Trumpův drahoušek

Podrobnosti

Vytvořeno 15. 6. 2017

Twitter

Gina Cheri Haspelová (1. 10. 1956) byla přijata do CIA již v roce 1985. V únoru 2017, po 31 létech věrné služby, ji jmenoval prezident Trump náměstkyni ředitele CIA. Je první ženou v dějinách CIA, které byla svěřená tak významná funkce a v porovnání se současným ředitelem Mikem Pompeem (Pompeo byl rovněž nyní jmenován Trumpem), který je v těchto službách laikem, je jediná, která zná ze své dlouhodobě praxe vše nejen o rozvědných aktivitách CIA, ale i o mezinárodních zločinech, kterých se tato organizace běžně dopouští.

Článek o jejím působení v americkém systému mučení a především hrozeb představitelům progresivních sil ve světě, který byl posílen po atentátu v New Yorku po 11. září 2001, zveřejnil 10. 6. německý týdeník Die Zeit a je dostupný na internetových stránkách ZEIT ONLINE - Nachrichten, Hintergründe und Debatten .

Je evidentní, že Haspelová hrála důležitou úlohu v mučení osob, které CIA obvinila ze zapojení do teroristických aktivit po 11. září. Nyní se ji snaží němečtí advokáti - obhájci lidských práv obvinit u německých soudů ze zločinů proti lidskosti.

Koncem března 2002 byla velitelkou tajného vězení CIA v Thajsku, nedaleko Bangkoku nazvaného "Kočičí oko - Cat´s eye". Obvykle bývalo velmi horko - asi 34^o C a vysoká vlhkost. Uvnitř vězení však běžela klimatizace naplno. Cely měly rozměry 4x4 m, byly bez oken, vybaveny opravdu spartansky: pryčna a 4 halogenová světla. Zde se CIA poprvé pokusila použít extrémní výslechové metody, schválené prezidentem G. W. Bushem. Vůle zadržených bojovníků Al Kájdy měla být zlomena prostřednictvím mučení vodou (waterboarding), zbavením možnosti spánku, nepřetržitou nahotou a jinými druhy ponižování do doby, pokud se nestanou zdroji cenných informací, které by mohly být využity v antiteroristické válce. Haspelová, které bylo v té době 45 let, byla pověřena vedením prvního mučícího centra v Thajsku.

O 15 let později ji prezident Donald Trump pověřil funkcí náměstkyně ředitele CIA.

Mučení, samotka a opět mučení. Abu Zubayda neřekl nic. Buď měl tak silnou vůli, nebo nic nevěděl.

Minulý týden advokáti z "Evropského centra pro ústavní a lidská práva" v Berlíně, (European Center for Constitutional and Human Rights - ECCHR) předložili federálnímu státnímu zástupci v Karlsruhe oznámení, kterým doplnili trestní stížnost z prosince 2014, týkající se mimořádného mučení CIA. Tímto podáním se pokusili vyvinout nátlak na státní zastupitelství a donutit ho jednat.

Do té doby federální státní zástupce odmítal podat jakoukoli žalobu proti Američanům, odpovědným za mučení - zejména proti bývalému ministru obrany Rumsfeldovi, za zločiny v iráckém vězení Abu Graib, tehdejšímu řediteli CIA Tenetovi a agentům z "Národní bezpečnostní agentury", kteří byli usvědčení z odposlechů mobilního telefonu kancléřky Merkelové. Jako vždy, pokud v Německu šlo o obvinění vůči USA, státní orgány, které by se tím měly zabývat, věc ignorovaly. To se týkalo i prokuratury a soudů.

Tentokrát je podstata obvinění odlišná. Oznámení prokuratuře se týká mučitelky, která v současnosti zaujímá vysokou funkci v CIA.

Výhodou podle generálního tajemníka ECCHR Wolfganga Kalecka je, že Haspelová bude nucena hodně cestovat a vzhledem k potvrzeným důkazům, pocházejícím jak ze CIA, tak od svědků mučení, bude muset státní zástupce buď zahájit vyšetřování, nebo vydat na ní zatykač, pokud by přijela do Německa.

Ještě před několika měsíci nebyla ani zmínka o kandidatuře Haspelové. Vědělo se o ní, že byla desetiletí odpovědna za utajované operace CIA. Vykonávala funkci rezidentky CIA v Londýně. Pak se stala náměstkyní ředitele "Národní tajné služby pro vnější rozvědku a tajné operace". Nakonec se stala ředitelkou pro tajné operace CIA v celém světě.

