K dnešním učebnicím: Zajímalo by nás... I.

Podrobnosti

Vytvořeno 2. 3. 2009

V souvislosti se současnými učebnicemi dějepisu by nás zajímala řada otázek. Pro ilustraci uvedeme některé z nich. Zajímalo by nás, co bylo hybnou silou historického vývoje před vznikem soukromého vlastnictví výrobních prostředků, jestliže je, podle jednoho z autorů dějepisných učebnic E. Neustupného, soukromé vlastnictví výrobních prostředků prezentováno jako hybná síla civilizace? Také by nás zajímalo, proč se šlechtic, žijící ve Francii v 18. století, nestal hybnou silou Velké francouzské buržoazní revoluce, přestože se snažil svoje soukromé vlastnictví uchovat a dále ho rozvinout?

          Zajímalo by nás, proč dvojice autorů Nejnovějších dějin J.Kuklík -J.Kocian považuje německo - sovětský pakt z 23.8. 1939 za lstivý manévr Stalina a zcela opomíjí, že šlo o vyústění předešlého vývoje? Proč se nezmiňuje o politice kolektivní bezpečnosti, kterou ve třicátých letech prosazoval SSSR a která se nerozvinula zásluhou Francie a Velké Británie? Proč se nezmiňuje o britsko - německé sondáži z léta 1939, jež měla vyústit v pakt o neútočení mezi Německem a Velkou Británií? Proč se tato dvojice nezmiňuje o neautoritativní vojenské misi Velké Británie a Francie v SSSR v létě 1939 (anglickou delegaci vedl penzionovaný admirál Drax, v čele francouzské delegace stál málo známý generál Doumenc)?

Zajímalo by nás, proč ve druhé světové válce bojovala totalita německá proti totalitě sovětské, proč obě totality nebojovaly společně proti ostatním demokratickým zemím, jestliže učebnice dějepisu uvádějí, že fašismus je roven komunismu, z čehož vyplývá, že obě totality jsou si rovnocenné? Odpověď na příčinu boje rovnocenných totalit proti sobě v učebnicích dějepisu marně hledáme.

         Zajímalo by nás, proč se z učebnice V. Olivové Dějiny nové doby 1850 - 1993 nedozvíme nic o bojích československých vojáků u Sokolova, v Kyjevě, Žaškově, Bílé Cerkvi? Proč se žáci nedozvědí nic o Otakaru Jarošovi, Jánu Nálepkovi a dalších hrdinech?

         Zajímalo by nás, proč se o rozhodující bitvě 2. světové války žáci dočtou v téže učebnici pouze následující informaci: ?Od srpna 1942 do února 1943 se na Volze u Stalingradu (dnešní Carycin) rozhořela rozsáhlá bitva, která skončila katastrofální porážkou německé armády. Stalingradská bitva předznamenávala stále rychlejší německý ústup na všech úsecích východní fronty." Toť vše. Nezvládla snad autorka faktograficky tuto bitvu? A jak je možné, že původní pojmenování města Carycin vydává autorka za pojmenování dnešní, když současný název města zní Volgograd?

         Zajímalo by nás, proč se autoři učebnic často uchylují k tvrzení, že bez pomoci zahraničních spojenců by Sovětský svaz nebyl schopen ve druhé světové válce obstát? Proč zamlčují fakta o tom, že zahraniční pomoc spojenců SSSR činila od 5% do 12% potřeb bojujícího Sovětského svazu a že tedy 88% až 95% potřeb pokryl Sovětský svaz z vlastních zdrojů?

         Zajímalo by nás, proč dvojice autorů J.Kuklík - J.Kocian ve své učebnici Nejnovější dějiny zlehčují úlohu komunistického odboje. Aktivní formy odporu v protektorátu, které prosazovali komunisté, jsou připisovány všeobecně celému odboji (str.62), z ilegálních tiskovin jsou uvedeny V boj a Český kurýr, zatímco komunistické Rudé právo je zamlčeno. Na str. 63 a 64 se žáci mohou podrobně seznámit s protifašistickou činností Tří králů (Josef Balabán, Josef Mašín, Václav Morávek), avšak o Juliu Fučíkovi, Marušce Kudeříkové nebo Eduardu Urxovi si žáci nepřečtou nic. A dále. Na str. 68 a 69 citují autoři slova W. Churchilla, kterými oceňuje činnost československých vojáků a letců ve Velké Británii, a blahopřejný dopis, který v souvislosti s obranou severoafrické pevnosti Tobruk zaslal velitel britské armády N. M. Ritchie podplukovníku Karlu Klapálkovi. Citace poděkování M. I. Kalinina Ludvíku Svobodovi za pomoc československých vojáků Rudé armádě v bitvě u Sokolova však v učebnici chybí. Na straně 73 dvojice autorů tvrdí, že 8. května 1945 večer boje v Praze utichly. A pokračují: ?Do téměř již svobodného města přijížděly sovětské tanky." Svědek těchto událostí Jaroslav Seifert však ve své básni Květnové noci má o ?svobodné" Praze v noci z 8. na 9. května 1945 (tedy o čtvrté noci povstání) jiné mínění, když píše:

 

?Noc první byla plná nadějí,

 noc druhá byla plná nadějí,

 noc třetí byla plná nadějí

 a čtvrtá noc...

 

 To muži svírali

 své granáty tak jako ňadra žen,

 noc třetí byla plná nadějí,

 noc čtvrtá byla ze všech nejhorší.

 

 A kdo dal tankům křídla?

 Kdo?

 Noc čtvrtá byla ze všech nejhorší,

 to volali, že hoří Pražský hrad.

 

 Však časně zrána ruka obhroublá

 mně padla do mých.

 Jak se jmenoval

 ten rudý voják, už jsem zapomněl,

 však jeho ruku držím dodneška.

 

 Noc pátá poté byla bílým dnem."

 

Ptáme se, kdo má v hodnocení čtvrté noci Pražského povstání pravdu? Jsou to autoři zmíněné učebnice, nebo má pravdu nositel Nobelovy ceny za literaturu?

         pokračování příště 

                                                        Odborná sekce školství ÚV KSČM

• < Předchozí
• Další >