Španělsko: konec systému dvou stran, ale nevyhrál nikdo

Podrobnosti

Vytvořeno 21. 12. 2015

Twitter

Je snadné pochopit, kdo prohrál volby ve Španělsku. Lidová strana, která v roce 2011 získala 10.866.566 hlasů - to je 44,63% a absolutní většinu křesel - 168, byla potrestána voliči povolanými k volebním urnám, aby došlo k obnově parlamentu v Madridu. Podle konečných výsledků pravice získala 7 215 530 hlasů a 123 poslaneckých křesel.

Poprvé v dějinách "mladé španělské demokracie" (jak media rády definují 40 let nedokončeného přechodu od frankismu po současnou konstituční monarchii) nedošlo k tomu, že hlavní opoziční strana využije debaklu vládnoucí strany. I socialisté z PSOE jasně ztratili v těchto volbách, z 28,76% před čtyřmi lety na 22, když získali 90 křesel proti 110, které měly v předcházejících Cortesech. Propad v reálných číslech ze 7 003 511 na 5 520 693 hlasů.

Obě strany, které si v posledních desetiletích rozdělily moc, se dostaly z 296 křesel a téměř 18 milionů hlasů, 73%, na 213 křesel a pouhých 12,7 milionů hlasů, což je něco přes 50%. Tradiční systém alternace mezi PP a PSOE byl doslova rozbit při včerejších volbách jako důsledek protestních hlasů milionů občanů proti dvěma stranám považovaným za odpovědné za protisociální opatření přijatá vládami Zapatera a pak Rajoyse pod diktátem Trojky.

I když PP a PSOE musí být považovány včerejším hlasováním za poražené, je i pravda, že se jedná o relativní porážku. Historická pravice zůstává první stranou s podílem blízkým 30% a díky volebnímu zákonu ušitému na míru potřebě systému alternováni, získá významnou parlamentní podporu. Také socialisté, i když dostali silný historický zpětný úder, zůstávají nad 20% a zabránili řeckému scénáři, kde jejich bratranci z PASOKu byli redukováni na téměř nevýznamnou přítomnost v parlamentu v Aténách. Vezmeme-li v úvahu, že Řecko a Španělsko jsou nejdůležitější země podřízené v posledních letech kontrole Trojky a těžce postižené politikou drastických úspor, riziko bylo značné.

Jestliže PP a PSOE nejsou tedy absolutními poraženými, na opačné straně Podemos a Ciudadanos nemohou být považovány za absolutní vítěze.

Vítězství Podemos bylo a je nepopíratelné, protože se prokázalo dotahování, které sondáže v předvečer voleb naznačovaly. Ale strana zrozená před několika roky s "antisystémovými" charakteristikami a pomalu se umírňující a konformující se s omezujícím prostorem dané politiky a ekonomiky, neprorazila natolik, aby přímo znepokojila jak PP tak PSOE, kterým jenom ukrojila významnou část voličů (především socialistům). Symbol Podemos byl celostátně volen 3 181 952 voliči, což odpovídá 12,67% a 42 křeslům. Italská media a neuvěřitelně i některá španělská během včerejšího volebního maratonu vytvořila ohromný zmatek, pokud jde o reálný výsledek strany Pabla Iglesiase, když započítala do výsledků Podemos i křesla získaná v některých autonomních komunitách, kde Podemos vytvořilo koalici s místními stranami a hnutími: En Comú Podem v Katalánsku získala 12 křesel (3,69% na státní úrovni); koalice mezi Podemos, Compromis a dalšími skupinami, která ve Valencii získala 9 křesel (2,67%) a konečně v Galicii se sjednotilo Podemos s některými místními uskupeními - En Marea, které získalo 6 křesel (1,63% na státní úrovni). Pouze jedna část z těchto 34 křesel mohou a musí být připsána Podemos, které tedy nezískalo 76 křesel, jak bylo oznámeno v mnoha denících a televizních zpravodajstvích, což je počet, který by hnutí nedovolil předstihnout socialisty ani v počtu voličů, ani v procentním vyjádření (20,66) a 5.189 333. Na místní úrovni Podemos nebo koalice v nichž má zastoupení jsou první politickou silou v autonomní oblasti Baskicko a Katalánsko, kromě dalších krajů

Ani tak zvané "Pravicové Podemos", tedy liberální a nacionalistické španělské hnutí Ciudadanos, nepotvrdilo počty, které mu sondáže předvídaly. Tak zvaná "Strana občanství" získala 40 křesel dík 13,93%, což představuje 3 a půl milionu hlasů získaných především na úkor PP. Příliš málo na to, aby bylo možné, alespoň nyní, toto hnutí definovat jako nástupce PP ve stále složitější španělské politické geografii, ale také aby představovalo můstek vedoucí historickou pravici k moci.