Nyní tedy svět zná její pravé jméno. Na netu se dokonce objevil její snímek.

Jednou z jejich oběti byl výše jmenovaný Zayn al-Abidin Muhammad Husayn, známější jako "Abu Zubayda." Jeho peklo začalo již v březnu 2002, kdy byl přepaden ve svém domě v pákistánském městě Faisalabádu. V průběhu zatýkání ho americko-pákistánské komando postřelilo do břicha a stehna.

V roce 2014 byl jeho případ projednáván v americkém Senátu, jako příklad mučení realizovaného CIA. Za jeho dopadení údajně vypsala CIA odměnu 10 milionů USD. Z času na čas se ECCHR pokoušelo objasnit jeho případ a zařadit ho na seznam narušování lidských práv, způsobených CIA organizovanými únosy osob a mučením. Před třemi léty došel Senátní výbor USA pro rozvědku k závěru, že CIA prováděla systematické mučení zadržených. "Zveřejnění jména Giny Haspelové a její činnosti vyvolalo silné podezření" uvedl pro tisk představitel ECCHR.

V létech 2001-2009 unesli agenti CIA více než 130 mužů, především ze Středního Východu, Afriky, z Asie, ale rovněž z Makedonie, Itálie a Švédska. Utajovanými letouny byli přepraveni do vězení CIA v Afghánistánu, Iráku, Litvě, Polsku, Rumunsku a Thajsku. V nich pak probíhaly výslechy a mučení, které nebylo ničím jiným, než narušováním mezinárodního práva.

Zatím je známo, že dva lidé při mučení zemřeli.

Bývalý agent CIA John Kiriakou později uvedl: "Krev byla všude. Na pryčnách i pod nimi". Kiriakou se podílel na zadržení Zubyada, který údajně vedl středisko pro výcvik bojovníků, nasazovaných v Afghánistánu. Byl rovněž označován za údajného zástupce velitele Al Kájdy, který organizoval teroristickou síť na Středním Východě.

CIA měla představu, že měl úzké kontakty s Usamou bin Ladinem a věděl o plánovaných útocích islámských teroristů proti USA. Zřejmě se pletla, protože přes mučení neuvedl nic.

Pod vedením Haspelové vznikla v Thajsku opravdová mučírna: Bílé zdi, nepřetržité světlo, hlasitý rock po celý den. Vězni bylo bráněno, aby usnul. Mučitelé nosili černé uniformy a na obličejích měli masky. Vězeň seděl ve studené cele nahý, spoutaný na rukou i nohou. Přesto nic nesdělil. Pak byl 47 dní držen v absolutní izolaci. Jeho mučení mohla přerušit pouze Haspelová. Neudělal to, přestože, jak se později potvrdilo, dobře věděla, že je nemocný, což oznámila ve své zprávě na ústředí CIA, ve které rovněž uvedla, že musí být připraveni na jeho smrt. Plný text této zprávy byl nakonec předán i senátní komisi. Ze zprávy senátní komise k tomuto případu vyplývá, že mučitelé měli špatné svědomí, protože jednali nezákonně. Nakonec CIA prosadila, že Zubayda zůstane po zbytek života vězněn v naprosté izolaci. Dodnes je zavřen v žaláři v Guantánamu.

Jeho utrpení pokračovalo po týdnech naprosté izolace. Protože nepromluvil, povolil údajně tehdejší prezident Bush ještě mnohem extrémnější mučení. To zahrnovalo tlučení jeho hlavou o zeď, uzavírání do bedny, ve které se nemohl ani pohnout, fackování, trvalé udržování beze spánku, mučení vodou atd.

Ve vězení byl mučen vodou 83x za jeden měsíc. Haspelová byla údajně přítomná tomu, když její vězeň zvracel, omdléval a pomočoval se ze strachu z dalšího mučení. Tvrdila, že to údajně pouze předstírá. Mučení pak pokračovalo.

Senátní výbor později napsal, že ani po použití posílených vyšetřovacích metod se jeho postoj nezměnil, nic nevypověděl a že mučení bylo zbytečné. Přesto CIA tvrdí dodnes něco jiného.

