Korejská citadela je pro USA příliš silná

Podrobnosti

Vytvořeno 27. 8. 2017

Twitter

Východní Asie se ocitla na pokraji války. Politika Spojených států zaměřena na destabilizaci ČLR a KLDR hrozí nevyčíslitelnými ztrátami lidských životů.

Kapitalistická ideologie zformulována Američanem Fancisem Fukujamou v díle "Konec dějin a poslední člověk" obsahuje mnoho pochybných prohlášení. V tomto ideovém manifestu neoliberalizmu autor tvrdil, že s "krachem komunismu a s jeho nevratností" dojde nepochybně k tomu, že války a válečné střety již nebudou ohrožovat existenci lidstva a že "komplexní a konečné vítězství liberální demokracie" otevírá cestu k vytvoření jednotné světové civilizace.

V současnosti je možné otevřeně říci, že šlo o hrubé skreslení názorů na budoucí světový vývoj.

Rozbití SSSR a nový stupeň kapitalistické expanze uvrhly celé regiony do trvalého chaosu. Nebržděná, cynická kalkulace kapitálu vede k tomu, že v desítkách krvavých konfliktů umírají ročně stovky tisíc obyvatel Země. K Blízkému, Střednímu Východu a k Africe, kde kapitalismus likviduje celé národy, by mohl být připojen i Dálný Východ.

Příčinou je snaha o likvidaci komunisty vedené ČLR a dalších ekonomicky i politicky posilujících států, které odmítají sehrávat úlohu zotročených zemí jako je tomu v Asii i Africe.

Na svém příkladě potlačují vlády těchto zemí liberální mýtus o "dějinném konci komunismu".

Dochází k opačnému vývoji. Nejen miliardová ČLR, ale i nevelká KLDR mohou jednat s USA jako rovný s rovným.

Vítězství Republikánů, opírajících se o vojensko-průmyslový komplex a o ideologií misijní úlohy Spojených států, kterou jim přidělil bůh, učinil tento konflikt nevyhnutelným.

21. srpna 2017 začaly na Korejském poloostrově komplexní manévry "Ulchi - Freedom Guardian 2017".

Kromě amerických a jihokorejských vojsk se ho účastní kontingenty armád Austrálie, Nového Zélandu, Kanady, Dánska, Holandska a Kolumbie. Kromě Dánska všechny armády těchto kolaborantských států bojovaly v Korejské válce 1950 - 53 proti korejským komunistům.

Tím tato paralela nekončí. Tyto manévry mají daleko do obyčejných vojenských cvičení. Tady jde o komplexní nácvik nasazování všech druhů vojsk, které se připravují na útočné operace v bojových podmínkách u hranic KLDR. Cvičení se účastní 50 tisíc příslušníků jihokorejské armády a 17,5 tisíce Američanů.

Severokorejská vláda označila cvičení za přípravu na vpád a požádala o jeho ukončení. Pentagon, jako obvykle výzvu ignoroval s prohlášením, že manévry umožní zlepšit připravenost na ochranu regionu a zajistí stabilitu na poloostrově. Podstata této stability je jasná: jde o prosazování zájmů amerického kapitálu v tichooceánském regionu a hrozbu ČLR.

Raketo-jaderné garance

Příčinou pro zvyšování rozsahu americké přítomnosti je raketový a jaderný program KLDR. Program je světovými médií démonizován a označován za globální hrozbu. Údajně 75% Američanů považuje obranné programy KLDR za kritickou hrozbu pro USA. Při tom podle posledních průzkumů veřejného mínění pouze 10% Američanů je schopno ukázat KLDR na mapě.

Podobné postupy manipulováním společenským vědomím prováděl Washington i za existence SSSR. Při tom realizace raketových a jaderných programů je suverénním právem KLDR, stejně jako USA, Francie, Velké Británie a jiných vlastníků jaderných zbraní.

Pochybná jsou i odvolávání na to, že KLDR odmítá podřídit svůj program mezinárodní kontrole. Analogický postup Izraele, který nyní vlastní stovky jaderných náloží a nosičů Spojeným státům nevadí.

KLDR se však poučila. Počátkem minulého desetiletí souhlasila s tím, že vpustí inspektory IAAE na své objekty. USA a Japonsko však požadovaly komplexní likvidaci jaderného programu, kterou bude kontrolovat IAAE. To KLDR pochopitelně odmítla, a jak ukazuje současný vývoj, udělala dobře.

