soud o její úplný zákaz.

Komunistická strana Ukrajiny získala ve volbách roku 2004 2,6 milionu hlasů, celkem 14 %. Je to jediná strana, která vystupovala proti oligarchy ovládané politice, volala po parlamentní republice a po ukončení prezidentské moci. Dlouho před současnou krizí volala po federální autonomii na ochranu práv všech jazykových menšin a po otevřených demokratických referendech o problémech, jako je členství v EU. Vystupovala proti privatizaci, proti fašizmu a na ochranu toho, co zbylo z ukrajinského, teď úplně zničeného sociálního státu. Navzdory puči neochvějně hájila územní celistvost Ukrajiny, vyzývala k ochraně práv menšin a k mírovému řešení rozdílů. Teď je zakázaná.

Není jasné, jak hluboká je nejednotnost mezi USA a Německem ve věci Ukrajiny. Uvalením sankcí po havárii letu MH17 EU objasnila, že její vlastní sankce nejhůře dopadly na bankovní transakce v londýnské City, hlavně v amerických bankách, a nedotkly se francouzských námořních zakázek a německého strojírenství. Německo a jeho spojenci jsou mnohem závislejší na ruských trzích než USA - polovina jejich dodávek energie přichází z Ruska. Německo určitě chce ukrajinské trhy a zdroje pro EU. Ale Německo a jeho spojenci ještě více potřebují ruské trhy a energie a nechtějí, aby si zápasící ekonomiku EU osedlaly rozsáhlé výdaje selhávající Ukrajiny. Na druhé straně se USA a jejich satelit Británie chtějí prosadit se svými geopolitickými plány a ukončit závislost Německa na Rusku.

Jak říká FT, prioritou je vyztužit východní bok NATO. Pro nás v Británii jsou úkoly jasné. Levice musí promlouvat mnohem jednomyslněji proti válečné hysterii, naléhavě hájit komunistickou stranu i další demokraty na Ukrajině a odhalovat smrtelné nebezpečí expanzionistické, agresivní NATO. Projekt nového amerického století už zavinil nevýslovné utrpení na Středním východě. Jeho opakování ve východní Evropě musíme zastavit.

Zdroj: The Morning Star, 2. 8. 2014

Překlad: Vladimír Sedláček

• < Předchozí
• Další >