Ostrov Tchaj wan, kam si plánuje cestu předseda českého senátu Miloš Vystrčil, který se před cestou setkal s americkým ministrem zahraničí Pompeem, je ideálním nástupištěm pro americké pozemní řízené střely středního a malého dosahu, dislokované na ostrově. (pozn. překl.)

Tchajwanská lest Donalda Trumpa

V seriálu "Studená válka proti Číně" se objevuje stále více "ostrých" epizod. Je pravděpodobné, že se jeho tvůrci skutečné obávají zrušení následující sezóny a snaží se prokázat svůj význam. V prvních dílech, zdánlivě efektivní obchodní sankce, uvalené na Čínu již nudí. Stejně tak je auditorium otráveno výmysly o špionážních telefonech a žehličkách. Konzervování netopýři již přemohli supermany a hlavním ohniskem tajemného víru se nyní staly samotné Spojené státy. Díl seriálu "Žluté nebezpečí", pobledlo na pozadí někdy "černého", jindy "bílého" nebezpečí. Vývoj si vyžaduje nestandardní, rozsáhlé akce.

Před několika dny se uskutečnil "remake" (předělávka) starého dobrého výmyslu o "stroji času". Ministr zahraničí Pompeo označil zahraniční politiku USA ve vztahu k ČLR za posledních 50 let, která byly nastolená za vlády prezidenta Richarda Nixona, jako neúčinnou a vyzval k návratu do doby konfrontace s "Rudou Čínou". Nové epizody seriálu nejsou bohužel představením, ale "reality show". Při tom logika scénáře vede k vyostření vztahů s nepředstavitelným závěrem.

"Nedůvěřuj a prověřuj"

Pompeuv projev v knihovně kalifornského města Yorba Linda, kde se Nixon narodil, již přirovnala světová média k projevu Winstona Churchilla ve Fultonu, v roce 1946, kterým byla zahájena studená válka.

Zdá se však, že nepřátelství s ČLR bude horší, než se SSSR. Ne náhodou Pompeo parafrázoval slova prezidenta Reagana z roku 1985, při tom maximálně zhoršil jejich smysl: "Nedůvěřuj a prověřuj". Pekingu se již nebude důvěřovat. Není o čem hovořit. "Nyní nejde o odrazování. Nespolkněte to. Jedná se nyní o komplikovanou novou výzvu, se kterou jsme se dříve nesetkali."

Pompeuv projev nese programový charakter a sumarizuje všechny pretenze současné administrativy vůči Pekingu. Před projevem v Yorba Linda vystoupili se svými obviněními poradce prezidenta pro národní bezpečnost Robert O'Brien, ředitel FBI Chris Ray a ministr spravedlnosti William Barr. Barr hovořil o ekonomice, O'Brien o ideologii a Ray o špionáži. Podle Pompea šlo o velmi těžký úkol. Spočíval v odhalení různých aspektů vztahů USA s ČLR. Jde o ohromnou nerovnost ve vztazích, která vznikala po desetiletí. Pompeo hovořil o tom, že propadly naděje na změnu barvy "Rudé Číny". Zpočátku se USA snažily zasáhnout jednou ranou dva cíle: Přetáhnout ČLR na svou stranu ve studené válce proti SSSR a současně s tím, chtěly ČLR zapojit do globálního liberálněpolitického a ekonomického systému, kontrolovaného Spojenými státy. Již v roce 1967, rok před zvolením prezidentem, objasnil Richard Nixon v časopise "Foreign Affairs" svou budoucí strategii: "Z dlouhodobého hlediska si nemůžeme dovolit vyloučit ČLR navždy z rodiny národů. Svět nebude bezpečný, pokud se Čína nezmění. Proto je naším úkolem, abychom dle svých možností ovlivňovali průběh událostí. Naším cílem je povzbuzovat ji ke změnám."

Ihned po své inauguraci se Trump rozhodl rozvinout americkou politiku na čínském směru. Je pravdou, že již do rozpadu SSSR Západ úspěšně využíval Čínu v boji proti němu. Donutil Moskvu, aby se obávala útoku ze Západu i z Východu. Změnit politický systém v ČLR se jim však nepodařilo. Z toho důvodu vítězství nad Východem nemohlo být považováno za konečné. Pompeo konstatoval: "Socialismus s čínskou specifikou je efektivnější než liberalismus. Sblížení, o které jsme usilovali, nepřivedlo k takové změně vnitropolitické situace v Číně, o jaké snil Nixon." Na ministerstvu zahraničí, řízeném Pompeem, dochází v poslední době k přípravě strategie studené války.

