Kyperští komunisté ze strany AKEL opět zvítězili se ziskem 31,2 % hlasů v parlamentních volbách, jež se na ostrově uskutečnily 21. května. Porazili tak nejsilnější opoziční pravicovou politickou stranu Demokratické shromáždění (30,3 % hlasů). Kyperští komunisté tak zůstávají nejsilnější stranou vládní koalice v této členské zemi EU, kde vládnou spolu s centristickou Demokratickou stranou (17,9 %) prezidenta republiky Tasose Papadopulose a s Hnutím sociálních demokratů (8,9 %). Do parlamentu postoupily ještě dvě menší strany. Prezident Papadopulos vzápětí prohlásil: Vláda, posílená celkovým poselstvím těchto voleb, pokračuje ve své práci pro plné naplnění svého programu.
AKEL, jenž je dnes, měřeno jeho váhou v parlamentu, nejsilnější komunistickou stranou v EU, byl nucen čelit v období svého vládního působení významným obtížím zděděným po předchozí pravicové vládě. Před referendem o tzv. Annanově plánu na sjednocení ostrova rozděleného tureckou okupací vedení AKEL rozvažovalo svůj postoj k tomuto plánu a následně jej společně s drtivou většinou řeckokyperského obyvatelstva odmítlo.
Annanův plán podle stanoviska AKEL není ani spravedlivý ani vyvážený stejně jako ti, kdo jej formulovali a podporovali. AKEL nicméně posoudil Annanův plán, jenž má podle strany jak kladné tak záporné prvky, a přijal jej jako základ pro další možné jednání, od něhož si sliboval pozitivní posun. Bojoval za uskutečnění nezbytných změn, jež by umožnily, aby byl plán přijatelný pro obě komunity a vedl k životnému řešení kyperského problému. Dusící časový rozvrh a proces arbitráže poskytnutý generálním tajemníkem OSN Kofi Annan ovšem nedovolil, aby se podstatný dialog dvou stran ohledně plánu uskutečnil a aby bylo dosaženo řešení na základě dohody. Prostřednictví generálního tajemníka OSN se ukázalo jako neférové a jednostranně nadržující tureckým pozicím.
Podstatou vize sjednocení Kypru je pro AKEL dvou-komunitní a dvou-zónová federace. Jednání o řešení kyperské otázky má přitom být postaveno na dohodě dvou kyperských komunit a nikoli na intervencích jiných států, přičemž USA a Velká Británie, jež do procesu jednání o sjednocení Kypru zasahují, vycházejí ze svých vlastních mocenských zájmů a ze strategického spojenectví s Tureckem.
Vstup AKELu do vlády v roce 2001 na jedné straně přinesl v konfrontaci se složitou vnitřní a vnější situací Kypru ne dostatečné naplnění programových cílů strany, jež je v jejím rámci kriticky reflektováno, na straně druhé změna vlády a nástup AKELu zastavil politiku privatizace, ubránil sociální zabezpečení a zároveň podpořil taková opatření sociální politiky jako zvýšení minimální mzdy.
Je též znatelný rozdíl v celkovém přístupu vlády k dělnickému hnutí, pokud jde například o obnovování kolektivních smluv. Účast AKELu na vládě přispěla ke zvýšení životního standardu obyvatel, snížení daní, demokratizaci školství, zvýšení finanční podpory velkým rodinám, vojákům ve výslužbě, novomanželům, rolníkům, migrantům a důchodcům, ke snížení cen léků a ke zlepšení stavu platební bilance.
Radim Gonda
{moscomment}
© Komunistický svaz mládeže
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .
Copyright © 2024 Your Company. Joomla templates powered by Sparky.