Letní slevy na diplomy

Podrobnosti

Vytvořeno 8. 7. 2006

Twitter

Od poloviny května jsou v Řecku zavřené vysoké školy. Důvod? Snaha vlády prosadit změnu ústavy v bodě, který ukotvuje záruky státu pro všeobecně přístupné vzdělání. Aby mohla být ústava změněna musí současný parlament odhlasovat právo revidovat ústavu pro parlament následujícího volebního období. Proto vláda předkláda kromě návrhu změny ústavy také nový školský zákon, který v podstatě ústavu obchází a umožňuje nakládat se vzděláním jako s každým jiným zbožím.

„No a co? Státní školy přece nepřestanou existovat. Demokraticky si každý vybere, jestli chce a může studovat na škole soukromé nebo státní.“ Ano, přesně tak chce prezentovat vláda a kapitál problematiku vzdělání. Ale otázku vzdělávacího systému nelze rozhodně zjednodušovat ani podceňovat. Jedná se o specifickou oblast. Vzdělávací systém ovlivňuje celou populaci, spolu s žáky a studenty také rodiče, kteří mají pomoci svým dětem zorientovat se v nabídce škol, poradit, podpořit a přinejmenším jsou to oni, kdo platí vzdělání svých ratolestí.
V Řecku sice již léta existují soukromé školy (od mateřských, přes základní a střední), ale dosud byly poměrně přísně kontrolovány státem, jejich činnost byla určována jednoznačnými pravidly a vyučovat musely podle státních osnov. Také existuje velmi hustá síť soukromých doučovcích škol a jazykovek, které fungují většinou opoledne a chovají se naprosto tržně (+ odčerpávají řadu nezaměstnaných pedagogů). Univerzity a s nimi spojený výzkum a věda byly dosud zásadně státní.
Svobodné zakládání soukromých škol a orivatiyace škol státních je jednou z kapitol lisabonských a bergenských úmluv, které se snaží za každou cenu zvýšit konkurenceschopnost evropských monopolů a odbourat všechna finanční „zatížení“ státu. Podmínky lisabonské agendy mají být plně aplikovány do roku 2010 ve všech členských zemích EU. V podstatě se jedná o odstranění všech potencionálních zábran k tomu, aby kapitál mohl vstoupit svobodně do jakékoliv oblasti. V rámci lisabonské agendy jsou také podnikány kroky ke zlevnění nákladů na pracovní sílu (nové zákoníky práce – např. zákon o prvním zaměstnání a propouštění zablokovaný na jaře t. r. mládeží ve Francii), flexibilní formy práce, libovolná otevírací doba obchodů atd. Monopoly se snaží vstoupit do školství ze třech důvodů. Prvním je zisk - vydělávat prodejem vzdělání. Druhým je ovlivňování výuky a využití výzkumu ve vlastní prospěch + výchova vysoce specializovaných úzce zaměřených odborníků. Třetí důvod je ideologický, tedy ovlivnění myšlení, hlavně kritického.
Nyní v Řecku, i když je vysoké školství zadarmo, je studium neuvěřitelná ekonomická zátěž pro rodinu. Posluchač studující mimo domov potřebuje nejméně jeden dělnický plat na měsíc (tedy kolem 600 euro, což zanmená 50 – 60 tisíc eur na celé studium). Koleje a menzy existují jen ve velmi omezeném počtu a pokrývají řádově pár procent studentů. Rodiče musí platit nájemné, telefony, dopravu, školní potřeby (knihy dostávají studenti zdarma, ale jenom teoreticky. Obvykle jsou zastaralé a je třeba si pořizovat drahou odbornou liraturu). Studují-li v rodině děti dvě a každé v jiném městě, pak je to pro rodiče opravdové utrpení, které nekončí absolutoriem, protože právě vysokoškoláci získávají jen velmi těžko práci ve svém oboru. V Řecku koluje mezi vysokoškoláky anekdota:
„Co studuješ?“
„Ochranu životního prostředí.“
„A co budeš dělat, až dostuduješ?“
„Naučím se dělat těsto na pizzu.“