Čínské vedení předpokládá, že příští tři měsíce do prezidentských voleb budou nejnebezpečnější.

Řetězová reakce konečného oddělení USA od ČLR byla spuštěná 21.7.2020 uzavřením čínského konzulátu v Houstonu. Byl to první čínský konzulát otevřený v USA po obnově diplomatických vztahů v roce 1979. Vláda USA hrozila, že uzavře i další konzuláty. V Pekingu vážně zvažují možnost přerušení diplomatických styků. Zdá se, že "stroj času" může vrátit americko čínské vztahy minimálně na konec sedmdesátých let, kdy se americká vláda rozhodla uznat ČLR a přerušit vztahy s Tchaj wanem.

Neúnosná cena oddělení

Pokud by Washington přerušil diplomatické styky s ČLR, vyvstává otázka jejich navázání s Tchaj wanem.

K tomu by se však Tchajpej musel stát subjektem mezinárodních vztahů a vyhlásit svou suverenitu. Byla by to přímá výzva ČLR, který ho považuje za jednu ze svých provincií v rámci politiky "jedna země dva systémy", stejně jako Hongkong a Makao. Vztahy mezi ČLR a Tchaj wanem jsou regulovány tak zvaným "konsensem 1992", který je založen na tom, že Tchaj wan a ČLR nejsou různé země. Vyhlášení nezávislosti by tedy spadalo pod zákon z roku 2005 o boji proti separatismu. Zákon předpokládá, že k odvrácení separatismu bude použitá armáda.

Vývoj události podle scénáře "Nezávislost Tchaj wanu" je stále častěji posuzován v Pekingi i Tchajpeji. Čínská vláda oficiálně varuje před katastrofálními důsledky podobné avantýry.

Čínské ozbrojené síly provádějí v Tchajwanském průlivu kombinovaná cvičení svého námořnictva a letectva, včetně ostrých střeleb, nácviku raketových úderů a výsadkových operací.

26.5. uvedl prezident ČLT Si Ťin-pching: "Vědomě se připravovat na horší vývoj, zvyšovat vojenskou připravenost, včas a účinně se připravit na všechny druhy složitých situací, rozhodnou obranu naši suverenity, bezpečnosti a zájmů rozvoje státu."

Vojenská konfrontace v Tchajwanském průlivu se může stát realitou a nabýt nebezpečnější formu, než předcházející krize v letech 1954-55, 1958 a 1995-96. V prvních dvou krizích vysílaly USA k čínským břehům nejen letadlové lodě, ale předpokládaly i nasazení nukleárních zbraní.

Podobný scénář je nyní projednáván i v Pentagonu a na generálním štábu Čínské lidové osvobozenecké armády.

Při tom nemusí jít pouze o použití amerických nukleárních zbraní, ale i tchajwanských.

"Jaderné zbraně nejsou, ale my je použijeme"

Washington zradil Tchaj wan kvůli navázání diplomatických styků s ČLR. Na Tchaj wanu se projevil tento čin, jako válečný akt. Tím ztratila i platnost "Smlouva o vzájemné obraně" z padesátých let, zabezpečující "jaderný deštník". Tento dokument měl však pochybnou platnost, protože byl schválen pouze Kongresem. Na ostrově byly uzavřeny všechny americké základny, včetně základny v Tajnanu, kde byly do roku 1974 dislokovány letouna F-4 s jadernými pumami. Tchaj wan se musil spolehnout na vlastní ozbrojené síly. USA mu však dodaly dostatek zbraní a bojové techniky. Místo letounů F-4 byly dodány stíhací letouny F-5A a F-5E.

Kompensace pokračovaly po celou dobu čínsko-amerického sňatku z rozumu, nehledě na protesty čínské vlády.

