Co nám o Kubě neříkají

Podrobnosti

Vytvořeno 22. 7. 2021

Twitter

Dezinformace, podvody a manipulace se snaží zvrátit scénáře, vytvořené v amerických laboratořích, na sociální nepokoje. O Kubě nebylo řečeno mnohé, ale tohle je nepochybně zásadní.

Informační válka ve starém stylu, již zažíváme v těchto týdnech proti Kubě, nezačala s Bidenem. USA od roku 2017 nepřetržitě a nepřesně mluví o sociálním výbuchu na Kubě, se svým kouzelným řešením, „humanitární intervencí“. Ve stejné době Trump pokročil ve svých litaniích o přidání dalších sankcí ke blokádě, abych byla přesná o 243, jež současná americká vláda zachovává beze změny.

Přátelé Luise Almagra, generálního tajemníka OAS (Organizace amerických států) a floridského kongresmana, mezi focením selfie s těmi nejodpornějšími fašisty krajní pravice, zahájili v únoru 2020 kampaň na sociálních sítích s názvem „Krize na Kubě: Represe, hlad a koronavirus“. V tu chvíli nebyl na ostrově jediný případ Covid-19. Nebyl ani nedostatek, jako je tomu nyní, potravin nebo léků. A to i přes následné rány do financí, tlak na banky, pronásledování lodí s ropou, náhlé zrušení převodů, zrušení pravidelných letů ze Spojených států a mnoho dalších. Jak se nedávno vyjádřil kubánský spisovatel René Vázquez Díaz, představte si armádu amerických vládních činitelů, kteří od roku 1960 neúnavně pracují na tom, aby kubánské děti, senioři a nemocní, ženy a muži trpěli nevýslovným utrpením v malé zemi, která nikdy nenapadla svého kata. Představte si obrovský počet amerických vládních úředníků, kteří dnes více než kdy jindy pokračují ve své každodenní práci.

Představte si na okamžik cenu této širokospektrální války, která probíhá v kyberprostoru. Spojují a sdílejí informace se všemi svými agenty, kteří pracují v „reálném čase“, aby zajistili, že sociální nepokoje přejdou ze slibného potenciálu v něco, co se zdá věrohodné. To probíhá bez zmínky o ruce, která tou kolébkou otřásla. A samozřejmě bez odhalení, že většina Kubánců se protestů neúčastnila a nepřijme v žádném případě „humanitární intervenci“ ani bomby a mariňáky, které ji doprovázejí.

Když kubánská vláda vyzvala lid, aby bránil svou revoluci, tak byl dán na sociálních sítích a mezinárodních médiích signál, vytvořit z prezidenta Miguela Díaze-Canela zločince. Zapomněli zmínit, že prezident nevyzval armádu, aby střílela po občanech nebo způsobovala oční zranění nebo používala elektrické obušky a vodní nádrže s kyselinou, slzným plynem nebo jinou zbraní. Většina na Kubě ví, kdo je skutečným zločincem v tomto příběhu.

A lidé vyšli bránit revoluci ještě dřív, než Diaz-Canel v neděli odpoledne vysvětlil, co se děje a vyzval ke klidu uprostřed bombardování oceánem toxických informací a falešných zpráv všeho druhu na sociálních sítích. Jen jeden malý příklad, zpráva, kterou tento týden ve španělštině přinesla CNN, představila demonstraci podpory revoluce ze strany pracovníků ministerstva hospodářství v Havaně, jako by šlo o protivládní protest. Aby to bylo realističtější, přidali píseň „Libertad“ od miamského byznysmena Emilia Estefana.

Co běžné sdělovací prostředky také ve svých zprávách vynechávají je, že je doložena účast floridských společností a internetových stránek na organizaci této kampaně, která je financovaná americkou vládou. Objevily se také komplexní zprávy o použití velkých dat a nejmodernějších systémů umělé inteligence proti ostrovu, podobných těm, které dříve použili k ospravedlnění převratu v Bolívii. Analytici také zdokumentovali existenci digitálních kybernetických jednotek, které koordinují akce na sociálních médiích a využívají počítačové zpravodajské systémy k vytvoření hlučné komnaty ozvěn proti kubánské vládě. Ale o tom všem se jaksi nemluvilo.

Španělský badatel Julián Macías Tovar ukázal, jak se tito kybernetičtí vojáci organizují na Twitteru, zesilují miliony zpráv a dávají instrukce pro koordinované obtěžování influencerů, aby zesílili hashtag #SOSCuba. Použitá taktika, typická pro kybernetickou operaci, měla vytvořit umělou iluzi rozsáhlého konsensu proti kubánské vládě. Jde o pečlivě naplánovanou operaci provedenou hrubou silou na sociálních platformách, která spojuje všechny rysy nepravidelné či hybridní války amerického designu v internetové době, na základě téměř 20 let praxe.

V roce 2003 vyhlásilo americké ministerstvo obrany kyberprostor za nové území k dobytí. Definovalo operace Válčení zaměřeného na sítě neboli kyberválky, označované jako „vedení a příprava k provádění vojenských operací v souladu se zásadami týkajícími se informací. Znamená to narušit, ne-li zničit informační a komunikační systémy, široce definované, aby zahrnovaly i vojenskou kulturu, na níž protivník spoléhá při vlastním »rozpoznání«: kdo je, kde je, co může udělat, kdy to můžete udělat, proč bojuje, jakým hrozbám má čelit jako první atd.“ Dezinformace, podvody a manipulace se snaží proměnit scénáře vytvořené v amerických laboratořích ve společenský neklid. Také dělají z diváků spolupachatele zločinu proti milionům Kubánců. O Kubě se mnoho věcí neříká, ale tato je bezpochyby klíčová.

Rosa Miriam Elizalde, 17. července 2021  

Rosa Miriam Elizalde je kubánská novinářka a zakladatelka stránky Cubadebate. Je místopředsedkyní Svazu kubánských novinářů (UPEC) a latinskoamerické federace novinářů (FELAP). Je autorkou nebo spoluautorkou několika knih, mimo jiné Jineteros en la Habana a Our Chavez. Několikrát obdržela za pozoruhodnou, vyjímečnou práci Národní cenu Juana Gualberta Gómeze. Teď je každotýdenní sloupkařkou listu La Jornada z Mexico City.

Tento článek poprvé vyšel v La Jornada.

https://www.portside.org/2021-07-17/what-they-dont-say-about-cuba

Z levicového amerického portálu PORTSIDE přeložil VS

• < Předchozí
• Další >