Problém není jenom v tom, že budou existovat soukromé školy, ale také státní se budou chovat jako soukromé. Důležitá bude jejich schopnost zajistit si finanční prostředky jinak než ze státu - od sponzorů, prodejem výsledků vlastního výzkumného programu, prováděním výzkumu na zakázku. Podobně jako je tomu v USA. Z vlastní zkušenosti znám, že renomovaný profesor archeologie musí v zimě jezdit „přednášet“ do různých zbohatlických klubů a po přednášce doslova vybírat do kobouku, aby měl finance na plánovaný výzkum, kde pracují jako dělnící jeho studenti obvykle úplně zadarmo. Nepřináší-li výzkum dost efektní nálezy propadá dotyčný profesor panice, že ztratí sponzory.
Např. již dnes jsou všechna bývalá státní školní zařízení - od mateřských škol po střední - převedena na obce a kraje. Prozatím stát zajišťoval pokrytí výplat učitelů, ostatní finance musela zajistit obec (či kraj). Obec, která nedostává již státní podporu na svou činnost, čerpá převážně z daní, které může občanům volně předepisovat, je vděčná za různé formy sponzorských darů hlavně od velkých monopolů - např. zajišťují pro děti ve školce mléko, či organizují výlety. Z toho vyplývají nejrůznější problémy a potíže školních zařízení po celém Řecku. Někde nemá město na nájem, jinde na topení, na deratizaci, na udržování protisejsmického zabezpečení a dochází i takovým kuriozitám, že kupř. třídy na jedné krétské škole nemají již několik let dveře, protože město na ně nemělo po rekonstrukci školní budovy. Šetří se, kde se dá. Učitelský sbor se obvykle skládá z elévů, kteří jsou přijímáni měsíc po začátku školního roku, smlouvy jim končí v červnu, aby se ušetřilo na placení dovolené, aby jejich platy byly nižší a nepodléhaly zákonům o zvyšování příjmů. Ještě hluboko v průběhu školního roku nemají děti učebnice pro některé předměty. A stát úpí, že je bez peněz... Uveďme si pár příkladů na téma: kde jsou peníze? Řecká národní banka (soukromá) měla jenom za první čtvrtletí roku 2006 zisk 250 milionů euro, zatímco stát vydal na učebnice 50 milionů euro na celý rok 2005. Jedna jediná banka za tři měsíce a celý organizovaný státní aparát na celý rok... Jenom vysokoškolských studentů je přes 250 tisíc, stát tedy neinvestuje do budoucích vědců a odborníků ani 250 euro ročně... Státní televize ERT vydala letos jeden jediný pořad vysílaný jednou za týden (magazín pro hospodyňky) 2,5 milionů euro, tedy 10.000 krát více, než celý stát vydal na učebnice pro jednoho studenta...
Logika věci říká, že školy soukromé jsou jen pro toho, kdo na ně má. Ale ani soukromá škola není jistotou, že se o vaše děti odborně postarají a nebo že dostanete opravdu vzdělání na úrovni. Vždyť obchodní schopnost a komerční úspěšnost dané školy ještě nemusí znamenat její pedagogickou kvalitu. Připočteme-li, že stát se vzdává kontroly nad osnovami a učební látkou...
Škola, která se chová jako podnik může také klidně zkrachovat. Co se stane v takovém případě s těmi, co budou v takové škole studovat? Zvláště, když stát je z obliga.
Logicky se bude zvětšovat rozdíl mezi vzdělanostní úrovní dětí z rodin buržoazie a lidových vrstev odkázaných na státní školy. Školy budou mít velmi rozdílnou úroveň, stejně tak jako absolventi.
Výzkum a vědecká činnost bude podřízena potřebám soukromého zisku, nebude podporován státem. Etiku nechme raději úplně stranou. Např. výzkum léku, který by mohl trvat desetiletí bude opuštěn a přijat bude takový projekt, který se škole či sponzorovi vrátí rychleji a jistě.
Proto již přes měsíc jsou v Řecku zavřené vysoké školy a prakticky každý den dochází k demonstracím, které podporují nejenom studenti, ale také učitelé vysokých škol. Svou podporu vyslovili i ostatní pedagogové nižších stupňů, řada odborových organizací. Se začátkem prázdnin se studenti i učitelé zavázali, že nenastoupí do škol, nestáhne-li vláda „školský zákon“ a návrh na úpravu ústavy.
