Pozdravy od Lexitu - Brexit z proletářského pohledu

Podrobnosti

Vytvořeno 20. 6. 2016

Twitter

Projev Alexe Gordona, předsedy #Lexitu - Levicové kampaně za odchod z Evropské unie, na shromáždění evropských odborářů v Paříži v sobotu 28. května 2016 na podporu Brexitu.

Jsem tu dnes s vámi, protože tohle je pro dělnickou třídu kritický okamžik: v Británii, mezinárodně a zvlášť tady ve Francii, kde boj proti Zákoníku práce "El Khomriové" je posledním zářným příkladem odporu lidu proti finanční diktatuře Evropské komise.

Instituce EU vedou v jedné zemi za druhou útoky na dělnická práva a historické sociální vymoženosti, vybojované předešlými dělnickými generacemi.

Solidarita se vzdorem francouzských dělníků proti útokům EU.

V Británii se ozývají hlasy opozice vůči EU od komunistů a ultralevice, spolu s odboráři a sdruženími, zastupujícími dělníky z Indie, Bangladéše, Turecka a mladé migranty z Řecka a východní Evropy, protože naši třídní nepřátelé se masivně spojili a vyzývají nás, abychom hlasovali ZŮSTAT v EU.

Představitelé Goldman Sachs všech globálních bank, sídlících v londýnské City; generální ředitelka MMF, madam Lagardeová; Prezident Obama a předáci hlavních světových imperialistických mocností z Evropy a Kanady; generální tajemník NATO a guvernér Bank of England, všichni se spojili, aby žádali, lákali a vyhrožovali voličům v Británii, že hlasování pro odchod z EU přinese válku, ekonomický úpadek a život v nekonečné bídě, což je paradoxní, protože to jsou přesně ty výsledky, jež propaguje jejich vlastní politika.

Bezpochyby bude v příštích pár týdnech exhumována Matka Tereza, aby přidala na poslední chvíli výzvu k podpoře EU coby křtitelnici víry, naděje a charity.

A je hanebné, že v Británii (přesně jako ve Francii během vašeho referenda o Evropské ústavě v roce 2005) se socialističtí a odboroví předáci z velké většiny přidali k této klamavé kampani a říkali odborářům a dělníkům, že naše nejlepší zájmy leží v hlasování ZŮSTAT v EU.

Malá a statečná menšina odborových svazů (vedená železničářskými svazy RMT a ASLEF, společně se svazem pekařů) a nepatrný počet socialistických parlamentních poslanců vysvětlili úlohu, již hrají politika a instituce EU v Británii, Francii, po celé Evropě i mimo ni v napadání společenských práv v zájmu globálního podnikového finančního kapitalismu.

Lexit - Levicová kampaň za odchod - vyzývá dělníky v Británii, aby hlasovali pro odchod z EU v referendu 23. Června ze dvou zásadních důvodů.

Za prvé, hlasování pro odchod z EU je aktem internacionalismu a  solidarity s utlačovanými národy a dělníky nejen v Evropě, ale po celém světě.

EU je imperialistická veličina - základní pilíř osy NATO/MMF/EU. Úder proti EU oslabí imperialismus. Právě proto jsou pro-imperialisté ve všech podobách jednotní ve výzvách ke hlasování ZŮSTAT v EU.

Za druhé, hlasovat, aby Británie ODEŠLA z EU je nejrychlejší metodou ke zničení pro-úspornostní vlády Davida Camerona. Británii ovládající Konzervativní strana je hluboce a nezvratně rozdělená, odrážeje taktický konflikt mezi svými frakcemi kolem toho, zda sloužit coby slabší partner Německa uvnitř EU nebo pokračovat coby alternativní pól globálního finančního kapitalismu mimo EU.

Hlasování OPUSTIT EU určitě povede Konzervativní stranu k vyhození jejího premiéra a přinese všeobecné volby, kde budou mít voliči příležitost zvolit vládu, která se zaváže k odmítnutí úspornosti.

Samotná kampaň Lexitu klade v několika týdnech před referendu o EU v Británii 23. června konkrétní úkol. Rozmetat mýtus a lži o "sociální Evropě", propagovaný institucemi EU, jako jsou ETUC (Evropská odborová konfederace; pozn. překl.) a podnikové sdělovací prostředky, a které cynicky opakují odboroví předáci, kteří nedokázali vést žádné mobilizace proti útokům britské vlády na odborářská práva a dělnické příjmy a podmínky během posledních pěti let.

Nedávná zpráva britského TUC tvrdí, že hlasování OPUSTIT EU by vrhlo ženská práva o desetiletí nazpátek.