Nyní je i na Západě možné zaslechnout střízlivá hodnocení postupu KLDR. Prezident "Evropského Institutu strategických studií" François Heisbourg zdůraznil, že KLDR vychází z precedentu s Irákem a Libyi. Její obavy jsou prý sice nepodložené, ale zcela realistické.

Smutné osudy obětí amerických agresí lépe, než cokoliv jiného potvrzují, že šanci na samostatný rozvoj mají pouze ty státy, které se mohou ubránit.

Vláda KLDR zdůrazňuje, že její plány nejsou expansionistické, ale čistě obranné. Je pravdou, že na rozdíl od USA a států NATO, se KLDR nikdy nepodílela na žádném válečném dobrodružství.

Nedávno prohlásil zástupce trvalého představitele KLDR v OSN Kim In-ren, že země se z důvodu obrany své suverenity nevzdá jaderných zbraní.

19. 8. 2017 uvedl vládní deník "Nodon sinmun", že jaderné zbraně KLDR neohrožují jiné státy, pokud tyto nebudou zataženy Spojenými státy do války proti KLDR.

Upevňování jaderného potenciálu bude sloužit k odrazování neuvážených kroků USA k zahájení jaderné války.

KLDR se evidentně nepřipravuje na použití svých jaderných zbraní k agresi. Mají sloužit pouze jako garance nenapadení ze strany USA.

Tento postoj KLDR je zamlčován kapitalistickými vedoucími politiky a jejich médií. Trvale se snaží prezentovat vedení KLDR, jako krvežíznivou kliku.

Když 8. 8. 2017 Trump vyhrožoval vládě KLDR "palbou a zuřivostí, jakou svět ještě nikdy nezažil" odpověděl mu mluvčí vlády KLDR, že armáda připravuje plán vypuštění rakety středního doletu s jadernou náloží na ostrov Guam, kde jsou dislokovány nejvýznamnější vojenské základny USA v Pacifiku. Přestože mluvčí uvedl, že rakety dopadnou 30 - 40 km od Guamu, byl tento přístup označen za potvrzení agresivních záměrů KLDR.

Vyhrocená kampaň pokračovala deset dní. V té době začal Pentagon vyhrožovat, že provede preventivní úder na 20 vojenských objektů KLDR. To však světová média neregistrovala. Při tom od počátku května 2017 provedlo americké vojenské letectvo 11 letů svých bombardérů v blízkosti hranic KLDR, imitujících podobný zásah.

Nicméně odvážná odpověď KLDR splnila svůj cíl. Rétorika Washingtonu se rychle změnila. 13. 8. 2017 publikoval deník Wall Street Journal společný článek ministra zahraničí Rexe Tillersona a ministra obrany Jamese Mattise, ve kterém oba jestřábi, kteří ještě včera hrozili KLDR vyhlazením, otočili a prohlásili, že nemají zájem o svržení režimu v KLDR a o urychlení sjednocení Koreje.

USA mají nyní údajně zájem na jednáních s KLDR, i když prý očekávají ukončení provokačních aktivit v podobě raketových testů.

Na mušce je především Čínská lidová republika

Jak ukazují dějiny těmto novodobým "Danajcům" nelze věřit. USA se tedy nerozhodly pro přímý útok proti KLDR. Ale pokračují dále v taktice škrcení její ekonomiky a sociálního rozvoje.

5. 8. 2017 RB OSN schválila jednomyslně Rezoluci číslo 2371 zostřující režim mezinárodních sankcí proti KLDR.

Představitelé ČLR a Ruska se prý snažili změkčit sankce ve smyslu neuvalit na KLDR plnou palivovou blokádu a zákaz exportu textilu z KLDR.

Nicméně sankce jsou hrozné. Státy nesmí kupovat od KLDR vzácné zeminy a "dary moře". Cela řada sankcí byla uvalená na politické představitele a podniky.

V blízkosti hranic KLDR pokračují provokace s cílem vyvolat vojenský zásah z její strany. Koncem letošního července proběhly u pobřeží Korejského poloostrova japonsko-americké manévry. Dva nadzvukové nosiče jaderných pum a raket B-1 provedly provokační lety u hranic KLDR. V Jižní Koreji byly odpáleny americké balistické střely ATACMS. Soulská vláda odsouhlasila dislokaci dalších čtyř jednotek systému protiraketové obrany THAAD na svém území.

