Běloruská fronta zůstane hlavní frontou útoku proti Rusku

Podrobnosti

Vytvořeno 11. 3. 2021

Twitter

Hlavní úder Západu proti Rusku v roce 2021 bude veden přes Bělorusko

S peripetiemi volby nového prezidenta v USA byl zatlačen do pozadí vývoj "barevné revoluce" v Bělorusku. Informace, lépe řečeno dezinformace, utichly, ale zejména v Bělorusku má, podle názorů "světových vůdců" a válečných štváčů z NATO, vzniknout "nová bouře", která má napadnout údajné protivníky na východě. V současnosti by neměla být hlavní hrozbou pro Rusko ofenziva ze směru, kde ji ruská vláda očekává (Ukrajina), ale z nejkratšího směru, tedy hranice s Polskem - Minsk - Moskva.

Role tohoto směru při "přetížení" nebo "vyčerpání" Ruska byla stanovena ve speciální strategii zpracované společností RAND (Research and Development Corporation) na objednávku Pentagonu v roce 2019 (Extending Russia Computing from Advantageous Ground). K tomu,  aby američtí stratégové změnili politiku Běloruska ve svůj prospěch, zformulovali dva alternativní přístupy.

-Plán A

Důsledně podporovat běloruskou opozici, usilovat o odstranění dlouhodobého "diktátora" Běloruska a podporovat liberalizaci až po změnu stávajícího systému v zemi. Bylo zdůrazněno, že "zbavení Ruska jediného skutečného spojence by bezpochyby bylo zjevným geopolitickým a ideologickým vítězstvím Západu". I kdyby úsilí USA o podporu běloruské opozice nepřineslo požadovaný výsledek, samotné provedení takové kampaně by poškodilo ruské vůdce, uvalilo by na Rusko další břemeno a přispělo k posílení vnitřní opozice.

-Plán B

USA by se zároveň mohly vydat i jinou cestou, "uklidňovat opozici" a poskytovat ekonomickou pomoc "Lukašenkovu režimu" výměnou za "užší vazby" se Spojenými státy. Jinými slovy, pokud by souhlasil s podřízením Washingtonu, běloruská opozice by to nemohla odmítnout. "Možná," zdůrazňuje studie  "by to bylo ještě racionálnější."

V této době je považováno za příliš riskantní stanovit úkol přímé změny režimu v Minsku a změny jeho geopolitické orientace s ohledem na nevyhnutelné "absolutní odmítnutí" Ruska a slabost běloruské opozice. Byla přijata linie, která měla zapojit Lukašenka do hry, která mu měla být vnucena a současně hledala jeho náhradu v řadách jeho vlastních spolupracovníků. V období roku 2019 a po významnou část roku 2020 byl v Bělorusku realizován "plán B" společnosti RAND. V hlavních centrech pro provádění tohoto plánu - v amerických nadacích "CEPA" a v "Nadaci Jamestown" - ji cynicky nazvali "Hry s Lukášem". Je zajímavé, že dnes obě organizace náhle nějak ztratily svůj dřívější zájem o Bělorusko. Zmizely články, kontakty s běloruskými kolegy se zastavily, ze zaměstnanců těchto fondů zmizeli i odborníci a bývalí politici jako generál Ben Hodges, který nedávno "obléhal" Minsk, se setkal s A. Lukašenkem a ujistili ho o přátelství a respektu. Je to jednoduché. Pod vlivem bouřlivých událostí v zemi i ve světě se strategie změnila. "Plán B" je vyhozen na skládku, realizuje se "plán A". Zdroje bývalých "ideových center" stačily pouze na intriky, nikoli však na změnu režimu.

K organizování akcí ve větším měřítku byla zapotřebí větší a vlivnější organizace. Podle všeho to je "Atlantická rada" (Atlantic Council), ve které se od roku 2021 soustřeďují  ideologické síly, které se na koncepční úrovni podílejí na přípravě plánů destabilizace Běloruska. Nově vytvořená skupina zahrnuje zejména odborníky se zkušenostmi s prováděním "barevných revolucí" v Gruzii a na Ukrajině. "Atlantická rada" je formálně prezentována jako nezisková organizace, ale ve skutečnosti se jedná o polooficiálního prostředníka mezi státem a americkou odbornou komunitou, člena Asociace NATO, financována mnoha západními zeměmi. Kromě Ameriky spravuje deset regionálních center v Evropě.

