Francouzští komunisté: Jak odejít z EU a z NATO?

Podrobnosti

Vytvořeno 4. 4. 2019

Twitter

Zveřejňujeme text francouzských komunistů, shromážděných kolem skupiny Komunistický kolektiv polex, který ukazuje, že k dalšímu pokroku a sociálnímu osvobození může dojít jedině vymaněním se ze struktur EU a NATO. Jejich kritika postoje francouzské proimperialistické levice, že EU je možné změnit v "sociálnější" pouhým volebním výsledkem a kosmetickými změnami, odpovídá z velké části našemu vlastnímu rozboru volebního programu KSČM .

Jako komunisté věrní svému ideálu rovnosti mezi lidmi a národy jsme přesvědčeni o škodlivosti Evropské unie od jejího vzniku, protože představuje tvář Evropy nadnárodního kapitalismu majícího za účel uskutečnit cíle tohoto kapitalismu na úkor pracujících a národů tohoto kontinentu (destabilizaci dělnické třídy skrze delokalizaci, uspávání třídních bojů pomocí xenofobie, destrukci sociálních a politických výdobytků atd.).

Nemyslíme si také, že tato EU může být změněna ve svůj opak, stát se "sociální", "faktorem míru", "sociálního pokroku" a "respektující demokratická práva národů" prostřednictvím pouhé vůle lidu; její nadnárodní povaha je k tomu v přímém protikladu, a to již od jejího vzniku. Přímo pohrdá požadavky vyjádřenými občany: udělala to v Řecku, kde se Tsiprasova vláda sehnula před příkazy EU, když zapomněla na své volební závazky. Učinila tak i ve Francii, když opovrhla NE vyjádřeným voliči k projektu Evropské ústavy. Evropská unie je ze své povahy předurčena, aby pošlapávala vůli národů, které jí tvoří: je to úloha smluv, které jí strukturují.

Na druhé straně poměr politických sil v Evropě znemožňuje doufat v antikapitalistickou většinu v Evropském parlamentu, protože strany extrémní pravice posilují a sociálnědemokratická "levice" je po padesát let mezi "otci" EU.

Za těchto podmínek stanovit "jinou Evropu" jako politický cíl, jak to po desetiletí dělalo vedení Francouzské komunistické strany, je iluze a politický podvod. Je třeba otevřeně říct, že pro náš lid nebude v rámci Evropské unie dosaženo podstatného pokroku bez dobytí ekonomické a měnové suverenity, která s eurem neexistuje, protože ho kontroluje Evropská banka ve Frankfurtu a bez znovuzískání vojenské a diplomatické nezávislosti, které neexistuj, v rámci NATO, jakožto nástroji západního imperialismu.

Jinak řečeno, náš cíl nemůže být jiný, než bojovat až do vystoupení francouzského národa z EU, z eurozóny a z NATO (Atlantické aliance, která je jejím dodatkem).

Ale nestačí je vyhlašovat nutnost těchto rozchodů, je třeba uvažovat, jak toho dosáhnout a vyhnout se přitom nacionalistické pasti, která vytváří iluzi, že postačí FREXIT, aby byla pro náš lid zajištěna prosperita a sociální pokrok. Komplikovaný příběh britského BREXITu nám musí osvětlit: vystoupení z EU  správně rozhodnuté voliči Spojeného království žádný pokrok pro britské námezdně pracující nepřineslo, protože tento proces je řízen thatcherovskou buržoazii nebo labouristickými politiky, kteří jedni jako druzí lpějí na pravidlech liberálního kapitalismu.

K žádnému rozlomení pout naší země s EU a s eurem nemůže dojít jinak, než díky vytrvalému třídnímu boji, kladoucímu odpor mezinárodnímu nátlaku a z hlediska rozchodu s kapitalismem a imperialismem.

Skutečně komunistické organizace, přesvědčené o nutnosti tohoto rozchodu s EU, s eurem, NATO a kapitalismem, mohou brát v úvahu rozličné taktiky k jeho dosažení. "Čtyři odchody", pro některé, odsouzení evropských dohod tvořících páteř této zhoubné nadnárodní konstrukce pro jiné. Málo záleží na nuancích. Podstatné je nedržet se určitých formulí, ale potvrdit, že tyto nezbytné rozchody nebudou procházkou růžovým sadem, že nemohou být předloženy dalším 26 vládám EU jinak, než prostřednictvím vysoké úrovně mobilizace francouzských pracujících. Tato mobilizace nemůže být omezena na jednoduchý volební proces.

V předvečer evropských voleb v květnu 2019, jejichž význam nepopíráme, nás toto musí pohánět k posouzení dlouhé cesty, kterou je třeba projít. Role našeho kolektivu není dávat návod jak hlasovat, ale vysvětlovat našim spoluobčanům, a především námezdně pracujícím žijícím z vlastní práce, nenapravitelnou škodlivost EU a jeho smluv, eura a NATO a nutnost rozchodu s kapitalismem, jehož jsou tyto struktury vyjádřením.

Ti pak budou vědět koho mají vybírat z různých kandidátů při volbách do EP v květnu tohoto roku.

Francis Arzalier, Komunistický kolektiv polex, 1. dubna 2019

Překlad KSM

• < Předchozí
• Další >