Špatný výsledek pro koalici Izquierda Unida - Unidad Popular (Jednotná levice-Lidová jednota). Levicová koalice otřesená vnitřními hádkami a trvalými rozkoly (všechny směřující napravo) a postavená do stínu nastupující Podemos ztratila 9 křesel z 11 na 2, obě získané v Madridu. Formace vedená mladým Albertem Garzonem z 6,92% a 1 686 040 hlasů získaných v minulých volbách, poklesla na 923 105 hlasů a 3,67%. V novém parlamentu prakticky ztratila vliv. Pokud se týká jiných formací, je třeba poznamenat významné potvrzení nezávislých katalánských sociálních demokratů z Esquerra Republicana, která ze 3 křesel navýšila na 9 křesel (také dík nepřítomnosti v celostátních volbách radikální nezávislé levice s Cup, která se rozhodla nezúčastnit se voleb a upřednostnit radikálnější síly). Špatný výsledek pro katalánské liberální nacionalisty z Democracia e llibertat (ve skutečnosti Convegenca Democratica di Artur Mas), kteří v přestrojení získali pouze 8 křesel, zatímco v roce 2011 to bylo 16 křesel.

Historický propad pro baskickou nezávislou koalici, tu která obsahuje stranu Sortu, dědičku Batasuna. Koalice Amaiur v minulých volbách získala 7 křesel v Autonomním nezávislém společenství Baskicka a Navarry (první politická síla), nyní dosáhla pouze dvou křesel. Jasná porážka i z hlediska procentuálního i absolutního vyjádření z 334 498 (1,37%) na 218 467 (0,87%). V Baskicku liberální křesťanští demokraté ze strany Partito Nazionalista Basco utrpěli nástupem Podemos, ale udrželi se, když získali 301 585 hlasů (1,20%) a 6 křesel proti 5 v minulých volbách (324 317 a 1,33%)

Porážku ale utrpěli Galicijští levicoví independentisté Nos - Candidatura Galega, kteří ztratili dvě křesla získaná v roce 2011. Je třeba poznamenat, že včerejší volební den zažil významnou mobilizaci voličů s růstem volební účasti z 69 na 73,2%. Nejen že silně poklesla neúčast, ale i podíl neplatných hlasů poklesl o jednu třetinu, což je znak, že tentokrát považovali občané volby za významný moment pro vyjádření svého názoru. Výsledek tvrdých sociálních důsledků vyvolaných koněm se značkou Trojka a nástupem nových politických sil na opevněném a zablokovaném panoramatu alternování mezi levým středem a pravým středem.

Je špatné, že volební výsledky nadělily rámec zásadního omezení vládnutí nového parlamentu. Jak bylo řečeno, spojenectví mezi starou a novou pravicí nedosahuje počtů, aby bylo možné získat absolutní většinu, a další parlamentní síly mohou obtížně dát dohromady svá křesla jako PP a Ciudadanos, aby překonaly limit 176 křesel.

I aliance, která by přinutila lidovce jít do opozice, ze všech politických sil levého středu, levice a "protikastovních" sil se zdá být málo pravděpodobná. Pokud by se spojili všichni od PSOE, Podemos, místní koalice a levostředová a federalistická hnutí spolu se Ciadadanos, tak by to šlo. Ale uvažovat o vládě tvořené tak odlišnými politickými projekty tak, že by mohla fungovat dlouho, by byl velký hazard.

Tedy vyslovme pravděpodobnější hypotézy. Buď "velká koalice" mezi věčnými rivaly PP a PSOE, které mají podobné programy a mohly by počítat s podporou EU silně zainteresovanou na stabilní vládě, která bude pokračovat v pevném držení laťky úspor, privatizace a prekarizování světa práce. Nebo za pár měsíců rozpuštění právě zvoleného parlamentu a vypsání nových voleb v naději, že z nich vzejde méně fragmentovaný rámec, se kterým bude možno lépe vládnout. Ve prospěch prvního scénáře hraje tendence, která se zdá být hegemonem ve většině zemí EU, kde strany pravého středu a levého středu vytvářejí aliance před několika lety nemyslitelné a považované za "nepřirozené" pro formování stabilních vlád schopných čelit obtížným výzvám plynoucím z řízení společnosti v krizi, a z nástupu nových politických hnutí a názorů odlišné povahy, jak extremní pravice, tak i nacionalistů a populistů, které se staví proti některým rysům procesu kontinentální hierarchizace a centralizace, ohrožující "stabilitu" příslušných politických systémů.

Marco Santopadre
Zdroj: http://www.contropiano.org/archivio-news/documenti/itemlist/user/81-marcosantopadre
Překlad KSM

• En Comú Podem Katalánsko 3,69% 12
• És el moment Valencie  2,67% 9
• En Marea Galicie 1,63% 6

• < Předchozí
• Další >