"DEFENDER" A PRŮKOPNÍCI

Podrobnosti

Vytvořeno 14. 2. 2020

Twitter

"POPLACH! Dvanáct tisíc obyvatel musí okamžitě opustit své domovy! Všechny nemocniční kliniky musí být evakuovány! Bez výjimky! Urychleně!"

Ani v hořící Austrálii, ani v obleženém městě v Sýrii nebo v Afghánistánu, ale 12. ledna 2020 v jinak poklidném, i když už asi ne prosperujícím Dortmundu, v německém Porúří; opět vyly nalezeny nevybuchlé bomby pod hlavní ulicí a musely být opatrně zneškodněny. Život v míru byl opět narušený pozůstatky II. světové války; Dortmund byl 12. března 1945 zasažený nejtěžším válečným náletem, kdy bylo ztraceno 6341 životů a rozbita většina zbývajících budov. Tentokrát byly výbuchy bezpečné - ale zopakovaly smutnou skutečnost: v desítkách měst se lidé stále bojí zbytků války, jež skončila před 75 lety. 

Měsíc po náletu v roce 1945 američtí vojáci Dortmund osvobodili, o pouhý den pozdě na to, aby osvobodili poslední skupinu více než tří set německých antifašistů a pracujících otroků z Francie, Belgie, Nizozemí, Jugoslávie, Polska a SSSR, jejichž kulkami prostřílená těla nacističtí vrazi naházeli do masového hrobu. O tři týdny později se američtí vojáci a rudoarmějci setkali a podali si ruce na mostě přes Labe. Za dalších deset dní Sověti překonali zoufalý odpor a konečně osvobodili Berlín, čímž ukončili dvanáctiletou noční můru, jež stála odhadem 27 milionů životů jen v SSSR - včetně obrovského počtu civilistů ve vypálených vesnicích, vyhladovělých, zmrzlých, v nesčetných masových hrobech, jako byl ten v Dortmundu. Evropa si začala hojit rány a opravovat kolosální zkázu. Spolu se zbytkem světa toužila po trvalém míru.  

Teď, o 75 později, sledujeme neuvěřitelný obrat. Šťastné potřásání rukou a tužby onoho rozhodujícího jarního času se zdají být zcela zapomenuty, vymazány. Dnešní pohyby vojsk slibují cokoli, jen ne mír. Každé dva roky vojenské manévry obklopují ruské hranice; každých devět měsíců připlula nová jednotka 4 500 amerických vojáků, aby "získali zkušenosti". Letos to bude divize, 20 000, k níž se přidají vojáci z 18 zemí, dohromady jich bude 37 000.  

Cvičení "Defender (Obránce) 2020" bude obsahovat simulaci útoků polských vojáků hrajících "nepřítele" v tancích někdejší sovětské výroby. Ale na tiskové konferenci americký generál-major Andrew Rohling, s podporou jednoho německého generál-poručíka, trval na tom, že cvičení není namířené proti Rusku, ale prostě demonstruje schopnost vojsk rychle reagovat, bude-li to kdy nezbytné.  

Německá státní televize ARD byla zřetelnější. Její komentátorka Birgit Schmeitznerová vysvětlovala:  

"V ideálním světě jsou vojáci a armády nadbyteční. Ale náš svět není ideální... Stále platí stará zásada: 'Když chcete mír, musíte se připravovat na válku'. ... Cvičení jako 'Defender 2020' jsou toho součástí. Zaprvé udržet se v chodu. Zkusit, jak rychle může armáda USA přesouvat své síly na dlouhou vzdálenost. Zda německé silnice a mosty udrží podvalníky, naložené tanky. Zda funguje komunikace mezi vojáky z různých zemí.... Ale za druhé, tohle cvičení je signálem: "Jsme kdykoli připraveni." Poznat příjemce je snadné: Rusko. Usmíření je k ničemu. Kreml je vnímá jako slabost. Proto byl v pobaltských státech vybudován takzvaný předvoj NATO."

