Když podepsal kondolenční knihu k obětem teroristického útoku na redakci Charlie Hebdo, definoval ho jako "ohavný útok na svobodu tisku", prohlásil že "terorismus ve všech jeho formách nemůže být nikdy tolerován ani ospravedlněn". Správná slova, pokud by je neřekl Jens Stoltenberg, generální tajemník NATO, což je vojenská organizace používající jako metodický válečný nástroj útoky proti redakcím televize a rádia. Úder proti srbskému radiu a televizi v Bělehradě, zasažené raketou NATO, znamenal smrt 16 novinářů a techniků. Totéž provedlo NATO při válce proti Libyi v roce 2011 při bombardování Tripolisu. Totéž v syrské válce, když v létě 2012 bojovníci vycvičení a vyzbrojení CIA (ve stejných táborech, ze kterých, jak se zdá, pocházejí atentátníci z Paříže) zaútočili na televizní stanice v Aleppu a v Damašku, kde zabili desítky novinářů a techniků.
Nad těmito teroristickými útoky se na Západě rozprostřelo téměř absolutní mediální ticho a prakticky nikdo nevyšel do ulic s fotografiemi a jmény obětí. Atentátu proti Charlie Hebdo byl naopak dán světový mediální ohlas. A s použitím páky přirozeného citu k odsouzení atentátu a vyjádřením soustrasti nad obětmi, byl Charlie Hebdo povýšen širokým politickým spektrem na symbol boje za svobodu. Při ignorování diskutabilní role tohoto časopisu, který by se měl svými "znesvěcujícími" karikaturami umístit "na levici levice".
V roce 1999 ředitel Charlie Hebdo, Philippe Val podpořil řadou karikatur a edičních článků válku NATO proti Jugoslávii, když srovnával Miloševiče s Hitlerem a obvinil Srby s provádění pogromu v Kosovu srovnatelných s těmi nacistickými proti Židům.
Stejná linie v roce 2011, když Charlie Hebdo (i když už ve vedení nebyl Phillipe Val) přispěla k ospravedlňování války NATO proti Libyi vykreslením Kaddáfiho jako divokého diktátora, který utlačuje pod svými holínkami svůj lid a koupe se ve vaně plné krve.
Stejná linie od roku 2012 byla uplatněna vůči Sýrii, kdy Charlie Hebdo zobrazuje prezidenta Assada jako cynického diktátora, který drtí ženy a děti pod pásy svých tanků. Opět příspěvek pro ospravedlnění vojenské operace USA/NATO.
Do tohoto rámce se zařazuje série karikatur, se kterou časopis zesměšňuje Mohameda. I když se zde objevovala satira i na jiná náboženství, karikatury s Mohamedem se rovnají přilévání benzínu do ohně, který se již v arabském a muslimském světě rozhořel.
A jeví se být v očích širokých islámských mas ještě nepřátelštější, protože zesměšňování jejich náboženství a kultury, pařížskými intelektuály nedbajícími na skutečnost, že Francie si podmanila celé národy pod svým koloniálním impériem a nejen že je vykořisťovala a masakrovala (pouze v Alžírsku více jak milion obětí), ale vnutila jim i vlastní jazyka kulturu. Což je politika, ve které Paříž pokračuje v současné neokoloniální formě.
Nepřekvapí tedy, že v arabském a muslimském světě, který ve své většině odsoudil pařížské teroristické útoky, se šíří protesty proti Charlie Hebdo. A těm, kteří na Západě z něho dělají prapor "svobody tisku", se kladou otázky: Co budete dělat, když na ulici uvidíte porno karikatury na nichž je zobrazen Váš otec a Vaše matka? Nerozzlobíte se? Nebudete to označovat za provokaci? Nepomyslíte si, že za tím je ruka někoho, kdo se snaží zahájit proti Vám válku?
Manlio Dinucci
Překlad Komunistický svaz mládeže
© Komunistický svaz mládeže
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .
Copyright © 2024 Your Company. Joomla templates powered by Sparky.