Ruská operace v Sýrii a mezinárodní právo

Podrobnosti

Vytvořeno 20. 10. 2015

Twitter

30. 9. 2015 oznámil prezident Putin zahájení vojenské operace proti uskupením "ISIS" v Sýrii.

V jeho vystoupení bylo nejdůležitější prohlášení, že protiteroristická operace se uskuteční za striktního dodržování mezinárodního práva.

Podrobná analýza právních aspektů ruského vojenského zásahu:

1. Pokud jde o vnitrostátní ruské právo: V souladu s článkem 10 Federálního zákona "O obraně" z roku 1996 může být použití ozbrojených sil realizováno s cílem plnění úkolů vyplývajících z mezinárodních smluv Ruské federace. To se uskutečňuje za podmínek dojednaných v těchto smlouvách a v souladu se zákonodárstvím Ruské federace.

Účast Ruské federace v bojových operacích v Syrské arabské republice je podmíněna nevyhnutelností boje proti terorismu. Pro tento případ platí článek 4 Federálního zákona "O boji proti terorismu" (2006), podle kterého Ruská federace spolupracuje v oblasti boje s terorismem s jinými státy, jejich ministerstvy vnitra, speciálními službami a mezinárodními organizacemi. Podle článku 5 tohoto zákona má ruský prezident právo, v souladu se stanoveným pořádkem, použít za hranicemi Ruské federace formace ozbrojených sil Ruské federace a útvary speciálních sil zvláštního určení k boji proti teroristickým aktivitám.

Uvedený zákon svazuje boj proti terorismu za hranicemi země s obhajobou národních zájmů.

V projevu, ve kterém oznámil zahájení operace v Sýrii, prezident Putin zdůraznil, že v řadách bojovníků Islámského státu ISIS se nachází značný počet občanů pocházejících z Ruské federace (nikoliv Rusů) a pokud by dosáhli úspěchů v Sýrii, jistě by se vrátili do Ruska.

Při tom prezident zdůraznil, že počet těchto bojovníků představuje asi 1000 osob, ale vedoucí prezidentské administrativy Ivanov uvedl, že se tento počet neustále každou hodinu zvyšuje.

Z toho vyplývá nutnost zabránit dalšímu vývoji tímto směrem. Sergej Ivanov uvedl: "Mnozí již zapomněli, že totéž jsme byli nucení učinit v 90. létech v Tádžikistánu.

V souladu s ústavou Ruské federace může prezident nasadit vojska za hranicemi státu pouze se souhlasem Rady federace (senátu). Tento souhlas vyslovila Rada 30. 9. 2015.

Při tom je možné připomenout i prohlášení předsedkyně Rady federace Matvijenkové, že byly dodrženy nejen všechny zákonné normy federace, ale i vnitřní akty Rady federace a Státní Dumy včetně otázky předběžného posouzení návrhu ve všech třech výborech Rady federace (Zahraniční politiky, Obrany a bezpečnosti a Ústavního práva). Jejich zasedání proběhla, v souladu se zákonem, neveřejně.

I v požadavku prezidenta RF i v usnesení Rady federace je zakotveno, že použití kontingentu OS Ruské federace v Sýrii bude realizováno v souladu s principy mezinárodního práva.

Tato věta znamená, že nejen samotné rozhodnutí o použití OS RF, ale i činnost ruského kontingentu bude v souladu s Ženevskou konvencí o ochraně obětí válek a s ostatními smlouvami o dodržování mezinárodního humanitárního práva.

To je vše, co se týká dodržení vnitřního práva Ruské federace při použití vojsk v Sýrii.

2. Aktivity Ruské federace jsou rovněž v plném souladu se zásadními principy soudobého mezinárodního práva, hlavně s principem suverenity států.

Ruská vojenská pomoc přichází do Sýrie na základě žádosti zákonné vlády Syrské arabské republiky.

Začátek ruské vojenské operace se náhodně shodoval se zvláštním zasedáním RB OSN o boji proti mezinárodnímu terorismu, které se připravovalo od letošního srpna. Již tehdy Rusko rozšířilo v OSN svůj koncept názorů o problémech boje s terorismem.

Současně s tím je však potřeba vstup RF do boje s mezinárodním terorismem v Sýrii hodnotit v kontextu uvedené schůze RB OSN, na níž Rusko předložilo návrh vytvoření mezinárodní koalice pro boj s ISIS v Sýrii. (MZV Lavrov.)

Ruský návrh Rezoluce RB OSN obsahuje tři základní myšlenky:

1. Sjednocení úsilí všech států a sil, které jsou schopny reálně bojovat s teroristy (Irák, Sýrie, Kurdská domobrana, ozbrojené oddíly syrské vlastenecké opozice atd.).
   V návrhu se zvláště zdůrazňuje, že koordinaci tohoto úsilí má realizovat RB OSN. V ruském návrhu se zdůrazňuje nutnost vytvoření orgánu, který na papíře existuje již od roku 1945 a který dosud nevzniknul: jedná se o "Vojensko-štábní výbor OSN".
2. Ruský návrh předpokládá aktivizaci vnitřního syrského dialogu na základě "Ženevského komuniké" z 30. 6. 2012.
3. Požadavek zajištění vyváženého vnějšího doprovodu politického procesu v Sýrii za účasti Ruska, ČLR, USA, Saudské Arábie, Turecka, Egypta, Íránu, Emirátů, Jordánska, Kataru a EU.

Oponenti Ruska mohou poukazovat na to, že vojenská operace započala před jejím schválením v RB OSN a současně s předložením návrhu rezoluce RB OSN.

Zde existují dva aspekty.

• Zákonnost ruské operace není založena na schválení Rezoluce RB OSN (které může být přijatá nebo odmítnutá), ale na žádosti zákonné vlády Sýrie.
• Rusko se pokouší zařadit do zákonného proudu akcí západních států v Sýrii. V současnosti celá řada států (USA, Francie, Austrálie) používají své vojenské letectvo k boji proti sílám ISIS bez dohody se syrskou vládou.

Prezident Putin jasně naznačil, že boj s mezinárodním terorismem je potřeba vést výlučně v souladu s mezinárodním právem - s Rezolucí RB OSN, nebo s žádostí legální vlády

O nic takového se západní státy neopírají. Nicméně Rusko prohlásilo, že považuje za možné a smysluplné sjednotit úsilí všech zainteresovaných států v tomto boji s mezinárodním terorismem a postupovat společně v souladu s Chartou OSN.

Ruská vojenská pomoc Sýrii plně odpovídá ruskému vnitřnímu i mezinárodnímu právu, a současně s tím se stává novým fenoménem mezinárodní politiky - pokusem o zastavení procesu rozpadu OSN a záchranu progresivního mezinárodního práva.

Profesor Alexandr Mězjajev

Vedoucí katedry ústavního a mezinárodního práva na univerzitě v Kazani

• < Předchozí
• Další >