Správa kapitalistického státu může využít a využívá krizi pro zesílení nadvlády kapitálu, zvýšení vykořisťování, destrukci práv pracujících a lidu. To je případ i současné vlády ČR a pokračující kapitalistické ofenzivy, kdy jsou rušeny všechny výdobytky třídního boje pracujících: veřejné zdravotnictví, školství, důchodové zabezpečení, odborová práva. Ustavení jiného vládního kabinetu zachovávajícího systém vlády kapitálu může v nejlepším případě pouze zmírnit dopady krize na lid, ale nikoliv odstranit její základní příčiny, které povedou k jejímu opakování na vyšší úrovni. Příčina současné krize nespočívá ve "špatné" politice té které vlády, ale v systému vlády kapitálu jako takovém.

Zostření konkurence, snaha přehodit ztráty na ostatní, ovšem také relativní i absolutní zvýšení vykořisťování pracujících - to je základní "řešení" krize metodami kapitalismu.

A jak je krize obvykle řešena ve stádiu imperialismu, kde kapitál jako svůj nástroj používá státní a nadnárodní struktury? Extrémní vojenskou agresivitou, zbrojením, snahou podrobit si trhy, zdroje, pracovní sílu, v konkurenci imperialistických bloků získávat pozice a svazovat ruce protivníkovi vměšováním a válečnou intervencí. Ve stádiu imperialismu, válka a krize jsou jedno.

Do řady imperialistických agresí, která začala v Libyi prohlášením bezletové zóny, pokračuje intervencí v Sýrii a rýsujícím se útokem na Irán, se tím či oním způsobem zapojují i vlády České republiky jako součást imperialistických struktur NATO a Evropské unie. Stojí za připomenutí, že v oficiálních plánech Spojených států Amerických na napadení Íránu se otevřeně hovoří o užití nukleárních zbraní pod záminkou likvidace bunkrů a podzemních zařízení.

Při zostřování meziimperialistických rozporů se stále pravděpodobněji stává tato řada agresí a podvratných kampaní předehrou světového konfliktu imperialistických bloků. Imperialistickou válkou se kapitalismus dostává nejen do relativního, ale i do absolutního antagonismu s rozvojem lidstva, kterému hrozí zničením. I zde dosud obrovská část světové i české tzv. levice přijímá imperialistickou válečnou propagandu šířenou zejména korporativními médii a přesouvá se na pozice podpory imperialismu. Zcela zjevným příkladem takového postoje tzv. proimperialistické levice bylo hlasování tří poslanců Evropského parlamentu za KSČM za vyhlášení tzv. bezletové zóny nad Libyí, které otevřelo paktu NATO s posvěcením OSN brány k rozpoutání imperialistické agrese.

S vědomím probíhajícího hazardérství kapitálu ve svém posledním stádiu, které se úzce dotýká života každého pracujícího na této planetě, delegáti 10. sjezdu Komunistického svazu mládeže vyzývají k budování hnutí proti imperialistické válce v České republice. Takového, které nebude omezeno jen na proklamace a symbolické byť masové akce, ale svou rozhodností a akceschopností, s organizacemi a aktivisty v relevantních oblastech a v infrastruktuře společnosti, dokáže klást odpor realizaci imperialistické válečné politiky a válečných zločinů, jakkoliv je probíhající válka blízká nebo vzdálená. Je nutné budovat takové protiimperialistické protiválečné hnutí, které odpoví na válečné zločiny páchané zejména paktem NATO za spoluúčasti Armády ČR. Bolestně pociťujeme nepřítomnost takového hnutí v rozhodných okamžicích - jako byla agrese v Libyi a je intervence v Sýrii. Důležitost takového hnutí zformovaného do organizační fronty v pravděpodobném průběhu událostí ještě vzroste.

Hnutí by se mělo skládat z celospolečenské sítě organizací v místech bydliště i na pracovištích, která mu zajistí širokou základnu. K podpoře a zapojení do protiválečné struktury vyzýváme organizace a občanská sdružení, jako jsou organizace odborové, profesní, studentské, vojenských vysloužilců a podobně. Jedním z prvních úkolů organizace je omezit vliv válečné propagandy v médiích. Soukromé i veřejné mediální společnosti poskytující prostor pro dezinformace a podporu války a válečným organizacím, jako je NATO, je nutné je pranýřovat a odhalovat jejich skutečnou roli. Současně s tím je nutné rozvíjet alternativní mediální zdroje i jiné aktivity, jejichž cílem bude vzdělávání o podstatě globální kapitalistické krize a o její spojitosti s imperialistickou válkou. Uvnitř státní správy, mezi státními zaměstnanci a prostými občany musí být prováděna efektivní izolace válečných zločinců - ať už finančních, zbrojařských a politických skupin, vojenských aliancí majících na válce primární zájem, nebo jednotlivých politiků, kteří jsou na ně nějakým způsobem napojeni. V očích veřejnosti musí váleční zločinci ztratit veškerou legitimitu. Je nutné se k nim jako k válečným zločincům chovat. Klíčovým úkolem je koordinace tohoto snažení s jednotlivými členy ozbrojených sil. Příslušníci armády musejí být podřízeni mezinárodnímu právu, stavějícímu agresi mimo zákon, a ústavnímu pořádku. I v rámci stávajícího právního pořádku mají právo neuposlechnout rozkazů směřujících k válečným zločinům a odmítnout bojovat ve zločinné válce. Musí si být vědomi, že rozkaz nadřízeného je nezbavuje zodpovědnosti za své činy.

Chápeme toto hnutí jako jeden z prvků našeho boje za socialismus, tedy z hlediska pracujících jediného skutečného trvalého řešení krizové tendence kapitálu a válečných projevů imperialismu.

Delegáti 10. sjezdu Komunistického svazu mládeže

Olomouc, 1. prosince 2012