Imperialismus "lidských práv" na Ukrajině

Podrobnosti

Vytvořeno 16. 6. 2015

Twitter

Z informací o schůzce představitelů Obamovy administrativy a ukrajinského premiéra z 10. a 11. 6. vychází najevo, že se Bílý dům a Kyjev rozhodly dále zvyšovat napětí ve vytváření atmosféry studené války proti Rusku, ale přitom dále označovat nacistický režim v Kyjevě, který dostaly pučem k moci Spojené státy a evropský imperialismus, za subjekt představující frontovou linii "svobodného světa".

Ukrajinský premiér Jaceňuk nasadil svůj nenávistný tón jak v jednání s vicepresidentem Bidenem, tak i později v interview pro Washington Post (WP), obviňuje Putina a jeho agresivní politiku v Donbasu. Podle Jaceňuka (a zřejmě i českého Ministerstva zahraničních věcí) Putin využívá ultrapravicových nálad ruského obyvatelstva, které ovládají jeho veřejné mínění. Dovolil si to tvrdit, přestože stojí v čele nacistického režimu, představujícího koncentraci ukrajinského nenávistného nacionalismu. Minulý měsíc ukrajinský režim zakázal veteránům nosit válečná vyznamenání, která získali v Rudé armádě v bojích proti hitlerovskému Německu. Režim ve svém antikomunistickém tažení vyhlásil kolaboranty s německým nacismem, kteří masakrovali Židy a Poláky za pravé národní hrdiny.

Jaceňuk pro Washington Post rovněž uvedl, že Ukrajina, i když není členem NATO, se stala frontovou linií Aliance proti Rusku a pokud padne nacistický režim, ponese odpovědnost za tento pád celý "svobodný svět".

Washington Post k tomu ve svém úvodníku 11. 6. uvedl, že by bylo dobré Ukrajinskou armádu vyzbrojit a kritizoval prezidenta, že ustoupil požadavkům Německa a Francie a odmítl požadavky nejen zaměstnanců vlastní administrativy, ale kongresmanů podporujících dodávky zbraní.

Jaceňukovo téma rozvedla Samantha Powerová, americká velvyslankyně v OSN, 11. 6. v Kyjevě. Jejímu projevu naslouchaly desítky bojově naladěných nacionalistů.

Powerová je skutečným zosobněním imperialistického boje za "lidská práva". Poprvé dala o sobě vědět v roce 1994 kritikou prezidenta Clintona, který odmítl nasadit vojsk k usmíření konfliktu v Rwandě, kde došlo k masakru vyvolanému regionálním sporem mezi USA a Francii.

Jako asistentka prezidenta Obamy pro zahraniční politiku se proslavila prosazováním intervence do Súdánu, Střední Afriky, Libye, Sýrie, Nigerie a nyní na Ukrajinu. Jako všichni obránci amerických zájmů se Powerová řídí politikou dvojích standardů: zločiny Američanů a jejich spojenců v Afghánistánu, Iráku, a jiných zemích jsou součástí boje za lidská práva a svobodu, stejně tak jako izraelské masakry v Gaze, nebo krveprolití páchaná egyptským prezidentem al Sisim a Saudsko-arabská válka proti Jemenu.

Bez ohledu na tyto dvojí standardy její projev v Kyjevě překonal všechny dosavadní meze pokrytectví.

Označila jako mýtus pravdivá ruská svědectví o tom, že demonstranti na kyjevském Maidanu byli svolání a řízení západními tajnými službami a jeho cílem bylo svržení zákonného prezidenta Janukovyče, který odmítl podepsat asociační smlouvu s EU.

Samantha Powerová několikrát deklarovala, že Maidan byl namířen proti koncentraci moci v rukou několika oligarchů. Zapomněla se však zmínit o tom, že ve zfalšovaných volbách byl zvolen Petr Porošenko, ztělesnění zkorumpované ukrajinské oligarchie, jejíž vliv na Ukrajině byl tak jen posílen.