Koncem ledna - začátkem února 2021 uspořádala "Atlantická rada" několikadenní "vědeckou a praktickou" konferenci o Bělorusku, která navrhla nové koncepční základy a praktické kroky Západu k této zemi v blízké budoucnosti. Vypadá to, že se jedná o náhradu předchozích teorii společností RAND, CEPA a The Jamestown Foundation. Diskuse byla vedena ke zprávě "Nové příležitosti pro Joe Bidena v Bělorusku", kterou předložili Anders Aslund, Melinda Haring, John Herbst (bývalý velvyslanec USA na Ukrajině) a Alexander Vershbow (bývalý velvyslanec USA v Rusku a zástupce generálního tajemníka NATO). Podle autorů "je zpráva pečlivě zkoumána v nejvyšších kruzích". Všestrannou podporu autoři očekávají od "osnovatelky barevných revolucí" Victorie Nulandové, která se vrátila na ministerstvo zahraničí. Diskuse o projektu se zúčastnil také známý kurátor mnoha "barevných revolucí" v Eurasii, náměstek ministra zahraničí George Kent. Hlavní poselství této zprávy je cynicky jednoduché a jasné: "Záměrem Západu je, aby se v budoucnu stalo Bělorusko jeho vlastním."

Západ již nebude "koketovat s režimem", plánuje ho změnit. Autoři již zaslali ke schválení prezidentovi J. Bidenovi sankční seznam "stovek běloruských úředníků" a společností sloužících "Lukašenkovým osobním financím". Předpokládá se, že USA by se měly k Lukašenkovi chovat "jako k bývalému prezidentovi Běloruska". Pro zachování oficiálních vztahů s touto republikou se navrhuje zcela exotické schéma, jaké v diplomatické historii nemá obdoby. Julie Fischerová, americká velvyslankyně v zemi, má převzít svůj post v Minsku, nikoli však předat pověřovací listiny Alexandru Lukašenkovi. "V závislosti na situaci by měla navštívit Vilnius" (zjevně proto, aby předala své pověřovací listiny Tichanovské nebo někomu jinému, koho považují USA za vhodného.

Je zdůrazněno, že v zájmu dosažení úspěchu v Bělorusku pro síly jim věrné a pro stažení země "z oběžné dráhy Ruska" musí Spojené státy jednat "citlivě, ale jasně". Biden podle autorů "má historickou příležitost" tyto úkoly splnit. V posledních letech "nebyla větší šance než krize v Bělorusku", jak zajistit americké vedení v Evropě. Vzhledem k příležitostem, které se zde otevírají, by se Bělorusko mělo stát nejvyšší prioritou nové administrativy v celém bývalém Sovětském svazu. Zajištění demokratických změn v Bělorusku však "vzhledem k vnitřnímu odporu a rozhodujícímu postavení Moskvy není snadný úkol." Zpráva připouští, že Rusko je i nadále klíčovým geopolitickým hráčem v Bělorusku. Pravděpodobně je potřeba zvážit vojenskou alternativu, která v této situaci "z řady známých důvodů nejsou USA schopny realizovat". Zpráva zároveň uvádí, že čím déle bude v Bělorusku konfrontace pokračovat, tím polarizovanější bude její společnost. To by mohlo vést k tomu, že Moskvě a Lukašenkovi nezbude nic jiného než "brutální represe". Předpokládá se, že pro Bělorusko bude možné zapojení ruské armády, pokud běloruské síly ukážou nerozhodnost, což ale bude mít "odpuzující účinek ve vztazích k Rusku". To pak může vyvolat i nespokojenost v Ruské federaci. Co je pozoruhodné: bez ohledu na to, jakým směrem postup proti Bělorusku experti "Atlantické rady" prosazují, téměř vždy promítnou tuto zkušenost na Rusko. Minsk je vnímán hlavně jako pohodlný "odrazový můstek pro skok" do Ruska. Navrhuje se například uvalit sankce na ruská média a novináře "účastnící se propagandistických kampaní proti běloruskému protestnímu hnutí".

Jezuitská opatření jsou navrhována "k řízení ruské reakce na události v Bělorusku".