Mučení, při kterém přišel o jedno oko, nemělo vliv na kariéru Haspelové. Později se jí údajně podařilo zničit videozáznamy o mučení.

O mnoho let později, v roce 2009 americké ministerstvo spravedlnosti odvolalo většinu obvinění Abu Zubaydy.

Ve zprávě pro okresní soud ve Washingtonu uvedlo, že tento člověk se osobně nepodílel na přípravě, ani na útoku na New York a Pentagon 11. 9. 2001 a že nikdy nebyl členem Al Kájdy. Haspelová byla sice vyšetřována kvůli zničení videozáznamů, ale nikdy nestanula před soudem. Prezident Obama ukončil program mučení údajných teroristů. Dosud však ani jeden inkvizitor ať muž nebo žena, nebyl za zločiny odsouzen.

Trestní zákoník zločinů proti mezinárodnímu právu platí v Německu od roku 2002. Němečtí státní zástupci mohou žalovat porušení mezinárodního práva bez ohledu na to, kdo a kde se zločinu dopustil.

To znamená, že německý soudní systém může zasáhnout kdykoli, pokud jde o zločiny, jako jsou genocida, zločiny proti lidskosti, a válečné zločiny a to i v případech, kdy byly spáchány mimo Německo proti osobám, které nejsou německými státními příslušníky.

Nový ředitel CIA, jmenovaný Trumpem nedávno prohlásil, že mučení vodou není zločin, ale patriotický čin.

Podobná tvrzení jsou odsuzována především nevládními organizacemi jako je na příklad ECCHR.

Wolfgang Kaleck, který je nyní generálním tajemníkem ECCHR podal první trestní stížnost týkající se mučení v amerických vězeních proti bývalému americkému ministru obrany Donaldu Rumsfeldovi německému federálnímu státnímu zástupci již v roce 2014. Ve stížnosti uvedl, že "posílené" vyšetřovací metody jsou vlastně mučením a tedy válečným zločinem.

Před třemi roky oznámil úřad Federálního státního zástupce, že otázku znovu přezkoumá.

Novou stížností sleduje ECCHR cíl: donutit německé úřady, aby zahájily nové vyšetřování mučení a vyslechly tři svědky, kteří nyní žijí v Německu. Jedná se o dva Iráčany a Murata Kurnaze z Brém, který má německé občanství. Kurnaz byl vězněn na Guantanamu a nikdy nebyl policií vyslýchán k otázkám, vztahujícím se k mučení.

Obhájci lidských práv by rovněž rádi svým oznámením donutili státní zastupitelství, aby začalo projednávat celý komplex otázek válečných zločinů. Pokud by pak Gina Haspelová přicestovala v budoucnosti do Německa, musel by státní zástupce na ní vydat zatykač.

V minulosti již byli agenti CIA odsouzení v nepřítomnosti dvakrát. Italský soud odsoudil 23 agentů CIA v roce 2009 (v nepřítomnosti) za únos údajného teroristy v Miláně a v roce 2007 vydal okresní soud v Mnichově zatykače na 10 agentů za únos německého občana Chalida el Masriho do Afghánistánu, kde byl vězněn v tajném vězení. Nyní jsou agenti na seznamu hledaných zločinců ve 180 zemích světa. Nemohou tedy vycestovat z USA.

Takové varování chce ECCHR vyslat do světa. Pochopitelně nevěří, že by Německo zahájilo soudní proces, mezinárodním zatykačem by však bylo dáno agentům CIA na vědomí, že nebudou moci cestovat po Evropě, pokud se dopustí válečných zločinů.

Je zde ještě druhá stránka pohledu na zločiny Giny Haspelové. Vydání zatykače by mohlo i pomoci její kariéře v CIA. Podle hodnocení jejich kolegů, zveřejněného v deníku Washington Post v roce 2013 je Haspelová vynikající příslušnice CIA. Proto ji také Trump jmenoval v únoru 2017 náměstkyní ředitele CIA.

Ve své volební kampaní Trump prohlásil, že mučení považuje za účinný nástroj v boji proti terorismu.

Ředitel CIA Pompeo rovněž nepovažuje "waterboarding" za mučení a označil lidí ze CIA, kteří ho používali za patrioty.

Týdeník DIE ZEIT 10. 6. 2017

Autor: Christian Fuchs

Překlad KK

• < Předchozí
• Další >