Nová "sanace" pro Poláky

Podrobnosti

Vytvořeno 17. 1. 2016

Twitter

Nová vláda připravila Polsku vlastní variantu "národního plánu", který je možné vyjádřit souslovím: autokracie - katolicismus - národ.

Posledních 8 let, v době vlády liberálů z Občanské platformy Donalda Tuska všichni věděli, že v naší zemi vládne "stabilita": zatím ještě nezprivatizovaná výrobní a hospodářská aktiva Polska se rozprodávala - zcela v souladu s odkazem Miltona Friedmana a dalších klasiků neoliberálního ekonomického myšlení - mezinárodním korporacím. Tento proces zabezpečovala kompradorská buržoazie, poslušná diktátu cizího kapitálu, jehož zájmy chrání vojska NATO. Polsko představovalo zosobnění "euroatlantického snu" a stále více Poláků odjíždělo za hranice za vidinou lepšího výdělku.

Toto všechno vyvolávalo nespokojenost v širokých vrstvách polského národa. A tak, v důsledku toho, po posledních volbách přišla opět k moci konzervativní strana Právo a spravedlnost Jarosłava Kaczyńského. Tato politická síla tradičně zastupuje zájmy polské maloburžoazie, deklasovaných elementů a také polského venkova, úzce spjatého s církví. Obyčejní Poláci se bojí nezaměstnanosti, "hrozby islamistických migrantů", "ruských imperialistů" a různých dalších temných sil, kterými je straší média. A právě tyto obavy a fobie pomáhaly při vítězství konzervativců.

Ve výsledku Jarosłav Kaczyńský - dnešní kardinál Richelieu polské politiky - řídí nyní v Polsku vše a všechny. Obvykle při tom zůstává ve stínu svých politických loutek z řad spolustraníků, jednajících na jeho pokyn. Prezident Andrzej Duda a premiérka Beata Szydłová hrají v současné době roli jeho pokojových psíčků. Dříve Jarosłav Kaczyńský stejným způsobem zpoza kulis sám určoval politiku svého bratra - dvojčete, zesnulého prezidenta Lecha Kaczyńského. Tak se u Jarosłava dokonce vytvořil image "tajemného muže". Při tom se ale Jarosłav Kaczyńský vyznačuje opatrností, projevující se silnou nedůvěrou dokonce k samým nejbližším spojencům. Kaczyńský se tak, bez ohledu na podporu ze strany katolické církve, staví ke kněžím s nedůvěrou.

Nová vláda připravila Polsku vlastní variantu "národního plánu", který je možné vyjádřit souslovím: autokracie - katolicismus - národ. Kaczyńský a jemu blízcí politici jsou připraveni rozbít politickou stavbu liberálů a vytvořit v Polsku model, který se podobá předválečnému modelu "sanace", zavedenému za vlády Piłsudského, který, mimochodem řečeno, tehdy také upřednostňoval, vládnout zemi prostřednictvím sobě oddaných politiků - loutek. Nové polské vedení se chová k sousedním zemím nedůvěřivě. Kaczyńského okolí je přesvědčeno, že letecká katastrofa ve Smolensku, při které zemřel jeho bratr Lech, je důsledkem spiknutí Ruska, polské liberální vlády a USA. "Všichni okolo jsou proti nám", tak hovoří k Polákům politici - konzervativci, kteří trvají na politickém kurzu isolace a autarkie. Otázkou pouze je, dovolí-li takový politický kurz Evropská unie, která naši zemi s 38 miliony obyvatel potřebuje jako tranzitní zemi v mezinárodním obchodu. Abychom mohli na tuto otázku odpovědět, bude potřeba sledovat odezvu Evropy na zablokování práce polského Ústavního soudu, které nyní provedla strana Právo a spravedlnost. Promine Kaczyńskému Evropa tento krok?

Existuje politická alternativa proti nastupujícím konzervativcům? Ani jedna z polských levicových stran se nedostala do Sejmu - dolní komory národního parlamentu. Příčina se skrývá v tom, že levice, která se vydala po cestě reformizmu, se vzdala dokonce i umírněných sociálně demokratických přístupů a již dávno se nesnaží "sblížit s národem" a už vůbec ne s pracujícími. Tato levice nemá, co by Polákům nabídla, kromě nesplnitelných snů. A tak paleta polské politiky představuje "padesát odstínů pravice" - od fašistických podporovatelů NATO až po liberální podporovatele NATO. Mládež a pracující jsou tak jako dříve pod vlivem nacionalistických a antikomunistických dogmat, která jsou ve společnosti propagována v primitivně hravé podobě Disneylandu. Z tohoto důvodu musí Komunistická mládež Polska v současné době řešit krajně složité úlohy v podobě nalézání strategie rozvoje a taktiky politického boje.

Tak konkrétně hrozí riziko vznícení mezinárodní vzájemné nenávisti pracujících a to na ekonomickém základu. Přičemž toto riziko není ani tak spojeno s běženci z arabských zemí, jako spíše s rostoucím počtem pracovních migrantů z Ukrajiny, kteří se stávají pro Polsko tím, čím jsou pro USA pracující z Mexika. Riziko je o to větší, že mezi Poláky je stále ještě živá vzpomínka na krajany, kteří byli vyvražděni Banderovci v době Volyňského masakru. "Rozděl a panuj!" - toto heslo římských otrokářů je dnešní polské buržoazii dobře známo.

Autor: Piotr Biełło, 02. 01. 2016

Komunistická mládež Polska

Zdroj: http://www.liva.com.ua/prawo-i-sprawiedliwosc.html

Překlad: Komunistický svaz mládeže

• < Předchozí
• Další >