1. Bidenova vláda by měla "tajně varovat opozici a prozatím jí poradit, aby se vyhnula jakýmkoli signálům naznačujícím přání vstoupit do Evropské unie nebo NATO".

2. Spolu s Evropskou unií by Bidenova administrativa měla udržovat pravidelný diplomatický dialog s Moskvou a zdůrazňovat, že "současné protestní hnutí má co do činění pouze s domácí běloruskou politikou, nikoli s geopolitikou".

3. Bidenova administrativa by měla dát Moskvě jasně najevo, že "bude čelit dalším sankcím, pokud pošle své bezpečnostní síly (otevřeně nebo skrytě, včetně odeslání vojenské a vojenské techniky) do Běloruska, aby podpořily Lukašenka nebo potlačily protesty v Bělorusku". Co je více zarážející v této strategii zaměřené proti Rusku prostřednictvím "běloruské fronty", je bezkonkurenční drzost nebo dokonce naschvál zakrýt skutečnost, že vývojáři tohoto plánu navrhují "znehybnit Moskvu", vzhledem k tomu, že prý to není těžké. 25. března, v den výročí vyhlášení Běloruské lidové republiky (BNR) v roce 1918, která byla rychle nahrazena sovětským systémem, má země znovu zahájit masové protesty dohodnuté se Západem, na základě všech organizačních příprav realizovaných během zimy. Za hlavní cíl dobytí Běloruska, považují tvůrci "nové běloruské strategie" z "Atlantické rady" organizaci masových protestů proti současné vládě, ale na nové, mnohem propracovanější a finančními zdroji bohatší základně než dosud. Podle jejich odhadů bylo zatím na běloruské protesty v roce 2020 přiděleno jen asi 10 milionů USD. Tyto prostředky byly utraceny a nyní musí Západ poslat mnohem větší částky. Pouze americké ministerstvo zahraničí by podle doporučení mělo přidělit "občanské společnosti" v Bělorusku 200 milionů USD ročně. Nalezení způsobů, jak rychle poskytnout americkou pomoc a předat ji těm, kteří ji potřebují, je "jednou z nejvýznamnějších výzev pro Bidenovu administrativu," uvádí se ve zprávě "Atlantické rady". Digitální kryptoměny, jako jsou bitcoiny, jsou považovány za nejlepší způsob, jak toho dosáhnout. Není to také důvod proto, že nyní rychle rostou jejich ceny, že je nutné jich vrhnout co nejvíce do Běloruska a Ruska?

"Atlantická rada" zveřejňuje pro své četné klienty - státní a obchodní struktury informace o tom, jak a na koho v Bělorusku by měly být směrovány potřebné finanční zdroje v očekávání nadcházejících událostí. Mezi žádoucími příjemci je zejména asi 20 kreativních a profesionálních "solidárních" nadací od hudebníků, umělců a sportovců až po lékaře, politické vědce a právníky ("tvůrce společenského vědomí"). V roce 2021 by všechny tyto fondy měly zajistit, aby převážně spontánní protesty roku 2020 přerostly ve strukturované a dobře organizované masové hnutí po vzoru polského hnutí Solidarita v 80. letech. "Atlantická rada" konstatuje, že Navalného příznivci začínají v Rusku používat stejnou taktiku. Podle odborníků z "Atlantické rady" "Lukašenko a Kreml" údajně "ztratili iniciativu". Agendu dne "určuje opozice".

Navrhuje se výrazně zvýšit vnější propagandistický tlak na Bělorusko. Kongresu USA se doporučuje zdvojnásobit rozpočet běloruské služby "Radio Free Europe/Radio Liberty", na kterou dohlíží Americká agentura pro globální média (USAGM). Hodnocení "Atlantické rady" týkající se akcí běloruské opozice a protiopatření oficiálního Minsku z hlediska technologie a účinnosti, jsou kuriózní. Zájem profesionálního manipulátora je citelný. "Celoběloruské lidové shromáždění" konané ve dnech 11. - 12. února je tedy pro Atlantisty charakteristické jako tvrdá "novosovětská retro-událost" která i podle toho vypadala. Manipulátoři věří, že "politických změn v autoritářských režimech lze dosáhnout kombinací interních a externích her nejen s elitami, ale také na ulicích".