Zatím Pakt stability a růstu EU - určený k tomu, aby v EU zajistil naplňování úspornostních programů - představuje největší útok na rovnost mezi muži a ženami po celou generaci.

TUC tvrdil, že jedině EU dokáže bránit dělníky dělnická práva od ochrany před diskriminací v těhotenství po spravedlivější placení, dovolené a penze.

Ale prospěch rovného placení a rovných práv pro dělnice byl získán tvrdou prací a kampaněmi odborářů a zastánců rovnoprávnosti.

Jak EU prohlubovala rovnoprávnost pro ženy v Řecku, Portugalsku, Rumunsku či Bulharsku?

Ve skutečnosti boj za rovné mzdy mezi muži a ženami je datován o více než století zpět. Britský TUC hlasoval na podporu rovného placení v roce 1888. Britská Labour Party zahrnula právo na stejné placení zaměstnanců za stejnou práci ve svém manifestu z roku 1964, a labouristická vláda přednesla Zákon o rovném placení v roce 1970 - léta předtím, než se Británie připojila k Evropskému hospodářskému společenství.

Tento zákon byl výsledkem rostoucího tlaku britských dělníků, včetně stávky dělnic v automobilce Ford v Dagenhamu v roce 1968 a důrazného vystupování Národní společné akce Kampaně za rovná práva žen, vrcholící masivní demonstrací v roce 1969.

Stoupenci EU toto ignorují a poukazují na Římskou smlouvu z roku 1957, jež stanovila zásadu stejného placení za práci stejné hodnoty v Článku 119. Nicméně ten byl zahrnut jako ústupek francouzským dělníkům, kteří už měli rovné placení v legislativě a báli se, že by byli v relativní nevýhodě.

Proto bychom měli poděkovat francouzským dělníkům a jejich třídním bojům za zákony o rovném placení, ne dávat důvěru institucím EU, jak se snaží učinit britský TUC.

V praxi EU stále má významnou mezeru v placení podle pohlaví, téměř 60 let po Římské smlouvě. Navíc stále víc konzervativních a náboženských sil a ultrapravicových politiků napadá samotný pojem pohlavních a reproduktivních práv, jež byla vybojována předchozími generacemi žen i mužů.

Ekonomická krize a úspornost jsou používány coby omluva odstranění pohlavní rovnosti v členských státech EU. Ve Slovinsku si ženy na mateřské dovolené užívaly 100 procent platu, teď jej mají snížený na 90 procent nebo níž.

Myšlenka, že EU, jež uvaluje úsporná opatření na miliony lidí od Irska po Řecko a vynucuje si nezaměstnanost, nízké mzdy, nejistotu, masovou privatizaci a TTIP, by prosazovala zlepšení rovnoprávnosti, je naprosto absurdní.

Nepřijímáme poučování o rovnosti nebo dělnických právech od týchž institucí EU, jež napadají dělnická práva ve Francii, ruší odborářská práva a kolektivní vyjednávání coby cenu za "záchranné balíčky" v Řecku, Portugalsku a Irsku a pokračuje v napadání odborů v jedné zemi za druhou, aby tak hájila zájmy bank a velkopodnikání.

Donedávna britské sdělovací prostředky téměř výhradně odmítaly informovat o masivních sociálních bojích, jež dnes vedou ve Francii dopravní dělníci, železničáři, naftaři, mladí a nezaměstnaní. Nechtějí, aby voliči v Británii viděli iluzi "sociální Evropy".

Dělníci v Británii ale stále více vidí, že "sociální Evropa" je mýtické stvoření, jako jednorožec.

Vítězství francouzské dělnické třídy proti Hollandeově a Vallsově vládě svržením zákona El Khomriové bude signálem pro voliče v Británii 23. června, že dělníci uchrání své zájmy jen odmítnutím EU.

Vítězství francouzských dělníků a odborářů je tím nejlepším příkladem, jaký můžete voličům v Británii 23. června dát.

Hlasování OPUSTIT EU v Británii 23. června spustí politickou krizi v Evropské unii, jež posílí francouzské dělníky a oslabí vládnoucí elity, které napadají dělnická práva ve vaší i v naší zemi.  

Konflikt je teď otevřený. Proto je stále důležitější, aby ti na levici, kteří pokračují ve vyvolávání iluzí v EU, byli hnáni k zodpovědnosti.

Dělnická práva a rovnoprávnost jsou naším společným bojem. EU naším společným nepřítelem. Solidarita je opravdovým jazykem internacionalismu.

• < Předchozí
• Další >