Kromě hostitelské organizace se ho zúčastnily Bulharský socialistický svaz mládeže (BSSM), Mládež Komunistické strany v Dánsku (KPiD-U), Komunistický svaz mládeže Gruzie (KSMG), Portugalská komunistická mládež (JCP), Komunistická mládež Řecka (KNE), Komunistický svaz mládeže Španělska (UJCE), a český Komunistický svaz mládeže (KSM). Mnoho dalších organizací, které se nemohly jednání zúčastnit, zaslalo schůzi své příspěvky písemně. Jako hosté se na jednání podíleli také prezident Světové federace demokratické mládeže (WFDY) Miguel Madeira a zástupkyně kubánského Komunistického svazu mládeže (UJC).

NE! Evropské ústavní smlouvě

Prvním bodem celoevropské schůze byla diskuse o Evropské ústavní smlouvě. S úvodním referátem vystoupil člen Ústředního výboru domácí TKP. Mimo jiné během svého vystoupení řekl, že tzv. Euroústava symbolizuje novou fázi vývoje evropského imperialismu. Podle TKP se jedná o ústavu jasně odrážející neoliberální a militaristický charakter celé Evropské unie a proto je třeba se jí jasně a odhodlaně postavit.

Zástupce portugalské JCP uvedl, že jeho organizace se společně s Portugalskou komunistickou stranou (PCP) domnívá, že tzv. Euroústava je útokem na Portugalskou republikánskou ústavu. Tu přitom považují za jednu z nejpokrokovějších ústav na světě, protože vznikla jako důsledek portugalské „karafiátové“ revoluce a byla z velké části vytvořena komunistickou stranou. JCP a PCP proto považují za nutné, aby portugalští pracující a mládež řekli Evropské ústavní smlouvě jasné NE!.

Delegát dánské KPiD-U informoval o odporu dánských občanů k Evropské unii a Evropské ústavě. Ten KPiD-U podporuje skrze hnutí „Mládež proti Evropské ústavě“. Zároveň informoval o paralelní aktivitě komunistické strany, která je aktivní v hnutí „Odboráři proti Evropské ústavě“.

Zástupce řecké KNE se snažil představit diskusi o tzv. Euroústavě ve své zemi. Pozice sociálních demokratů zde je, že pouze požadují referendum o přijetí ústavy a vystupují s heslem „Jiná ústava je možná!“. Komunistická strana Řecka (KKE) společně s KNE proti tomu hodlají využít kampaně před referendem k odhalení podstaty Evropské unie před pracujícími a mládeží. Zdůraznil přitom, že proti Evropské unii nestaví alternativu národního státu, ale svržení kapitalismu. Doslova řekl: „V každém státě jsou dva národy – národ pracujících, mládeže a většiny lidu a národ buržoazie“. Hlavním heslem KNE a KKE ve vztahu k Evropské unii je: „Bojujme za socialismus, napřed u nás a pak v celé Evropě!“.

Proti útoku EU na evropské školství

Druhým hlavním bodem konference byla situace v evropském školství, především v souvislosti s Boloňským procesem, který představuje útok Evropské unie na školství.

Zástupce španělského UJCE poukázal na to, jak se v jeho zemi v rámci Boloňského procesu dostávají univerzity pod vliv monopolů. To následně vede k nedostatečnému financování oboru jako filozofie nebo historie. V rámci praktických oborů jako biologie nebo chemie jsou pak financovány převážně jen konkrétní výzkumné projekty. Poukázal také na nový zákon o vysokém školství ve své zemi, kterým se upravuje volba vedení univerzit upravuje tak, že je kromě studentů a pedagogů volí také zástupci monopolů, které jednotlivé univerzity financují. Tento nový zákon považuje UJCE za krajně reakční a s podporou Komunistické strany Španělska (PCE) proti němu na univerzitách vede rozsáhlou kampaň.

