Zákaz výkonu povolání v SRN

Podrobnosti

Vytvořeno 3. 6. 2006

Twitter

28. ledna 1972 vydala západoněmecká vláda v čele se spolkovým kancléřem Willym Brandtem tzv. "výnos o radikálech": K obraně proti údajným státním nepřátelům měli ze státní služby být odstraněni nebo propustěni všechny "osoby, které nezaručí kdykoliv obhajovat svobodnou demokratickou ústavu". Asi 3,5 milionů ucházečů o práci bylo státní policií ověřeno na svou politickou spolehlivost. Statisíce byli vyslýchani skoro inkvizičním způsobem, následně došlo k 11.000 oficiálním řízením o zákazu povolání, 2.200 disciplinárním řízením, 1.250 odmítnutím ucházečů a 265 propuštěním.

Formálně byl výnos zaměřen proti "levicovým i pravicovým extremistům", v praxi se týkal hlavně levicově zaměřených lidí: členů povolené Nemecké komunistické strany a jiných levicových skupin, od mírových organizacích až k socialně demokratickým studentským organizacím. Pod bojovným pojmem protiústavnosti byly neoblíbené organizace a osoby kritizujicí vládnoucí systém vytlačeny na okraj legality, využití základních lidských práv jako svobody názoru a organizace bylo ohroženo a potrestáno.
Výnos o radikálech vedl k zákazu povolání pro tisíce učitelů, ucházečů o učitelský úřad, sociálních pracovníků, listonošů, strojvůdců a právníků. I v osmdesátých letech otravoval státní hon na údajné "radikály" politické prostředí. Výnos vedl k zastrašování nejen aktivních komunistů. Existenční ohrožení odepřením vyučeného nebo již vykonaného povolání sloužilo vesměs k potlačení a zastrašování mimoparlamentních hnutích. Místo občanské odvahy bylo podporovano udávačství. "V Západním Německu tenkrát vládla antikomunistická hysterie", vzpomíná si bývalý ministr spravedlnosti, "Když se někdo dozvěděl, že někdo je členem nebo sympatizantem Komunistické strany, hned to hlásil. To byl tenkrát zvykem."
Teprve koncem osmdesátých let vyvozovaly sociální demokraté důsledky z "omylu", který přiznal sám Willy Brandt, a zrušili tyto výnosy ve sých spolkových zemích. Někteří z dříve odmítnutých nebo propuštěných ucházečů nebo úředníků byli zaměstnani. Mnozí si však museli po dlouhých, zdrcujicích procesech hledat jiné povolání. V roce 1995 i Evropský soud pro lidská práva zpětně kritizoval tento zákon.
Nikdy však německá vláda veřejně nepřiznala, že výnos o radikálech vzal tisicům lidím pracovní perspektivu a způsobil jim závažné existenční problémy. Nikdy postížení výnosem nedostali odškodnění. Nikdy se politici nezabývali takovýmto závažným poškozením demokracie, které podle pravicové propagandy zřejmě existovalo jenom na Východě.

{moscomment}

• < Předchozí
• Další >