Počátky kapitalismu VI.-Obchod s otroky v XIX.století

Podrobnosti

Vytvořeno 9. 7. 2007

Twitter

Zákaz obchodu s otroky přes represe britských eskader nebyl uplatněn a teprve kolem roku 1860 se s jejich přepravou skončilo. Poté co otrokáři zažili ,,velký strach" v důsledku povstání otroků ve francouzské části Santo Dominga, které vyústilo v roce 1804 v nezávislost Černé republiky Haiti, došlo v první polovině XIX. století k novému rozmachu amerického otrokářského plantážnictví. Tentokrát již nikoliv v rámci merkantilismu, ale trhu ovládaného moderním průmyslovým kapitalismem. K rozmachu bavlnářského otrokářského plantážnictví na jihu Spojených států; pro zásobování anglických továren v Manchesteru a okolí surovinou; a k rozmachu otrokářství na Kubě (při výrobě cukru) a v Brazílii (cukr a kakao) pro evropskou spotřebu.

V anglických koloniích je otrokářství zrušeno v roce 1833, ve francouzských v roce 1848, V USA je otrokářství zrušeno po porážce Jižanů ve válce Severu proti Jihu v roce 1866, na Kubě (španělská kolonie) v roce 1886 a v roce 1888 v Brazílii.
Když bylo otrokářství zakázáno v Atlantiku, doznalo nového rozvoje v XIX. století ve východní Africe, zvláště v Súdánu (závislém na Egyptě) a v Zanzibarském sultanátu vytvořeném Araby z Omanu. který z ostrovů Zanzibar a Pemba ovládal celé pobřeží Indického oceánu od Somálska až po Mozambik.
Tento „arabský" obchod s otroky byl často kladen do popředí ve snaze „omluvit" evropský obchod s otroky na téma „nebyli jsme sami". Potíž je v tom, že hybnou silou tohoto „arabského" obchodu s otroky byla poptávka evropského kapitalistického trhu.
Měla totiž za hlavní cíl hledání slonoviny - vybíjením slonů, ale především loupením špičkových sloních pokladů nahromaděných náčelníky střední Afriky. V částech Nilu nebo Zanzibaru ničily loupežné výpravy celé vesnice. Masakrovaly nebo odváděly obyvatelstvo do otroctví. Zajatci byli určeni pro úlohu nosičů na dopravu slonoviny. Otrokářství představovalo svým způsobem „vedlejší produkt" loupeže slonoviny. Otroci, kteří přežili, byli prodáváni na Střední východ, kde přetrvávalo domácí otroctví, nebo byli používáni jako pracovní síla na plantážích hřebíčkovců v Zanzibaru, který byl hlavním dodavatele hřebíčku na světový trh ovládaný Brity.
Evropský trh byl odbytištěm pro slonovinu, jež byla požadována vzhledem ke spotřebě zámožných vrstev - kulečníkové koule, klapky pian, rukojeti na nože pro nožířskou výrobu v Shcfficldu apod. Počet otroků vyvezených do Asie přes Indický oceán v XIX. století lze odhadnout na 400 000. Počet otroku „vyprodukovaných" súdánským trhem s otroky lze odhadnout na 750 000 plus 10 až 30 % na „ztráty" během dopravy a určitá neodhadnutá část ztrát v momentě zajímání.

• < Předchozí
• Další >