Pak se vrátila k politické krizi na Ukrajině, vyvolané rozsáhlými škrty sociálních vymožeností a nepředstavitelným snížením životní úrovně, opatřením, které si vyžádali poskytovatelé úvěrů, hlavně USA, EU a MMF. K tomu prohlásila, že jde o splnění požadavků Maidanu z let 2013-2014. Podle ní jde o rozdíl mezi požadováním změny a jejím uskutečněním. Podle ní se s ní Ukrajinci musí smířit, poněvadž pořád žijí v období "revoluce".

Svou podporu nutnosti reforem vyslovila paní Powerová pouze několik dní po masovém protestu proti Spojenými státy a EU prosazovanými úspornými opatřeními a diktátorskými direktivami jejich loutkové, nacistické vlády v Kyjevě.

Není to jediný problém. Vláda se pokouší realizovat odvody mladých mužů, kteří hromadně prchají do Ruska a do Evropy.

Navíc každý třetí voják ukrajinské armády během "protiteroristické operace" v Donbase dezertoval.

Bez ohledu na minskou smlouvu o mírovém řešení situace na jihovýchodní Ukrajině by nacistická vláda ráda obnovila válku s revolučními sílami Doněcké a Luganské lidové republiky.

Všechny naděje vlády jsou spojeny s již pátou vlnou mobilizace, která začala 10. 4. 2015.

Podle neoficiálních údajů odpor proti nástupu do armády a snahy vyhnout se povinným odvodům mají nejrůznější formy. Podniky vydávají pro své zaměstnance potvrzení, že se bez nich nemohou obejít, lékaři vydávají za úplatu zfalšována potvrzení o nemocích, turistické agentury organizují zájezdy do zahraničí, z kterých se již branci a záložníci nevracejí.

Ze západní Ukrajiny se zachraňují před službou v armádě v Evropě, z východní Ukrajiny utíkají do Ruska. Jenom v Kyjevě se vyhýbá službě v armádě 95% schopných mužů. Ze Zakarpatské, Ivano Frankovské a Lvovské oblasti uprchnulo do zahraničí přes 60% mužů povinných vojenskou službou.

Podle oficiálních údajů ruského ministerstva vnitra, žije nyní v Rusku 1,3 miliony mladých Ukrajinců, kteří se vyhýbají vojenské službě.

Projev Powerové a vystoupení Jaceňuka potvrzují nereálnost záměrů amerického i evropského imperialismu. V Orwellově světě spojenectví stratégů americké vládnoucí třídy s nacistickým režimem, který instalovali na Ukrajině, vyvolávají nevůli a odpor lidových mas jak v USA, tak i v EU. Konečný cíl - likvidace revoluce v Donbase se má stát majákem "západní svobody" a jeho splnění povzbuzením politiky militarizace, která má učinit konec "ruské agresi".

Posledním drzým krokem přípravy války proti Rusku je plán Pentagonu permanentně dislokovat tanky, obrněné transportéry a přes 5 tisíc příslušníků Americké armády v Pobaltí a dalších státech bývalé Varšavské smlouvy.

Dislokované síly, včetně záměrů rozmístění balistických střel a křídlatých raket s jadernými hlavicemi v Evropě, nemusí být početné. Provokace USA, na kterou by odpovědělo Rusko, může mít velmi omezený rozsah, ale nutí ruské vedení udržovat celý svůj obranný systém udržovat ve vysoké bojové pohotovosti, protože lze jen těžko pochopit, jak daleko mohou dojít pentagonští šílenci. Ruské vedení se nesmí nechat vyprovokovat. Výdaje ruského státního rozpočtu, zatíženého sankcemi se přesto budou neúměrně zvyšovat.

Za této situace by další porážka ukrajinských nacistických vojsk revolučními sílami v Donbase umožnila Rusku nabrat druhý dech a současně zhatit ty plány amerického imperialismu, které vedou ke globální katastrofě.

12. 6. 2015

K.K.

• < Předchozí
• Další >