Zástupce českého KSM informoval snahách zavést v souvislosti s Boloňským procesem princip školného do českého vzdělávacího systému i o úsilí o využít co možná nejdříve a v co největší míře princip samofinancování univerzit. Zároveň ale upozornil na česká specifika jako je neexistence opravdového studentského hnutí, dezorganizovanost studentů a jejich politická dezorientace. Tato situace dle KSM nahrává vedení univerzit a české pravici a proto je třeba ji co nejdříve zvrátit.

Reprezentant řecké KNE informoval o tzv. Národní diskusi o školství, kterou organizuje řecká vláda. KNE a KKE se na ní původně podílely, pro nesouhlas s jejím směřováním však z účastí v ní odstoupily. Celá tzv. Národní diskuse o školství totiž probíhala v mezích Boloňského procesu. Řecké školství je podle KNE v krizi již dnes a Boloňský proces jeho skomírání jen prohloubí. Pro řecké střední školství znamená Boloňský proces především přenesení zodpovědnosti za chod škol ze státu na obce. To nevedlo k ničemu jinému, než k vzniku ohromných rozdílu ve středním školství mezi bohatými a chudými oblastmi Řecka. KNE také upozorňuje na nebezpečí principu samofinancování univerzit, vyplývajícího z Boloňského procesu. Již dnes totiž mnoho sportovišť a budov univerzit, které by mely sloužit studentům je místo toho univerzitami pronajímáno.

TKP - strana s revoluční perspektivou

V rámci 4. schůze evropských komunistických organizací mládeže se uskutečnil také diskuse účastníků s generálním tajemníkem TKP Kemalem Okuyanem. Stručně představil historii komunistického hnutí a znovuobnovené TKP, která vznikla v osmdesátých letech z malé skupinky intelektuálu. Poté, co vystoupila z ilegality, přijala jméno Strana socialistické moci, protože název „komunistická“ byl zakázán. Od roku 2001 však legálně používá jméno komunistická strana.

Počet členů TKP je asi 5000 a neustále narůstá. Od členů je vyžadována velká aktivita – práce ve studentském hnutí, v hnutí pracujících, pravidelné kolportování stranických materiálů, soustavné vzdělávání. Výše členských příspěvku se pohybuje okolo 10% z příjmu. Průměrný věk ve straně je okolo 25 let. Jak uvedl Kemal Okuyan: „Strana je mladá a dynamická, je to z velké části i proto, že většinu Ústředního výboru TKP tvoří mladí lidé“. Úspěch této politiky dokazují například turecké univerzity, kde je Mládež TKP všudypřítomnou silou. Např. na Istanbulské univerzitě snad není chodby, která by nebyla polepena plakáty TKP a fakulty u jejíhož vchodu by nebyl informační stánek Mládeže TKP. Mezi každodenní aktivity členů Mládeže TKP patří prodej týdeníku TKP „Komünist“ na univerzitách, před továrnami a na největších náměstích. Všechna tato aktivita samozřejmě není bez brutální odezvy policie a fašistů. Členové Mládeže TKP jsou pravidelně napadání a nezřídka dochází i k jejich vraždám.

O perspektivách strany generální tajemník řekl, že si uvědomuje, že se TKP nedostane k moci ústavní cestou, řešením je pouze socialistická revoluce. Navíc ale dodal: „To však straně nesmí bránit v tom, aby využívala výhod, které ji ze současné ústavy vyplývají, například, že v dnešní době může pracovat legálně“.

Vlastenecká fronta - společně proti EU

Za jednu ze svých priorit považuje TKP boj proti imperialismu Evropské unie. Z tohoto důvodu se v současnosti snaží o vytvoření Vlastenecké fronty. Skrze Vlasteneckou frontu hodlá TKP kolem sebe vytvořit širokou antiimperialistickou platformu. Vlastenecká fronta není centralizovaná, je budována na místním základě, kdy členové TKP oslovují lidi ve svém okolí. V současnosti již působí po celém Turecku síť více než 1000 lokálních Vlasteneckých front. Vlastenecká fronta vzniká na mnoha místech, kde zatím není organizace TKP. Do Vlastenecké fronty je také zapojeno velké množství univerzitních studentů, dělníků, ale i vojenských důchodců a umělců.

