Program Labour Party k nápravě dopadů úspornosti nestačí

Podrobnosti

Vytvořeno 9. 12. 2019

Twitter

Neperte se v bahně s prasetem, ušpiníte se a jemu se tam líbí.

Totéž platí pro bezohledného politika, který - pokud si není zcela jistý svými fakty - se dostane do statistické slepé uličky s Institutem finančních studií (IFS).

Ale ať je tón Paula Johnsona z ISF v diskusi o plánech výdajů dvou hlavních uchazečů v těchto volbách (a s nimi i Liberálních demokratů) jakkoli autoritativní, musíme ustoupit a podívat se na politiku.

Liberální demokraté jsou zjevně "rozpočtově nejkonzervativnější". Tak můžeme aspoň Jo Swinsonovou vyznamenat cenou útěchy za důslednost. Její manifest je v klíčových ohledech opravdu konzervativní.

IFS tvrdí, že Toryové i Labouristé mají se svými závazky z volebních manifestů problémy.

Zdá se, že manifest Toryů obsahuje prvky, na něž nemají peníze, a jež, budou-li zavedeny, poruší jejich výdajové cíle. Takovou malou podrobností je, že neobsahuje výdaje na věci, k nimž nevyhnutelně dojde.

Po jejich osudových zkušenostech z poslední doby, kdy se manifest Theresy Mayové zcela zhroutil selhal, Konzervativci tentokrát vydali dokument tak bezobsažný, že snese zkoumání nanejvýš od studentů prvního ročníku sémiotiky, dekódujících podprahový smysl mnoha obrazů, jež vyplňují prostor mezi prázdnotou.

Což plně vyznačuje IFS při hledání, co říci o tomhle otřepaném dokumentu.

Navzdory tolik vytrubované věrnosti Toryů vůči zásadám rozpočtové zodpovědnosti a jejich často opakovaného obvinění Labouristů z marnotratnosti byl za vlády Labouristů čistý dluh veřejného sektoru - coby podíl na britském HDP - nízký, dokud nenarostl z 36 procent HDP v létech 2007/08 na 65 procent ve 2009/10.

Byla to cena za finanční krach v roce 2008 a v létech úpadku a poté úsporných opatření, kdy vláda Konzervativců a Liberálních demokratů a později samotných Toryů hodila břímě výdajů na záchranu bank na veřejnost, zatímco účetní bilance bank byla navyšována a bankéřům byly i nadále vypláceny mimořádné odměny.

Tohle je relevantní, protože IFS říká, že i kdyby Labour navrhovala historicky nebývalé výdaje a zdanění, tyto nebudou v žádném smyslu nevěrohodné a dopadem bude umístění Británie do západoevropského průměru. Navíc nejsou až tolik přerozdělovatelné, nakolik by mohly být.

Člověk z IFS řekl, že plány Labouristů zaměřit se na firmy a ty nejbohatší ke zvýšení daňových příjmů o 80 mld. liber není cestou, jíž se vydaly jiné země.

Úmysl Labouristů je zaměřený na všechny, s "pozoruhodně radikálním" programem "bezplatného vysokoškolského vzdělání, bezplatných receptů na léky a bezplatné péče o děti", ale i tak bude anulována jen přibližně polovina škrtů v sociálních dávkách.

Úlohou Institutu finančních studií není navrhovat radikální dodatky k labouristickému programu. Tato vznešená instituce operuje v koncepčním rámci kapitalistického konsensu a to je přesně to, co dodává přístupu Labouristů důvěryhodnost.

Ale i když je labouristický program radikální a ambiciózní, na to, aby odčinil dopad let úspornosti, nestačí.

I když navrhuje většinu daňové zátěže přenést na firemní svět bohatých a chce udělat to, čemu se vládnoucí evropské elity dosud vyhýbaly, pořád ještě nezískává dost peněz, aby dospěl k evropskému mediánu.

Za necelé dva týdny si můžeme zvolit labouristickou vládu, jež se pokusí o nový druh ekonomické politiky, jež, i když je ambiciózní, nestačí na vyřešení všech problémů, do nichž nás dostala úsporná opatření.

Uvidíme, jaká bude podoba příštího labouristického manifestu.

redakční sloupek deníku MorningStar, 28. 11. 2019

překlad VS

• < Předchozí
• Další >