Proti "Celoběloruskému lidovému shromáždění" je potřeba postavit "kreativní a inovační akce" ve prospěch běloruské opozice, které se budou konat v rámci "Dne Běloruska" v různých městech Ameriky a Evropy. Mezi nimi je vypuštění dronu nesoucího bílo-červeno-bílou vlajku v Kyjevě, osvětlení ve stejných barvách fasád budov a mraků v Tallinnu a Rize, průvod nesoucí obří vlajku v bílo-červeno-bílých barvách v centru Gdaňsku. A zde nesmíme hovořit o "kreativitě", ale o agresivní provokaci: vyvěsit některé státní symboly, používané ve vnitropolitickém boji v jiné zemi je přímým zásahem do vnitřních záležitostí této země a útokem na její suverenitu. U Polska to vypadá obzvláště cynicky, vyvěšení vlajky bílo-červeno-bílé vlajky se týká období pobytu Běloruska pod polskou nadvládou a lze jej kvalifikovat jako projev územních nároků.

Velmi masivní a rozšířená distribuce bílo-červeno-bílých vlajek není zdaleka náhodná. Například na nedávných protestních shromážděních v Moskvě nebyly ukrajinské vlajky vůbec viditelné, i když jich bývalo hojně, ale sem tam se mihly transparenty běloruské opozice. Logika je jednoduchá. To, co se děje na Ukrajině, vypadá pro mnohé odpudivě, ale u Běloruska tomu tak není. USA chtějí spojit běloruské protestující s ruskou opozicí, protože vidí jejich vzájemnou blízkost. "Atlantická rada" otevřeně diskutuje o "synergii protivládních demonstrací" v Rusku a Bělorusku a poukazuje na to, že ruská mládež od "Chabarovska do Moskvy" údajně ochotně přijímá všechny symboly, metody a slogany demonstrantů, kteří protestovali v ulicích běloruských měst, až po "Živé Bělorusko!" ...Chtějí říci: "Současné nepokoje v obou zemích vážně omezí schopnost Ruska kontrolovat výsledek krize v Bělorusku." "Atlantická rada" považuje finanční problémy Běloruska za důležitou páku nátlaku na Lukašenka, aby ho donutili opustit úřad. Republika potřebuje od zahraničních finančních institucí získat 6 miliard USD na pokrytí schodku běžných plateb a na pokrytí dluhů za služby v roce 2021. Kolektivní Západ volá po bojkotu poskytnutí těchto financí. Zpráva s rozhořčením konstatuje: "Je překvapivé, že v červnu 2020 získalo Bělorusko prodejem eurobondů na mezinárodních finančních trzích 1,25 miliardy USD." Předpokládá se, že Moskva je v této situaci jediná, která může Minsku pomoci, ale pouze prodejem důležitých běloruských státních aktiv ruským společnostem. V této situaci navrhovatelé nové strategie navrhují, aby Spojené státy upustily od předchozí praxe uvalení sankcí na běloruské podniky, aby neodcizily lidi od sebe samých, ale aby se zcela soustředily na ty ruské společnosti a oligarchy, kteří se budou snažit vstoupit do ekonomiky Běloruska. Mezi nimi jsou ruské státní ropné společnosti, Uralchem, Uralkalij a další

"Atlantická rada" vyjadřuje znepokojení nad rusko-běloruskou vojenskou spoluprací v roce 2021, jejíž plánovaný objem je údajně větší než ve všech předchozích letech. Cílem této činnosti je podle odborníků "rady" "postupná anexe" Běloruska a vytvoření stálé ruské vojenské základny na jeho území. Minsk směřuje k vojenskému sblížení s Moskvou kvůli protestům inspirovaným Západem, což podle nich zcela mění celkovou rovnováhu bezpečnosti na východním křídle NATO. Zdá se, že závěr sám o sobě naznačuje, že je pro Rusko nerentabilní podporovat běloruskou opozici. Na rozdíl od logiky věci je však závěr opačný: protože "tato vojenská aktivita je prý v rozporu se zájmy občanské společnosti a demokratické budoucnosti" Ruska a Běloruska, protesty by neměly být omezovány, ale naopak by měly být stimulovány .