První veřejnou akcí Vlastenecké fronty byla demonstrace proti Evropské unii, jenž se konala v Istanbulu během 4. schůze evropských komunistických organizací mládeže. I přes obrovské policejní manévry, které se ve městě kvůli připravované demonstraci konaly, se jí zúčastnilo asi 10 tisíc lidí. Na manifestaci kromě známých umělců a vědců promluvil prezident Světové federace demokratické mládeže Miguel Madeira a člen vedení Komunistické strany Řecka a poslanec Evropského parlamentu Giorgios Toussas. Závěrečný projev pronesl předseda TKP Aydemir Guler. Bojovný pochod, který následoval byl po celé trase obklopen policejními zátarasy, příslušníky zásahových jednotek a obrněnými transportéry. Přesto bylo vidět několikakilometrový zástup manifestujících, nesoucích stovky vlajek a transparentů TKP a Vlastenecké fronty. Mezi hesla, která během něj byla hromadně skandována patřila např.: „Tato země je naše – Pryč s imperialismem!“, „Nedopusťme, aby naše země byla prodána, organizujme se ve Vlastenecké frontě!“, „Ať žije revoluce a socialismus!“, „Evropská unie je unie kapitalistů!“, „EU si naše univerzity nekoupí!“, „Pracující, sjednoťme se a dobijme moc!“.

Solidarita s kubánskou revolucí

To, že TKP chápe svůj boj proti imperialismu internacionalisticky potvrzoval koncert na podporu kubánské revoluce, který navazoval na demonstraci. Byl součástí týdne solidarity s Kubou, pořádaného Asociací přátelství s Kubou José Martího, organizací blízkou TKP. V rámci týdne solidarity bylo zorganizováno několik výstav a přednášek, vztahujících se ke Kubě.

Samotný koncert byl vyvrcholením celého týdne. Konal se velké sportovní hale, kterou zaplnily tisíce návštěvníků. Koncert zahájil byl zahájen vystoupeními předsedkyně Asociace přátelství s Kubou José Martino, kubánským velvyslancem v Turecku a člena vedení Komunistické strany Kuby. Následovalo vystoupení několika tureckých i kubánských hudebníků. Na své si přišli milovníci rocku i jazzu. Zajímavým doplněním koncertu bylo promítání dokumentu o historii kubánské revoluce. Závěr večera patřil několika latinskoamerickým tanečním skupinám a hromadnému skandování „Cuba si – Yankee no!“, vyjadřující solidaritu imperialistickým embargem zužovanému kubánskému lidu.

Za socialistickou Evropu

V závěru 4. schůze evropských komunistických organizací mládeže byla všemi zúčastněnými organizacemi přijata rezoluce, shrnující společné postoje k Evropské unii. Její součástí je i vize Evropy, o kterou je třeba usilovat: „Bojujme za Evropu založenou na spolupráci suverénních států, která bude respektovat zájmy a přání lidu a také právo každé země svobodně se zvolit svůj osud. Za Evropu s lepšími podmínkami pro život, Evropu, v níž budou dodržovány práva lidu, Evropu rovnosti, solidarity a pokrokového rozvoje všech zemí. Za Evropu míru, která bude podporovat demilitarizaci, která bude zbavena všech snah o evropskou hegemonii. Za Evropu, která potvrdí bohatství odlišností, identit a národních kultur a podpoří kulturní, technickou a uměleckou výměnu, která bude respektovat všechny jazyky. Za jinou Evropu s alternativní politikou odlišnou od současnosti – s politikou která bude antimonopolistická a antiimperialistická. Revoluční a komunistická mládež musí společně se svými stranami vytvořit jednotnou antiimperialistickou bojovou frontu s dalšími demokratickými, pokrokovými a národně osvobozeneckými silami, jako součást cílených akcí, uskutečňovaných v rámci boje pokrokových a demokratických sil. Socialismus představuje aktuální alternativu pro každou zemi a tím i pro Evropu.“

Milan KRAJČA

{moscomment}

• < Předchozí
• Další >