Před 30 lety umřel levicový umělec Charles Chaplin

Podrobnosti

Vytvořeno 23. 12. 2007

Twitter

Sir Charles Spencer Chaplin jr., herec, režisér, hudební skladatel a nejslavnější komik všech dob, se narodil 16. dubna 1889 v Londýně jako syn chudých herců z předměstí. Otec Charles rodinu záhy opustil, a tak malý Charlie už od pěti let vystupoval s duševně nemocnou matkou a starším bratrem v kabaretech jako imitátor, akrobat a hudební klaun. Matka trpěla schizofrenií a společně žili ve velmi nuzných poměrech. Od roku 1908 byl členem pantomimické společnosti. Při zájezdu do USA si ho všiml průkopník americké grotesky Mack Sennett a angažoval ho do své filmové společnosti. V roce 1914 tak začal Ch. S. Chaplin působit v němém fílmu a později se prosadil i ve filmu zvukovém.

Chaplin byl vždy sympatizantem levice. Od 40. let byl v USA neustále pronásledován za propagaci komunistických myšlenek. Člensky však světoznámý komik komunista nikdy nebyl a své názory prezentoval umírněnou formou, bez používání marxistické frazeologie a bez přihlédnutí k třídní podstatě problému. Zda ji Chaplin neuznával, nebo tak činil pro větší přijatelnost svých děl zahnívající americkou společností, už těžko zjistíme. V rámci komunistického hnutí by však Chaplin, tak jak se prezentoval, zřejmě patřil k jeho pravému, reformistickému křídlu. I tak ale politickým podtextem svých děl dalece převyšoval většinu svých současníků, kteří buď přisluhovali buržoazii, nebo se snažili o umění „apolitické“. (Nejen v umělecké, ale i v politické linii byl Chaplin vzorem např. pro československé komiky Voskovce a Wericha, kteří vystupovali proti problémům předmnichovské republiky a hrozbě nastupujícího fašismu např. ve filmech „Hej rup!“ a „Svět patří nám“, zůstali však reformisty a posilovali víru v prvorepublikovou buržoazní moc jako protifašistickou sílu.)
Chaplinovy filmy dostaly hlubší politický podtext až ve 30. letech po velké hospodářské krizi. „Moderní doba“ z roku 1936 věrně zobrazuje bídu pracujících a represe stávkového hnutí. Ty příznačně vykresluje scéna, ve které Chaplin zvedne červený prapor spadlý z auta vezoucího přečnívající náklad a mává s ním na řidiče, aby jej na jeho ztrátu upozornil. Záhy se za Chaplinem seřadí dav stávkujících dělníků s transparenty a nakonec je zatčen jako vůdce komunistické demonstrace.
Nejrozhodněji vyjádřil Chaplin svůj odpor proti imperialismu, který zplodil fašismus, v závěrečném projevu v protifašistickém filmu „Diktátor“ z roku 1940:
„(…) Můj hlas nyní slyší miliony mužů, žen a dětí, kteří žijí v zoufalství a jsou obětí systému, který stále uvězňuje a mučí nevinné lidi. Těm, kteří mě slyší, říkám: Nezoufejte! Naše dnešní neštěstí se zrodilo z chamtivosti, ze zahořklosti těch, kteří se bojí pokroku. Nenávist přejde, diktátoři zemřou a moc odebraná lidu se lidu zase vrátí. A dokud lidstvo nevymře, svoboda nebude nikdy potlačena. Vojáci, neposlouchejte hrubce, kteří vámi pohrdají a utlačují vás, kteří vám diktují, co máte dělat a co si máte myslet. Dělají z vás zvířata a potravu pro děla. Neustupujte těmto zrůdám s mechanickým srdcem a rozumem. Vy nejste ani stroje, ani dobytek, ale lidé! (…) Nebojujte za otrokářství, bojujte za svobodu. Svatý Lukáš napsal: »Království božské je mezi vámi«. Ne v jednom z vás, ale ve všech lidech! Ve vás! Vy, lidé, máte v rukou moc vytvářet stroje, vytvářet štěstí. Máte moc učinit tento život krásným a svobodným, udělat z něho úžasné dobrodružství. Ve jménu demokracie, použijme tuto moc, spojme se! Bojujme za nový svět, který dá všem práci, budoucnost mladým, zabezpečení starým. Surovci těmito sliby získali moc. Ale oni lhali! Nevyplnili žádný ze svých slibů. Diktátoři si naopak svobodně zotročují lid. Nyní bojujme za splnění slibů! Za osvobození světa, za zrušení bariér mezi národy, za odstranění chamtivosti, nenávisti a nesnášenlivosti. Bojujme za rozumný svět, ve kterém nás věda a pokrok přivedou ke štěstí pro všechny. Vojáci, ve jménu demokracie, spojme se!“
Tento projev a Chaplinova podpora otevření druhé fronty v Evropě na pomoc Sovětskému svazu jsou dodnes reakčními kruhy považovány za kontroverzní.
Po roce 1945 Chaplinův kritický pohled na kapitalismus v černé komedii „Pan Verdoux“ vedl k dalšímu zvýšení nepřátelství americké měšťácké společnosti. Následkem toho byl Chaplinův poslední americký film „Světla ramp” méně politický. Jeho první film vytvořený v Evropě, „Král v New Yorku“ z r. 1957, satirizoval politickou podezřívavost a perzekuci v USA. Po tomto filmu ale tvůrce ztratil zájem o veřejná politická prohlášení a upadl do oportunismu hlásaje, že komedianti mají být apolitičtí.
Ačkoli Charlie Chaplin žil v USA v letech 1914 – 1952, po celou dobu si udržel své britské občanství. V éře mccarthyismu byl nařčen z protiamerických aktivit a byl podezřelý jako sympatizant komunismu. Tehdejší ředitel FBI John Edgar Hoover usiloval o ukončení Chaplinova pobytu v USA. Tlak FBI na Chaplina vzrostl po roce 1942 a vyvrcholil na konci 40. let, kdy mu Kongres vyhrožoval postavením před soud. K tomu nikdy nedošlo, pravděpodobně z obavy před tím, že by Chaplin zesměšnil vyšetřovatele. Tato obava byla oprávněná, protože Chaplin později řekl, že kdyby byl před soud povolán, dostavil by se ve svém proslulém obleku tuláka.
V roce 1952 byl Chaplinovi znemožněn návrat do USA z Londýna, kde pobýval u příležitosti tamní premiéry „Světel ramp“. Chaplin se po této události už do USA vrátit nechtěl, o čemž řekl: „Po skončení války jsem byl předmětem lží a propagandy reakčních skupin, které pomocí svého vlivu a s podporou štvavého amerického tisku vytvořily nezdravou atmosféru, ve které svobodně myslící osobnosti mohou být vyhledávány a perzekuovány. Za těchto podmínek považuji za skutečně nemožné pokračovat zde ve své filmové tvorbě, a proto jsem ukončil svůj trvalý pobyt ve Spojených státech.“ Chaplin pak žil ve Švýcarsku. Roku 1954 obdržel mezinárodní cenu míru. V roce 1972, kdy už mu bylo umožněno cestovat do USA, si do Spojených států ještě přijel převzít čestného Oscara za celoživotní dílo. Roku 1975 byl britskou královnou povýšen do šlechtického stavu. Ve švýcarském Vevey zemřel 25. prosince 1977.

Leopold Vejr

• < Předchozí
• Další >