Zvláštní role je přidělena dříve vytvořené tajné organizaci BYPOL v Polsku, která je údajně složená z bývalých důstojníků běloruské armády, útvarů tajných služeb a ministerstva vnitra. Mezi její úkoly patří především oslovení současných zaměstnanců těchto organizací s cílem přesvědčit je, aby se postavili na stranu opozice a nabídnout jim "odchod do zahraničí". Díky projektu BYPOLu Bělorusko údajně opustilo více než 30 bezpečnostních pracovníků. Hlavní trasy emigrace vedou přes Polsko a Ukrajinu. Pravděpodobně v březnu, před zahájením nových vln protestů v Bělorusku, se bude konat summit NATO, na kterém se bude alianci poprvé představovat nový americký prezident Joe Biden a jeho administrativa. Litevský prezident Gitanas Nauseda vyjádřil přesvědčení, že na tomto summitu "budou řešeny problémy vztahů k Bělorusku a velmi jasně definováno chování Ruska". Následující měsíce budou rozhodující pro osud běloruského lidu. Stanou se lidé objektem a obětí manipulátorů zvenčí? Unikne lid zrádným nástrahám historie? To bude záviset na moudrosti vůdců a obyčejných lidí. Poučení z historie bylo na Západě zohledněno. "Přechod přes Němen" nezačne v létě, ale dříve. K vyvrcholení by mělo dojít před volbami do Státní Dumy v září 2021.

Dmitrij Minin

www fondsk.ru

24.2.2021

Alexandr Lukašenko - V Bělorusku nejsou a nikdy nebudou oligarchové

"Jednota, rozvoj, nezávislost "- podle tohoto hesla se v Minsku konalo VI Celoběloruské lidové shromáždění. Dvoudenního fóra, které se konalo v hlavním paláci republiky, se zúčastnilo 2,7 tisíce lidí. Při zahájení akce, kterému předcházely dialogy  v regionálních skupinách, A. Lukašenko vyzval delegáty, aby otevřeně a čestně hovořili o naléhavých problémech a způsobech jejich řešení. Účastníkům zastupujícím pracovní kolektivy, odbory, veřejné organizace a místní rady poslanců byl navržen program sociálně-ekonomického rozvoje země na období 2021-2025 a hlavní směry jejího dalšího sociálně-politického rozvoje. Prezident ve svém projevu poznamenal, že Běloruská republika dnes prochází velmi vážným a kritickým obdobím, srovnatelným s rozpadem Sovětského svazu a jeho důsledky.

I přes uměle, vnějšími silami vytvořené politické napětí ve společnosti, stát odolal, řekl A. Lukašenko. Moderátoři pouličních aktivit, podporovaní a financování vnějšími silami, jsou dobře známí. Není možné nebrat v úvahu změnu generací a související konkurenci světových názorů, nesoulad pozic v mnoha otázkách života a organizace - od ekonomiky po výchovu dětí. Vzniklé rozpory lze vyřešit pouze spoléháním se na moudrost a zkušenosti starší generace. Prezident nastínil řadu úkolů, včetně zvýšení efektivity veřejné správy, zajištění nové úrovně komunikace mezi úřady a společností, vytváření podmínek pro uvolnění potenciálu člověka, realizace jeho schopností, zajištění vysoce kvalitního ekonomického růstu založeného na iniciativě, inovacích a moderním managementu. Je také nutné určit aktuální a dlouhodobé priority stavu ve vnějších vztazích.

Nedávné události potvrdily zvláštní význam bělorusko-ruských vztahů. Podpora Ruské federace měla zásadní význam a nebyla to pouze pomoc současné vlády, ale pomoc bratrskému státu v podmínkách současných i budoucích globálních transformací. "Dokud stojíme bok po boku, nikdo nás nepoloží na kolena ani nezlomí... Pouze jednotní zachováme stabilitu našich zemí. Mírová a stabilní budoucnost regionu závisí na vazbě mezi Běloruskem a Ruskem", poznamenal prezident. Rovné podmínky pro občany obou zemí již byly vytvořeny: volný pohyb, integrace důchodů, vzdělání a lékařská péče, absence dvojího zdanění. Nyní zbývá přivést na tuto úroveň ekonomiku. Kámen úrazu je ve stejných podmínkách řízení, spotřeby energie, přístupu na trhy, účasti na veřejných zakázkách a využívání finančních nástrojů. "Bělorusko jednalo a bude i nadále prosazovat ekonomickou integraci v postsovětském prostoru, a to jak v dvoustranném, tak v mnohostranném formátu," uvedl prezident s tím, že unie Běloruska a Ruska se liší od spolupráce v "Euroasijskem ekonomickém společenství" a SNS, hlubší integrací v jiných oblastech, včetně politiky a obrany. Podle nejnovějších sociologických studií je více než 70% Bělorusů pro integraci s Ruskem. Tento proces předpokládá úplné zachování suverenity obou zemí bez vytváření nových nadnárodních orgánů. A i v tomto formátu lze v integraci podniknout obrovské kroky.