V těchto dnech se mává nemálo hroty. Některé šly loďmi na Ukrajinu, silně financovaná, dobře naplánovaná "změna režimu" charakterizovala násilnické tlupy, směle si vyměňující Hitlerovy pozdravy, nesoucí nacistické symboly a doplňující Baltský předvoj dalším blíže k Moskvě a zároveň se snažící odtrhnout výběžek Ruska v Černém moři. Nemusíte být milovníky Putina, abyste s pohledem na mapu pochopili krymský příběh!

Na Blízkém východě byl preferovanou formou průkopnictví, předvoje, dron. Ukázal se účinnějším než vojenští vůdci, kteří, navzdory klíčovým úspěchům v boji proti Islámskému státu, nebyli oblíbeni u odborníků jako Pompeo nebo Trump. Drony, zaměřované ze vzdálených pohodlných křesel ve Skalistých horách, se také ukázaly být účinnými proti "teroristickým" skupinám, za které, jak se občas ukázalo, byli vydáváni svatebčané nebo rolníci a děti, sbírající piniové šišky. Jen v první polovině roku 2019 bylo afghánských dětí zabito 150.   

Kvůli zakřivení Země vyžaduje zaměřování dronů na cíle v Afghánistánu, Iráku, Somálsku nebo Jemenu přenosovou stanici v Evropě. Ta je na základně v Ramsteinu, řídícím štábu vzdušných sil USA pro Evropu a Afriku a největší americké základně mimo hranice USA. Zemské zakřivení je vyrovnáváno ještě severněji v Německu na základně v Bückelu, kde je uskladněno 10-20 bomb B-61, každá z nich 13x silnější než bomba shozená na Hirošimu. Hned vedle jsou hangáry německých bombardérů Tornado, které je mohou nést na východ. Občasné sliby, dokonce hlasování, aby tyto bomby, v Německu zákonem zakázané, byly vystěhovány, jsou tudíž značně ignorované nebo jen slabě odůvodněné. Tyhle silné úderné hroty milují nejen televizní komentátoři.

Německé mírové hnutí po léta bojovalo za zavření těchto základen. Letos bude jeho úsilí navazovat na protesty proti "Defender 2020" a proti všem jeho pokusy vyvolat sympatie, s máváním vlajkami k signalizování věčného německo-amerického přátelství a s armádními kapelami, za pochodu vyhrávajícími Vlajku pruhů a hvězd (hymna USA; the Star-Spangled Banner; pozn. překl.), Deutschland über alles a ty nejlepší pochody Johna Philipa Sousy. Co zahrají 8. května, při vzpomínce na porážku Nacistů před 75 roky? Protože Rusko už není zvané ani na akce připomínající osvobození Osvětimi a Treblinky (vojáky Rudé armády), bude hrána ruská hymna jen stěží. Ono datum bude vůbec asi dost přehlížené, kvůli nepříjemnému shromažďování na toto téma s rizikem, že bude vnímáno jako "nakloněné Putinovi".

Ale v Berlíně levicová koalice (SPD/Zelení/Linke) překvapivě určila ono datum jako státní svátek, alespoň v tomto jednom městě pro tento jeden rok. V Německu jsou různé proudy, z nichž některé dokonce, navzdory všem přízviskům, dávají přednost prodeji aut a zeleniny do Ruska nebo budování podmořských plynovodů před máváním hroty oštěpů.

Směs proudů protéká mnoha politickými stranami. Ty mírumilovné nejhůř nalézají ve slovech Annegret Kramp-Karrenbauerové ("AKK"), která nahradila umírněněji znějící Angelu Merkelovou ve funkci předsedkyně Křesťanských demokratů (a doufá, že bude po ní kancléřkou). Frau AKK, jak se zdá, chce udržet německé jednotky v Kosovu, Afghánistánu, Mali, Nigeru a Iráku, možná i jinde. Je pro tvrdost; ozbrojené síly, teď stojící 43 mld. ? ročně, by měly v budoucnu spolykat miliardy, na nejrychlejší letadla a nejvražednější drony. Německo musí "mít odvahu ... když je to nutné, spolu s našimi spojenci a partnery vyplnit celé spektrum vojenských opatření".   

