Vše se učíme porovnáním

Podrobnosti

Vytvořeno 15. 8. 2021

Twitter

Přebíráme text z webu colonelcassad s pohledem na poslední události v Afghánistánu z perspektivy afghánské revoluce a pomoci sovětských internacionalistů v 70. a 80. letech. Proti těm stála reakce bohatě podporovaná imperialismem, z které vzešel právě Taliban.

Z hlediska ČR, téměř 20 let (téměř stejně, jako členství ČR v NATO) trvalo, než se naplno projevilo neživotaschopnost toho, co imperialismus do země přináší. Nyní se prokázalo, že američany a NATO dovezený politický systém nedokázal získat jakoukoliv sociální základnu a hroutí se okamžitě po odchodu interventů. Armáda ČR se mezitím naučila zabíjet, a jak vychází na povrch, i mučit Afghánce. Podle sociálnědemokratického ministra Kulhánka se "ukazuje, že nedávným vývojem byli zaskočeni všichni spojenci." Podporovatelé této imperialistické mise na české buržoazní pravici i na tzv. levici (včetně Miloše Zemana a Andreje Babiše) dostali materiální důkaz své porážky. Do poslední chvíle obhajovali přítomnost Armády ČR, než americký vládce zavelel k ústupu a po něm automaticky došlo i ke stažení všech armád NATO. Znovu se ukázalo, že NATO je pouze nástroj amerických zájmů.

V jiném světle vystupuje také Afghánská demokratická republika, která podstupovala ostrý třídní boj s velkostatkáři, náboženskou reakcí, vyzbrojovanou a podporovanou imperialismem, trpící samozřejmě také kontrarevolucí v SSSR a vnitrostranickým bojem. Přesto vláda byla schopna přežít několik let i bez podpory Sovětského svazu.

Poznámka redakce

"Myslím, že Bidenova administrativa by si měla uvědomit, že na základě současných událostí bude historie soudit, že SSSR se z Afghánistánu dokázal dostat lépe než USA." - Carl Bildt

Bylo mi osm let, když se Sověti po deseti letech války stáhli z Afghánistánu. Samozřejmě pro mě bylo tehdy těžké pochopit rozsah a důsledky těchto událostí. V následujících letech jsem nejednou slyšel, že vše bylo marné, že se vše rozpadlo a zhroutilo a Afghánci byli všemožně očerňováni.

Ve světle současných událostí v Afghánistánu je velmi dobře pochopitelné, že když sovětská armáda opustila Afghánistán, nezůstala po ní prázdnota, ale plně akceschopný stát, který tři roky bojoval v mezinárodní izolaci proti vousatým bojovníkům sponzorovaným Spojenými státy, Pákistánem, Saúdskou Arábií a řadou dalších zemí, i když Gorbačov a Jelcin odmítli svou podporu vládě prezidenta Nadžíbulláha. A armáda Afghánské demokratické republiky (ADR) se nerozprchla za pár týdnů, ale bojovala poměrně úspěšně, dokud ji nezničily vnitřní konflikty a zrada velitelů, včetně proslulého Dostuma (afghánský velitel s bohatou historií přeběhnutí), který nyní prchá do Uzbekistánu.

Během deseti let sovětská armáda vytvořila podmínky pro existenci plnohodnotného afghánského sekulárního státu, který i v podmínkách války a izolace přežil tři roky.

Naproti tomu vidíme, že po dvaceti letech okupace Afghánistánu Spojenými státy a zeměmi NATO se proamerický režim v Afghánistánu hroutí ještě rychleji, než probíhá stažení amerických vojsk. A to hlavní, co po sobě Spojené státy zanechávají, je země plná vousatých postav a významný průmysl výroby heroinu. Když SSSR odešel, zanechal po sobě stát, školy, nemocnice, továrny, silnice, mosty, tunely a sekulární společnost.

Rozdíl je více než jasný a zřejmý. Vojáci-internacionalisté v Afghánistánu splnili svou povinnost a zajistili existenci afghánského státu, který nakrátko přežil i rozpad SSSR. Americká armáda nedokázala vyřešit problém přežití loutkového režimu a zcela zopakovala jihovietnamský scénář.

Takže v těchto dnech ostudného kolapsu USA v Afghánistánu bych chtěl mimo jiné říci, že muži, kteří v Afghánistánu plnili svou povinnost, dělali svou práci dobře. Není jejich vinou, že výsledky jejich práce byly srovnány se zemí těmi, kdo ji zničili a ponechali ADR svému osudu.

Všechno se učíme porovnáním. Předpokládám, že hodnocení výsledků afghánské války v letech 1979-1989 by mělo být revidováno ve světle současných událostí v Afghánistánu a zásluhy vojáků-internacionalistů by měly být více objasněny a zapamatovány.

Cassad – Boris Rožin

Zdroj: https://colonelcassad.livejournal.com/6985563.html

Překlad KSM

Připomínka, jak to všechno začalo.

Video staré 40 let z cesty britské premiérky Margaret Thatcherové do Pákistánu, kde podobně jako Američané oficiálně i neoficiálně podporovala islamisty v boji proti afghánské revoluci.

Na setkání s afghánskými mudžahediny v Pákistánu jim ministerská předsedkyně Thatcherová přislíbila 2 miliony liber navíc. Zdůraznila, že Západ podporuje bojovníky odporu (proti afghánské revoluci a sovětským vojskům). „Chci říct, že srdce svobodného světa jsou s vámi. A s těmi vašimi krajany, kteří zde zůstali“

V roce 1982 vyhlásil americký prezident Ronald Reagan 21. březen Dnem Afghánistánu. "Sledovat odvážné afghánské bojovníky za svobodu, jak bojují proti modernímu arzenálu jednoduchými ručními zbraněmi, je inspirací pro všechny, kdo milují svobodu," prohlásil Reagan v roce 1983. "Jejich odvaha nám dává velkou lekci - že na světě existují věci, které stojí za to bránit."

• < Předchozí
• Další >