"Úkolem státu je vytvořit takové podmínky pro interakci mezi sociálními skupinami tak, aby byly přijaty všemi a vnímány jako spravedlivé. Je to spravedlnost, jako základ sociální smlouvy, která se musí promítnout do ústavy", zdůraznil A. Lukašenko. Podle něj se zájmy Bělorusů stanou prioritou hospodářské politiky. "Sociální stát je naší trvalou národní značkou." Donedávna byla zásada rovného a rovnoměrného rozdělování dávek plně realizována podle poptávky společnosti po zárukách státu. Tato logika je postavena na základech tak důležitých institucí, jako je solidární důchodový systém, bezplatná zdravotní péče a vzdělávání pro každého, podpora velkých rodin a dalších kategorií populace," poznamenal prezident. Za posledních pět let se příjem obyvatel v reálném vyjádření zvýšil o 15%, průměrný plat překročil ekvivalent 500 USD. Možná to není nic moc, ale kromě těchto peněžních příjmů mají běloruští občané sociální podporu, kterou mají nejen sousedé, ale také mnoho zemí, které tvrdí, že jsou rozvinuty: výhody pro bydlení a komunální služby, dopravu a školní stravování, bezplatné vzdělávání a zdravotnictví.

A. Lukašenko hovořil o vyhlídkách na růst mezd v zemi, včetně příjmů zaměstnanců veřejného sektoru. Doposud zemědělství, sféra sociálních a bytových a komunálních služeb a určité kategorie státních zaměstnanců z hlediska výše mezd zaostávají. Stát tyto problémy vidí a pracuje na jejich řešení. V příštích pěti letech příjmy občanů výrazně vzrostou. Prezident si všiml důležitosti vytváření nových průmyslových odvětví a pracovních míst, růstu investic do rozvoje různých průmyslových odvětví a předložil návrhy na zlepšení důchodového systému. Zavádí se program "3 + 3": zaměstnanec převede na svůj osobní důchodový účet až 3% ze mzdy, zaměstnavatel přidá stejnou částku. A. Lukašenko zdůraznil, že v Bělorusku neexistují a nikdy nebudou oligarchové. Mezi chudými a bohatými by neměl být velký rozdíl, protože to povede ke katastrofě. Prezident poznamenal, že pro běloruskou ekonomiku předpovídali hospodářský kolaps. Ve skutečnosti byl pokles HDP na konci roku 2020 nižší než 1%. U klíčových parametrů je zachována úroveň roku 2019. A. Lukašenko reagoval na kritiku, že běloruská ekonomika údajně ztuhla ve vývoji: "Nejprve se změnila její struktura, objevila se a rozvinula nová průmyslová odvětví, podíl nestátního sektoru vzrostl na 50%. Zadruhé byla provedena rozsáhlá modernizace tradičních výrobních zařízení, nyní probíhají práce na zajištění maximální návratnosti investic. Ekonomika netoleruje revoluce a šarlatánství. Neměla by být žádná obava. Je nutné se vyvíjet evolučně."