SPD, stále partner vládní koalice navzdory tomu, co už ji to stálo, se zoufale honí za lidovou politikou. Členové, jejichž počet ostře klesl a v průzkumech jsou na pouhých 14 procentech, si zvolili dva nové předáky, u nichž se předpokládá nějaký příklon doleva, ale členové kabinetu, nejvýrazněji ministr zahraničí Heiko Maas, i když občas nesouhlasně brblá ke konfrontaci a odrovnání oponentů, se strachem ustupuje od možného naprostého kolapsu, kdyby se rozešli s křesťanskými partnery a washingtonskými patrony nebo zpřetrhali tiché vazby na lidi s penězi, mocí a vlivem.  

Kdysi sklonění doleva a tolik nekonformní Zelení, i když pořád předhazují ekologické otázky dost hlasitě k tomu, aby se vznesli v průzkumech na druhé místo, jak se zdá často přehlížejí práva pracujících a přestávají co nejhlasitěji zpívat v avantgardním chóru. V jednom státě za druhým ukazují ochotu spojit se s "Křesťany".

Kvazi-fašistická AfD, ve svazku s SPD na 14 procentech v průzkumech, občas vychvaluje volební mírovou politiku, ale vždy trvá na větší a větší výzbroji a více mužích v uniformě. V minulém století Německo zakusilo - a stále zakouší ve městech jako je Dortmund - kam takové zvraty a obraty vedou.

A die Linke? 11. ledna každoroční konference Rosy Luxemburgové, opět organizovaná deníkem "Junge Welt", svedla dohromady 3 000 levičáků z celého Německa a zahraniční hostující řečníky z Bolívie, Turecka, Kolumbie, Izraele-Palestiny, a také Toryho Russella z Fergusonu, který popsal černošskou záležitost. Letos byla opět zaznamenána dojemná zpráva od Mumii Abu Jamala z jeho vězeňské cely v Pensylvánii.  

Příštího dne, tak jako každým rokem, "staří věrní" i mladší nadšenci pokládali rudé karafiáty na památník umučených Rosy Luxemburgové a Karla Liebknechta a mnoha dalších socialistů a komunistů 20. století. Odpoledne poslanci Bundestagu za die Linke nabídli program s dobrou hudbou, zanícené projevy a mnohým možnost poprvé vidět a slyšet novou spolupředsedkyni poslanecké frekce die Linke Amiru Mohamed Aliovou, která nahradila odstoupivší Sahru Wagenknechtovou. Většina členů strany i příznivců s velkým napětím očekává velkou konferenci 29. února, v naději na zlom současného sestupu, s bojovným novým programem a radikálními snahami jako zastropování nájmů v Berlíně, a odvážným pokusem, pomocí referenda, zkonfiskování tisíců bytů vlastněných gigantickými dravými obchodníky s nemovitostmi - a s podporou mírového hnutí a jeho odmítání manévrů "Defender 2020" a všech atomových hlavic, teď ohrožujících každého, ať už v Dortmundu či Donbasu, Damašku nebo Denveru!

A jako obvykle doporučuji svou knihu "A Socialist Defector: From Harvard to Karl-Marx-Allee", plnou popisů, diskusí, provokací, osobních historek a vtipů. Když si ji přečtete a nebudete souhlasit, řekněte mi. Když se vám bude líbit, řekněte to ostatním (a třeba i mně)!

Berlin Bulletin č. 172, 17. ledna 2020

Victor Grossman

Překlad VS

• < Předchozí
• Další >