27. 6. se v turistickém centru Lagonýsi u Athén sešli ministři školství zemí Organizace pro stabilitu a rozvoj pod neuvěřitelnými bezpečnostními opatřeními. Po oba dva dny jednámí byli obléháni demonstranty, v jejichž čele byla Komunistická mládež Řecka, Komunistická strana Řecka, odborová organizace PAME a řada dalších politických subjektů. Demonstrující se několikrát střetli s policií, po oba dva dny docházelo k incidentům. Generální taujemník Organizace pro stabilitu a rozvoj A. Guria mimo jiné zdůraznil, že „státní vysoké školství se ukázalo jako jednoznačně neefektivní a neúspěšné a státy, které je ještě vydržují musí od tohoto modelu, co nejrychleji odstoupit“. Také prohlásil, že „vzdělání se stalo mezinárodním zbožím“. Je patrné, že se nejedná o jakýsi „úlet“ řecké parlamentní pravice, ale o organizovaný postup celosvětového kapitálu.
Charakteristický je postoj řecké sociální demokracie (PASOK), která před 4 lety jsoucí ve vládě, podporovala zákon, který by umožnil soukromé vysoké školství a změnu ústavy. Nyní se snaží ze situace vyzískat politické body a bouří proti předkládanému návrhu zákona. Dokonce na to upozorňuje i vládní strana (tedy pravicová Nová demokracie) a cituje prohlášení vládních a stranických představitelů PASOKU z minulých let. Situace je velmi trapná, ale poučná. Strana Synaspismos z důvodu silného antikomunismu se ideologicky i takticky připojila k PASOKU přehlížejíc jeho pokrytectví.
Zákon nyní aplikovaný v Řecku v rámci celoevropských direktiv je prakticky tím nejreakčnějším, co prosazuje současná buržoazie. Jedná je o návrat ještě před francouzskou revoluci! Tragické je, že změna školského systému postihne celou populaci, ovlivní několik generací žáků, studentů, mladých lidí, pedagogů, ale také rodičů. Vás, kteří tento článek čtete, možná děsí, jak se rozhodnout, co studovat, kde na to vzít peníze, jak si přivydělat, kde vezmou rodiče na splácení studentské půjčky, jak si vybrat, co studovat – na základě ideálů a nebo něco praktického? Ale co je praktického dnes? Jak se uplatnit na trhu práce? Vězte, že nepřejde mnoho let a budete si „drbat hlavu“, co bude v vašimi dětmi, jak jim poradit, do jaké školy je poslat, kde na to vzít.
Kritéria zisku a zajištění šancí na trhu práce již dnes ovlivňují děti od nejútlějšího věku. Angličtina, němčina, francouzština, PC, doučování od základní školy... Žádný volný čas na sport, na hraní, na uzavírání přátelství, na komunikaci s rodiči, s vrtevníky, na kulturu. Výsledkem jsou sociálně frustrovaní jedinci, nezkušení v osobních vztazích. Tyto problémy přinášejí a nabalují další jako velká sněhová koule valící se ze svahu. Některé z nich jsou zdravotní – tloušťka jako výsledek nedostaku pohybu, psychologické – pocity neúspěšnosti, osamělost, neschopnost najít si přátele, partnera z důvodu nedostatečně rozvinuté sociální zkušenosti.
Také je sledována tendence posledních let, že absolventi škol jsou „našrotováni“ informacemi, které nedokáží aplikovat, že jejich odborné znalosti jsou velmi detailní, ale obecné jsou tristní (což kapitálu vyhovuje). Zvyšuje se počet těch, kteří v beznaději opouštějí školu ještě před uzavřením povinné školní docházky, která je v Řecku 12ti letá a nebo vycházejí ze střední školy „vzděláním netknutí“, prakticky negramotní.
