Severoamerická intervence v Latinské Americe -14- USA a Peron

Podrobnosti

Vytvořeno 11. 9. 2010

Twitter

Neshoda Argentiny se Spojenými státy se datuje z období druhé světové války. Perón, který se dostal legálně k moci v roce 1946 se v letech 1939 až 1941 zdržoval v Mussoliniho Itálii. Byl obviněn z profašistických sympatií, podílel se na vojenském hnutí roku 1943 a stal se ministrem práce a pak v roce 1944 ministrem války.

  Hlásal nacionalistickou politiku, která narážela na severoamerické zájmy a Spojené státy se snažily mu ztrpčit život.

  Yankeeovský velvyslanec v Buenos Aires Sprulle Braden, muž ropné společnosti Esso, vedl otevřenou antiperónistickou kampaň. Za podpory komunistů se zapojil do probíhající prezidentské kampaně a dal zveřejnit "Modrou knihu", kde obvinil Peróna, že je nacista.

  Perón na to odpověděl v "Modré a bílé knize", kde tvrdil, že Spojené státy chtěly "sestavit svou vládu, vládu loutkovou, a proto si začal zajišťovat pomoc všech `Quislingů', kteří jsou k dispozici".

  Z druhé strany, oklikou přes velvyslance Bradena, Bílý dům otevřeně říkal: "Většina argentinského lidu byla vždy demokratická
a odmítala totalitní myšlenky. Vláda sleduje německý model z roku 1933."

  Výsledek voleb dal velkou většinu Perónovi a noviny Saturday Evening Post, když komentovaly politiku zasahování do argentinských vnitřních záležitostí, které prováděl department spojených států, napsaly: "To je důkaz politické schizofrenie, která podkopává severoamerickou prestiž a vliv. Argentinský lid odpověděl tak, jak by odpověděl každý lid, jakmile se cizinci cítí oprávněni mu udávat, jakou'politiku má sledovat."

• < Předchozí
• Další >