XXIII. sjezd KS Chile

Podrobnosti

Vytvořeno 19. 2. 2007

Twitter

Ve dnech 24.-26. listopadu 2006 se konal v Santiago de Chile 23. sjezd Komunistické strany Chile, jedné z nejstarších komunistických stran v Latinské Americe. Jak informoval její staronový předseda Guillermo Teillier, byla založena v roce 1912. Na sjezdu bylo přítomno přes 400 zvolených delegátů s hlasovacím právem, významný počet místních hostů, představitelů odborů, společenských organizací, organizací žen a mládeže. Sjezd se konal pod heslem „V jednotě s lidem v boji za získání národní, demokratické a sociálně spravedlivé vlády“. Byl charakterizován jako otevřený vůči lidovým masám.

Strana byla v období fašistického Pinochetova režimu zakázána, mezi tisíci povražděných a zmizelých lidí bylo mnoho komunistů, velký počet jich muselo opustit zem, což dokazuje i existence chilských detašovaných základních organizací v zahraničí. Sjezdu se zúčastnili zástupci chilských komunistů žijících ve Švédsku a Francii. Podle jejich informací se počet emigrantů z doby Pinocheta odhaduje na téměř jeden milión lidí (počet obyvatel Chile se blíží 20 miliónům, hlavní město má přes pět miliónů lidí).
Sjezd se konal v období končící polarizace vnitropolitické scény po volbách v prosinci 2005, ve které zvítězilo seskupení Dohoda, vedené Socialistickou stranou, jejíž představitelka Michelle Bacheletová se stala prezidentkou země. Komunisté, kteří jsou vedoucí silou seskupení „Společně zmůžeme víc“, se nestali součástí vlády. Na krajní pravici je seskupení Aliance, jejíž vedoucí silou je Strana národní obnovy, blížící se svým programem bývalému fašistickému režimu.
Sjezd charakterizoval období od pádu Pinocheta v roce 1989 jako přechodné období, které mělo vyústit v plné obnovení demokratických poměrů, včetně práv pracujících. Toto očekávání se však nenaplnilo a program vládní Dohody nezaručuje obnovení všech demokratických a sociálních práv ani do budoucnosti. V současné době stále platí asi 20 protidemokratických zákonů, které brání začlenění lidových mas do vnitropolitického procesu. Z něj je vyloučena také Komunistická strana, která je sice legální, ale v důsledku protilidového volebního zákona z doby vlády Pinocheta není zastoupena v parlamentu. Proto se celým jednáním sjezdu nesl požadavek „Začlenění“, což musí znamenat možnost výkonu „všech práv pro všechny“. Jde hlavně o prosazení pěti bodů, které strana předložila prezidentce Bacheletové a jejichž splněním podmiňuje podporu vládě: reforma sociálního zabezpečení (50% chilského obyvatelstva nemá zaručeno právo na zabezpečené stáří), reforma školství (strana požaduje bezplatné školství pro všechny na všech stupních), reforma pracovního práva (současný zákon z doby Pinocheta omezuje práva odborů), reforma volebního zákona (je požadováno rovnoprávné začlenění lidových mas d vnitropolitického procesu) a konečně pátý bod, pod kterým strana požaduje zavedení desetiprocentní royality pro nadnárodní společnosti působící v Chile.
Strana odmítla kritiku, že podporou vládní Dohody ve volbách v prosinci přistoupila na uplatňování zásad neoliberalizmu s poukazem na to, že případné vítězství krajní peravice by bylo horší než současná vláda Bacheletové. Sjezd ale také odmítl požadavek z opačné strany, směřující k přímému zapojení komunistické strany do Dohody s odůvodněním, Dohodou prosazovaný neoliberalizmus je v otevřeném rozporu s programem strany.
V bohaté diskusi byla vedle prosazování uvedených pěti požadavků zdůrazňována nutnost spolupráce komunistů v odborech, větší orientace na odbory, levicové společenské organizace, organizace žen a mládeže. Každý člen strany má aktivně pracovat alespoň v jedné z těchto organizací. Pozornost byla věnována také podpoře téměř desetiprocentní menšiny indiánského obyvatelstva Araukánů, na jejichž území je největší nezaměstnanost a citelný nedostatek školství. Sjezd přijal požadavek zahrnutí existence indiánské menšiny do ústavy. Vyslovil také nesouhlas s požadavky neoliberálů privatizovat existující státní podniky v klíčových oblastech národního hospodářství. Důležitý je požadavek sjezdu na demokratizaci ozbrojených sil a jejich kontrolu Národním shromážděním, což musí zabránit možnosti opakování jejich zneužití proti lidu. Ústava má zaručit přístup na vojenské školy všem, kdo o to projeví zájem.
V zahraničně politické oblasti sjezd přivítal prolidový demokratizační proces v převážné většině latinskoamerických zemí a vyjádřil mu plnou podporu. Sjezdu se zúčastnili zástupci 19 komunistických a jiných pokrokových stran z Latinské Ameriky, Evropy a Asie. Sjezd vysoce hodnotil příklad a pomoc Kuby, která přes více než 45 let trvající totální blokádu Spojenými státy výrazně, zejména v oblasti zdravotní péče a školství, pomáhá zemím Latinské Ameriky, ale i Asie a Afriky. Sjezd udělil vysoké stranické vyznamenání Fidelu Castrovi za jeho celoživotní dlouhodobou činnost ve prospěch kubánského lidu, ale i lidu celé latinskoamerické oblasti. Sjezd odsoudil vměšování se Spojených států do vnitřních záležitostí nezávislých zemí, včetně vojenských agresí.
Na závěr sjezdu se uskutečnilo mohutné setkání s lidem a veselice v oddychovém parku Quinta Normal hlavního města Chile.
Krátce před sjezdem zaslaly Komunistická strana Chile a Organizace chilské komunistické mládeže velvyslanectví České republiky protestní dopisy proti zákazu Komunistického svazu mládeže v České republice.

Vladimír Horák

• < Předchozí
• Další >