Přesun systému THAAD z USA do Jižní Koreje započal již na jaře, pak nový prezident Mun Če-in přesuny pozastavil. Nyní, na nátlak USA, přesuny pokračují.

Rozhodnutí potvrdilo rozpornost osobnosti Mun Če-ina, zvoleného v květnu prezidentem Jižní Koreje. Po svém zvolení slíbil naladit dobré vztahy s KLDR. Na tiskové konferenci uspořádané u příležitosti 100 dní ve funkci 17. 8. 2017 zdůraznil, že na poloostrově již nikdy nebude válka a že dialog musí začít znova. Na červencovém summitu G 20 v Hamburku vyhlásil tak zvanou "Berlínskou deklaraci", ve které se hovoří o vytvoření dlouhodobých mírových vztahů mezi KLDR a Jižní Koreou. Avšak paralelně s tím vláda Jižní Koreje označila za nevyhnutelnou podmínku takového upořádání absolutní jaderné odzbrojení KLDR.

Kromě toho, v průběhu své návštěvy ve Washingtonu, Mun Če-in prohlásil, že přátelský svazek USA a Jižní Koreje se může ještě upevnit, pokud odolá jaderné hrozbě KLDR. Ostatně nic jiného nebylo možné ani očekávat. Jihokorejská vládnoucí třída je natolik svázána s Washingtonem, že prezident musí plnit její pokyny.

Navíc Mun Če-in je figurka, která nemá v parlamentě většinu vlastní politické strany. Hlavní opoziční strana "Svobodná Korea" trvale vyzývá USA, aby v zemi rozmístila jaderné zbraně.

Politika Soulu a Washingtonu vyvolává čím dál větší obavy v Pekingu. Vláda ČLR si je dobře vědoma, že aktivita USA a jejich lokajů není zaměřená pouze proti KLDR. V severozápadních oblastech ČLR, na hranicích s KLDR jsou dislokovány hlavní čínské základny mezikontinentálních balistických střel a přístavy čínské Severní flotily.

Proto také Peking zaujal negativní postoj k dislokaci proti raketového systému THAAD v Jižní Koreji. Oficiální mluvčí čínského ministerstva zahraničí prohlásil, že dislokace systému PRO narušuje strategickou rovnováhu v regionu a poškozuje zájmy ČLR.

Peking rovněž varuje Washington před vyvoláním války proti KLDR. Na setkání s předsedou Sboru náčelníků štábů Josephem Dunfordem prohlásil náměstek předsedy Ústřední vojenské rady ČLR Fanj Čanlun, že se problém Korejského poloostrova nesmí řešit vojenskou cestou.

Dunford však otevřeně hrozil, že musí učinit všechno proto, aby navrhnul prezidentu Trumpovi reálné válečné varianty pro případ, jestli diplomatická kampaň selže.

Vláda USA využívá korejskou krizi jako záminku pro tlak na Peking. 14. srpna 2017 Trump, který předtím obvinil vládu z ČLR, že odmítá vyvinout tlak na KLDR, podepsal směrnici pro vyšetřování skutečnosti, zda ČLR neporušuje práva USA na intelektuální vlastnictví. USA podezřívají vládu ČLR, že nutí americké firmy, které působí v Číně, aby předávaly vědecko-technické informace. Na základě prověrek by mohly USA zvýšit cla na zboží, dovážené z ČLR. Čínská vláda již uvažuje o odvetných opatřeních.

Kromě toho nedávno americký Kongres schválil prodej zbraní Tchaj-wanu za 1,4 miliardy USD. 10. 8. 2017 americký torpédoborec John McCain demonstrativně proplul podél Spratleyských ostrovů, které ČLR považuje za své vlastnictví. (Je pravdou, že pak byl torpédoborec vážně poškozen při srážce s malým tankerem Alnic u Singapuru. Protože šlo již o čtvrtou vážnou havárii, byla bojová činnost 7. Pacifické flotily pozastavena a její velitel byl vyměněn.)

Agresivní postup USA je naprosto zřejmý. Na vývoji situace na Korejském poloostrově závisí osud Východní Asie a globální hegemonie USA.

Sergej Kožemjakin

• < Předchozí
• Další >