Bez mlčenlivého souhlasu se neobešel ani jaderný program, který "potají" realizovala tchajwanská vláda. Nepřekážela jí ani "Smlouva o nešíření jaderných zbraní". Nyní je Tchaj wan považován za "prahovou" jadernou velmoc, stejně jako Izrael a KLDR. Program byl rozvíjen od roku 1967 na bázi Čšunšanského institutu vědy a techniky. Nejdříve byl zakoupen výzkumný reaktor v Kanadě, USA dodaly nízko obohacené plutonium. Vše proběhlo pod krytím výzkumu civilního energetického programu. V sedmdesátých létech proběhlo obohacování plutonia za použití těžkovodních reaktorů. Vojenský program byl odhalen inspektory "Agentury pro atomovou energii - IAAE" a v roce 1976 byl oficiálně zakázán. Podle údajů světových rozvědek a hlavně agenta USA - plukovníka Čan Saň-i, který byl na Tchaj wanu náměstkem ředitele Institutu jaderných výzkumů a který utekl v roce 1987 do USA, byla již některá zařízení připravena ke zkouškám. Údajně mohl Tchaj wan za 1- 2 roky dospět k výrobě jaderné pumy. V době raketových střeleb přes Tchajwanský průliv v létech 1985-86 chtěla tchajwanská vláda obnovit program. Neměla však dostatečnou podporu. Oficiálně nyní Tchaj wan dodržuje "Smlouvu o nešíření". Má však dostatek financí a ovládá přední technologie, které mu dovolují rychle vytvořit jaderné zbraně. Šest jaderných elektráren produkuje dostatek plutonia. Na dotazy k tomu odpovídají jeho diplomaté slovy Goldy Majerové: "Jaderné zbraně nemáme, ale pokud bude potřeba, použijeme je."

Ostrov vlastní dostatek stíhacích bombardérů, které mohou pumy dopravit do ČLR. Kromě toho vlastní nadzvukové i křídlaté rakety. Nejmodernější druhy zbraní a bojové techniky dodávají Tchaj wanu po celá desetiletí USA, bez ohledu na dohody s ČLR. Mezi nimi jsou bojová plavidla, letouny, rakety i tanky. V loňském roce dodaly USA tanky za 2,2 miliardy USD a modernizované letouny F-16 za 8 miliard USD. Letos má být dodáno 18 těžkých torpéd MK-48 mod 6 za 180 milionů USD. Válečný potenciál Tchaj wanu je dostatečně impozantní a to i bez vlastních jaderných zbraní. V případě přerušení diplomatických styků USA s ČLR a vyhlášení Tchaj wanu za suverénní stát je evidentní, že se jaderné zbraně okamžitě najdou. Nemusí to však stačit na to, aby snesl lekci od ČLR.

Úspěšná provokace i omezeného rozsahu, bez jaderných zbraní, však plně uspokojí USA. Zabrzdila by čínskou ekonomiku a zkomplikovala mezinárodní postavení ČLR ve světě. Hlavní je však to, že by konflikt mohl vést k přesunutí, nebo zrušení letošních prezidentských voleb v USA. Trumpovi souputníci již zkoumají půdu a snaží se hledat záminky pro takový protiústavní postup.

Osud Tchaj wanu nevzrušuje politiky Bílého domu. Tchaj wan, dislokovaný nedaleko od nejrozvinutějších provincií ČLR se může stát ideálním místem pro americké rakety středního a krátkého dosahu, odpalované proti ČLR.

Paralelně s přerušením diplomatických styků s ČLR, mohou USA učinit několik seriózních kroků. Především využít bod o garancích národní bezpečnosti a přijmout dokument o uznání "Čínské republiky". Pak otevřít na ostrově rozsáhlé velvyslanectví a rozšířit "Institut americko-tchajwanských vztahů", který již nyní plní mnohé funkce velvyslanectví - dokonce je chráněn příslušníky námořní pěchoty USA. Nakonec vrátit bojová plavidla ne dříve opuštěné základny.

USA počítají s tím, že ČLR nebude riskovat napadení ostrova, který by se vrátil pod jaderný deštník USA, zalekne se zaútočit na objekty obsazené americkou armádou a diplomaty.

Americká administrativa si tak může splnit několik úkolů. Zůstat u moci alespoň další období. Poškodit mezinárodní prestiž ČLR a reputaci jejího prezidenta ve vnitřní politice, včetně realizace plánu splnění čínské snu renezance čínského národa.

Zvítězit tak bez jediného výstřelu v bitvě studené války proti ČLR - alespoň v její první etapě.

Překlad: Karel Kluz

Autor: Jurij Tavrovskij (Izborskij Klub)