Volby ve Francii. Politická krize v srdci Evropské unie

Podrobnosti

Vytvořeno 23. 6. 2022

Twitter

V neděli 19. června se ve Francii konalo druhé kolo parlamentních voleb, které uzavřelo volební období zahájené 10. dubna prezidentskými volbami, v nichž byl prezident Emmanuel Macron potvrzen na dalších pět let v Elysejském paláci až poté, co ve druhém kole porazil Marine Le Penovou (Národní shromáždění).

Výsledky parlamentních voleb vedly k trojpolárnímu postavení v Národním shromáždění. Koalice Ensemble! na podporu Macrona, kterou tvoří La République en marche, MoDem, Horizons a Parti radical, získala 245 poslanců, čímž ztratila absolutní většinu (289) a odsunula "stranu" LREM prezidenta Macrona v počtu mandátů (z 314 na 170).

První opoziční silou bude aliance Nouvelle Union populaire écologique et sociale (NUPES), která může počítat se 133 poslanci, k nimž se přidá dalších 20 pod označením "jiná levice".

La France insoumise - vedoucí síla koalice, která v prvním kole prezidentských voleb získala 21,95 % hlasů a dostala se těsně před druhé kolo - získává 72 poslanců, čímž se její parlamentní skupina rozšiřuje a posiluje ze současných 17 poslanců.

Mezi novými členy jsou významné osobnosti politických a sociálních bojů, které charakterizovaly francouzská náměstí během prvního pětiletého období Emmanuela Macrona, jako například Rachel Kéké, servírka a mluvčí kolektivu "femmes de chambres", která dva roky bojovala za svá práva proti vedení hotelového řetězce Ibis.

Ačkoli NUPES nedosáhla potřebného počtu hlasů k vytvoření rovnováhy sil, která by mohla vést k tomu, že by se Jean-Luc Mélenchon stal premiérem a nastolil politické "soužití", můžeme identifikovat některé klíčové faktory tohoto pozitivního výsledku, stejně jako příští výzvy, které ji čekají na cestě v opozici.

Program NUPES, vyjádřený v 650 konkrétních opatřeních k řízení země a zvrácení katastrofy neoliberální politiky, dokázal z hlediska politické reprezentace převést požadavky sociálních a odborových bojů (zvýšení SMIC, zmrazení cen a nájemného, důchod v 60 letech, garance příjmu pro mladé lidi do 25 let) a zároveň formulovat vládní projekt zlomu a alternativy.

Jestliže Socialistická strana, Komunistická strana a Zelení již odmítli Mélenchonův návrh na vytvoření jednotné parlamentní skupiny NUPES, pro La France insoumise je nyní výzvou zajistit kontinuitu tohoto programu jak prostřednictvím většího strukturování svého militantního orgánu, tak posílením přímého vztahu se sociálním blokem: dvě silně provázané podmínky pro konsolidaci politické a sociální opozice vůči Macronovi a příští vládě.

Skutečné potíže však spočívají v Macronovi a sestavení "nové" vlády, protože nemůže počítat s pevnou většinou a je nucen hledat dohodu, kterou v tuto chvíli nejsou ochotni přijmout ani liberální pravicoví republikáni.

Na obzoru se rýsuje další autoritářské a represivní zpřísnění s cílem prosadit "průchod síly" bruselského neoliberálního programu, který má do roku 2027 snížit deficit veřejných financí pod 3 %.

Nelze nebrat vážně historický pokrok Národního shromáždění, které získalo 89 křesel oproti 8 před pěti lety, kdy nemohlo ani vytvořit vlastní parlamentní skupinu.

Reakční, rasistická a třídní propaganda umožnila Marine Le Penové dosáhnout tohoto volebního úspěchu a potvrdila, že je "nejlepší životní pojistkou pro Macrona".

Stejně jako upadající zkušenosti Salviniho Ligy a nedávná prohlášení Giorgie Meloniové z Fratelli d'Italia nehodlá být nacionalistická pravice v žádném případě opozicí vůči neoliberálním projektům, které vnucuje Evropská komise prostřednictvím svých horlivých vykonavatelů - ať už jde o Macrona nebo Draghiho -, ale vždy je připravena převzít a obnovit výzvy k "odpovědné opozici".

Volební potvrzení Národního shromáždění je důsledkem Macronovy asociální politiky a jeho rétoriky, že chce vytvořit "hráz proti nástupu krajní pravice", přičemž je ve skutečnosti jejím velkým zastáncem a zodpovědným za ni.

Prostřednictvím velké skupiny poslanců v Národním shromáždění proto konkrétně riskuje, že poskytne další legitimitu akcím krajně pravicových skupin a fašistických odborů francouzské policie.

Institucionální systém "páté republiky" již dávno skončil a nedokázal se vyrovnat s vlastními strukturálními deformacemi. Tyto francouzské volby prokázaly hlubokou krizi legitimity současné vlády.

Rete Dei Comunisti

Zdroj: https://contropiano.org/news/internazionale-news/2022/06/21/elezioni-in-francia-la-crisi-politica-nel-cuore-dellunione-europea-0150446

Překlad KSM

• < Předchozí
• Další >