Co s tím? Představme si, že se chceme se situací vypořádat tak, jak nám nabízí tzv. mírná levice, sociální demokracie a různé „levé bloky“. Účastnit se dialogu, přesvědčit kapitál, že také my musíme jakž takž žít a aby nám tedy něco málo dal. Vyjednávat. (Podívejte se v tomto směru na teorie ekonoma Keynese) Přesně to praktikuje sociální demokracie již 150 let a co vyjednali? ... (doplň odpověď podle vlastního uvážení) Osobně mohou být sociální demokraté, či představitelé kapitálu zlatí lidé, ale přijmeš-li logiku zisku, pracuješ-li s kritérii stále vzrůstajícho zisku, nemůžeš nic dát, zvláště v období krize. Zisk zmenšíš jenom tehdy, pokud ti to přinese v budoucnu ještě větší zisk a nebo v případě, stojí-li ti pod okny ke všemu odhodlaní lidé a nemáš jiné východisko. Dnešní ministryně školství vyzývá k dialogu, ale stákující studenti i pedagogové na to odpovídají, že neexistuje téma k diskuzi – „stáhněte ho a konec, je celý špatný“, odpovídají studenti.
Jedinou možnou odpovědí na útoky monopolů je zápas a boj o samozřejmá práva, o etiku proti logice hromadění zisku pro zisk. Ale individuální boj ve smyslu anarchisticky vedeného odboje nemá žádný smysl ani výsledek. Bojem máme na mysli tvůrčí odpor sjednocených lidových vrstev. Kupř. nyní, kdy stávkují studenti i profesoři společně, kdy se demonstrací účastní také dělníci, má tento proces dobré vyhlídky alespoň na dílčí úspěchy. V této souvislosti byl slovně napaden na demonstraci v Lagonýsi poslanec KS Řecka O. Kolozof poslancem ND, že ti co stojí pod okny nejsou studenti, ale zednící a s těmi jednat nebudou, ti prý do vzdělání nemají co mluvit. V Řecku jsou je velmi byhrocená sociální situace, jsou přijímány reakční zákony na základě Maastrichtských, lisabonských ad. závazků členských zemí EU vůči kapitálu. Stávky a demonstrace jsou na denním pořádku (stávkují banky, státní zaměstnanci, zaměstnanci letišť, námořní dělníci atd.) a přesto že mají obvykle velmi vysokou účast a bojové odhodlání jejich úspěchy jsou omezené. Je možné je zhodnotit následujícím způsobem: pokrokem je, že se lidé z jednoho oboru odhodlají k energické akci, k vyslovení společných požadavků a rozhodnutí bojovat za ně. Neúspěchy se dostavují proto, že neexistuje solidarita dalších pracujících a požadavky jsou často jenom oborového rázu a postrádají politickou základnu. Jinými slovy řečeno: bojuješ-li proti zákonu nebo opatření pravice a pak ji a jeji pomahače volíš ve volbách, podkopáváš a zpochybňuješ svůj vlastní boj a oběti. Stejně tak jako je důležitá podpora ostatních tříd, tak je také nutná spolupráce a solidarita mezinárodní.
Otázka školství, jak jsme si již řekli, není jenom otázkou studentů, ale celé populace. Lidově řečeno, nedovolme, aby z nás udělali blbce, kteří nedokáží myslet, aby z nás udělali omezené specialisty, které mohou kdykoliv nepotřebné vyhodit na ulici. Nenechme si vzít naše právo na vzdělání, na kulturu, na plnohodnotný život.
Osobně jsem poměrně optimistická, co se týče řeckého studentského hnutí. Sice o prázdninách budou studenti ovlivňováni ze všech možných stran, ale odhaduji, že vláda neprosadí zákon v celém rozsahu. Domnívám se tedy, že dílčích úspěchů bude dosaženo.
V České republice je ještě hodně práce v oblasti studenského hnutí a vězte, že projde řada zákonů, kterých si studenti všimnou až na vlastní kůži. Neztrácejte čas! Podělte se s ostatními o své názory, provokujte debaty a vyzývejte mladé, aby formulovaly možná řešení situace. Nebojte se vtoupit do diskuzí. Konečné vítězství bude krásné a o to víc, že bude vaše.

Letní pozdravy z Řecka všem mladým nejen z KSM

zasílá

Věra Klontza-Jaklová

Se všemi se ráda podělím o jejich názory na adressách: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript..

{moscomment}

• < Předchozí
• Další >