Prezident se domnívá, že je nutné rozvíjet průmyslová odvětví, v nichž má Bělorusko kompetentní odborníky. Plány na příští pětiletý plán zahrnují vytvoření velkých průmyslových klastrů. Modernizace dvou rafinérií se blíží ke konci. V kosmickém průmyslu, vojensko-průmyslovém komplexu, biochemii a elektrické dopravě se zavádějí moderní technologie. Byla zahájena výroba osobních automobilů. Podíl běloruských léků na domácím trhu je přes 50%, cíl je 70-75%. Prezident zdůraznil, že tradiční průmyslová odvětví a průmyslová odvětví v Bělorusku zůstanou zachována. Po rozpadu SSSR nebylo v zemi nic uzavřeno, moc se snaží podporovat i nerentabilní podniky. V novém pětiletém plánu bude zvláštní pozornost věnována substituci dovozu. Plánuje se zvládnout výrobu asi 300 druhů zboží nahrazujícího dovoz. Prezident považuje využívání místních surovin za vážnou páku ekonomické bezpečnosti: dřevo, len, kůže, rašelina. V nových továrnách na papír, karton, pelety a nábytek je nutné zajistit minimálně 25% růstu celého odvětví v zemi po dobu pěti let a roční vývoz ve výši 4 miliard USD do roku 2025. V Minsku a regionálních centrech budou na nevyužitých plochách státních podniků vytvořeny technologické parky. V malých městech a na venkově budou vypracovány projekty na zpracování místních zdrojů. Bude pokračovat politika zvyšování atraktivity života a práce mimo hlavní město a regionální centra. Plány zahrnují rozvoj 11 velkých měst: Borisov, Molodečno, Baranoviči, Bobrujsk, Polock atd. Na konci pětiletého období by mělo být dosáhnout  zpracování sekundárních zdrojů alespoň 50%. Na tom je založeno oběhové hospodářství. Zemědělství významně přispívá k hospodářství země. Republika spolehlivě zajišťuje svou potravinovou bezpečnost i v obtížných podmínkách spojených s pandemií. Podle prezidenta je nutné zavést nové adaptivní zemědělské systémy a technologické postupy, poskytnout zemědělským organizacím spolehlivé vybavení a prohloubit spolupráci v zemědělství. "Především by rolníci měli vydělávat na zemědělských produktech, a neživit zprostředkovatele, obchodní sítě a další." To je velmi důležité i pro průmysl. Odstraňte zcela mediaci!

Prezident hovořil i o budování politických stran. Domnívá se, že je třeba postupovat zvolna a společnost by měla být zralá na určité změny, včetně voleb kandidátů dle seznamů stran. Podle nedávného rozsáhlého sociologického průzkumu je úroveň důvěry lidí ve strany pouze 3-6%. V zemi funguje pouze několik registrovaných stran. Během první poloviny roku budou znovu zaregistrovány. Do konce roku 2021 bude připraven návrh nové ústavy, který bude po projednání předložen k referendu naplánovanému na prosinec až leden příštího roku. Bylo navrženo, aby se z běloruského lidového shromáždění stal ústavní orgán s určitými pravomocemi, který by se měl stát stabilizátorem pro přechodné období. Bude zmocněn určovat strategii rozvoje společnosti: svrchovanost, nezávislost, obranu, bojovou připravenost atd. Bez zasahování do vedoucích, výkonných funkcí ve státě. To bude věcí úřadů a hlavy státu. Ústavní soud Běloruska podpořil iniciativu udělit lidovému shromáždění status ústavního orgánu.

"Studoval jsem marxismus-leninismus a Lenin řekl: moc nelze udržet roztaženýma  rukama." Síla není hračka, není to hadr, jak tomu bylo po rozpadu Sovětského svazu. Jakmile bychom Gorbačova vyhnali, zachránili bychom zemi. Ale víte, kdo stál na čele země ... Síla není hadr. Ležel na zemi a oni si o ni otírali nohy. Postavil jsem tuto zemi co nejlépe ... A nevzdám se výsměchu, ať už jsem u moci, nebo ne," řekl A. Lukašenko. Premiér R. Golovčenko hovořil podrobněji o ustanoveních programu sociálně-ekonomického rozvoje země na pětileté období. Na fóru mohli vystoupit nejen zástupci a příznivci současné vlády, ale také bývalá prezidentská kandidátka A. Kanopackaja, vedoucí registrovaného "Kulatého stolu demokratických sil" Y. Voskresenskij, předseda Liberálně demokratické strany O. Gaidukjevič a ostatní. Na základě výsledků lidové rady bylo přijato usnesení.

Pravda 16.2.2021

Sergej Griškevič

Překlad KK

• < Předchozí
• Další >